Přidejte se k lednové výzvě „VEGANUARY“ a pomozte ušetřit nejen tisíce litrů vody 

Přidejte se k lednové výzvě „VEGANUARY“ a pomozte ušetřit nejen tisíce litrů vody 

Přidejte se k lednové výzvě „VEGANUARY“ a pomozte ušetřit nejen tisíce litrů vody 

Rostlinná strava může mít řadu pozitivních účinků, a to i na životní prostředí. Kromě udržitelnějšího využívání zdrojů a boje proti změně klimatu může významně pomoci při zachování biologické rozmanitosti. Ve společnosti O2 tuto výzvu přijali například v rámci kantýny své pražské centrály, kde se v průběhu ledna nabízí i širší nabídka veganských a vegetariánských jídel. 

Průměrný člověk sní během svého života na tisíce zvířat. Většina z nich pak pochází z velkochovů. Díky nim sice máme dostatek levného masa, mléka i vajec, ale pro samotná zvířata jsou místem, kde žijí namačkaní hlava na hlavě v pro nás těžko představitelných podmínkách. Hlavním problémem velkochovů je však nadvýroba a plýtvání. Obrovské množství produktů z velkochovů se nakonec na váš stůl ani nedostane. Rostlinná strava tak může nejen zachránit životy těchto zvířat, ale i přispět k ochraně půdy, vody a zdraví. 

Zemědělství je také jedním z hlavních důvodů obrovského poklesu biologické rozmanitosti. Na vině je změna povrchu naší planety, kdy přirozené prostředí mnoha živočišných druhů ustupuje polím, plantážím a průmyslové výstavbě. Navíc se tak děje v krátkém časovém období, a to znemožňuje téměř jakoukoli adaptaci volně žijících druhů. 

Světové lesy jsou domovem více než 80 % suchozemských rostlin a živočichů, přesto je téměř 70 % vykácené půdy v Amazonii využíváno jako pastviny pro dobytek. Odlesňování by se mohlo snížit až o 55 %, pokud by se snížila spotřeba zvířat.  

Problém jménem plýtvání a nadprodukce

Podle nedávné studie zkoumající 20 000 suchozemských druhů zvířat předpokládá, že asi 88 % těchto druhů ztratí svůj domov kvůli zemědělské expanzi do roku 2050. Abychom těmto ztrátám zabránili, je důležité jíst méně masa a živočišných produktů, omezit plýtvání potravinami, udržitelně zvyšovat výnosy plodin a zavádět mezinárodní územní plánování. 

Vědci se také shodují, že posun směrem k rostlinné stravě může výrazně snížit emise skleníkových plynů souvisejících s výrobou potravin. Přechod na rostlinnou stravu má potenciál snížit tyto emise skleníkových plynů o 50 %. Celý svět se ale ze dne na den nepřevede na rostlinnou stravu. Ostatně to není ani nutné, ani žádoucí. Navíc jsou oblasti ve světě, kde to ani není možné s ohledem na dostupnost plodin apod.  

Další významný přínos zařazení bezmasé či rostlinné stravy do jídelníčku je i významné snížení spotřeby vody. Možná vás to překvapí, ale na výrobu 150 g hovězího burgeru se vyplýtvá celých 2 350 litrů vody. Pro srovnání na sójový burger o stejné váze se spotřebuje pouhých 158 litrů vody. Na individuální úrovni tak jeden člověk přechodem na rostlinnou stravu může ušetřit 1 200 až 2 000 litrů vody denně. Na druhou stranu je důležité zdůraznit, že cesta je někde uprostřed. Není nutné ze dne na den se stát veganem či vegetariánem. Ani se již nikdy v životě nedotknout masa. Důležité je přistupovat ke stravě střídmě, zdravě a bez zbytečného plýtvání. Vše je o zdravém balancu. 

I drobné změny pomáhají. Jak na to?

Jak se říká, že starého psa novým kouskům nenaučíš – mnoho lidí se třeba obává nebo nechce měnit zajeté návyky. Může být těžké změnit zajetou rutinu od nakupování až po samotné vaření. Pokud se rozhodnete to alespoň vyzkoušet, pomoci vám mohou kuchařky a knihy zabývající se veganskou a vegetariánskou stravou. Mnoho z nich naleznete i v udržitelné bezpapírové verzi e-knihy v  O2 Knihovně. Níže naleznete pár tipů: 

VEGAN RECEPTY – CHUTNĚ A SNADNO 

Monika Brýdová 

VEGANSKÁ KUCHAŘKA OD ČESKÉHO KUCHAŘE 

Janina Černá 

Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 0 Průměrně: 0]
Související článek Od dobrovolnosti k povinnosti: Reporting udržitelnosti a ESG parametrů se dotkne výrazně více českých firem
Kam pokračovat? Mohlo by vás zajímat
VŠECHNY
Nahoru