První československá datová síť zajišťovala prodej jízdenek

Je vám třicet a víc? Pak možná víte, možná nevíte, že když jste se narodili, tak neexistoval žádný Facebook, Instagram ani Google. To možná až tak překvapivé není, jenže on dokonce neexistoval žádný veřejně dostupný internet ani nic podobného. A to ani v tehdejším Československu, kde jste se narodili, ale ani jinde ve světě. Je to k nevíře, ale to, co dnes považujeme za samozřejmost, se teprve na počátku devadesátých let začalo pomalu rozvíjet v komerční sféře. Do té doby datová síť ve světě existovala, ale jen na institucionální a především univerzitní úrovni.

Internet v moderní podobě, tedy stránky v konceptu WWW, se začal líhnout na konci osmdesátých a začátku devadesátých let. V roce 1992 se dostal i do Československa a to na ČVÚT v pražských Dejvicích. Rozvoj pak byl poměrně rychlý, ale ještě dlouho trvalo, aby internet vypadal alespoň přibližně tak, jako dnes. Připojení bylo možné zpočátku jen přes telefonní linku. Bylo to pomalé, z dnešního pohledu by na takovém připojení prakticky nešlo otevřít ani jednoduchou stránku. Logicky tomu odpovídala i podoba stránek.

Jenže v devadesátých letech začalo být nutné připojit datově různé instituce a služby. Prostě propojit stroje, které komunikují online. K tomu se vytáčené připojení přes telefonní linky rozhodně nehodilo, klíčová byla stabilita a trvalá konektivita. Proto Eurotel, předchůdce současné společnosti O2, spustil v listopadu 1991 první komerční datovou síť. Samozřejmě že z počátku byla dostupnost omezená, prakticky se týkala několika služeb, ale rozvoj byl následně rychlý. Prvním zákazníkem bylo autobusové nádraží v Praze na Florenci, následovala Československá spořitelna, která potřebovala propojit pobočky a první bankomaty.

Pamětníci vzpomínají

K třicetiletému výročí spuštění první datové sítě jsme poprosili dva pamětníky Františka Jandu a Františka Saláka, kteří se na jejím spuštění podíleli, aby nám tehdejší situaci přiblížili.

Datová síť se v listopadu 1991 spustila na velmi spolehlivé technologii společnosti Nortel. Přestože výstavba proběhla velmi rychle, byla síť velmi stabilní. „Největší omezení v porovnání s dneškem bylo v přenosových rychlostech. Naše československé modemy zvládaly rychlosti okolo 200 bitů za sekundu. My jsme pořídili modemy Motorola, které uměly tehdy neuvěřitelných 9 600 bitů za sekundu,“ popisuje František Janda.

Od prvních okamžiku bylo spuštěno osm uzlů v Praze, Brně, Bratislavě a krajských městech. „Kromě uzlů jsme museli objednat zhruba tři sta linek pro jejich propojení. Tehdy se nám je podařilo získat během jednoho měsíce. Dnes se to zdá jako dlouhá doba, ale před třiceti lety to byl rekordní čas,“ popisuje František Salák. Síť se rozšiřovala velmi rychle, dva roky od spuštění už byly po České republice uzlů stovky.

Eurotel měl v době spuštění sítí jen pár desítek zaměstnanců rozdělených na mobilní (ve stejném roce odstartovala první mobilní síť NMT) a datovou divizi. „Přes celé prázdniny 1991 jsme si tehdy nesměli brát dovolenou, protože jsme čekali, až dorazí potřebná zařízení a budeme moct veřejnou datovou síť spustit,“ vzpomíná František Salák.

Pouze šest zaměstnanců

Zatímco dnes se o provoz sítí starají desítky lidí na centrále, na dohledovém centu i v terénu, tehdy mělo provoz na starost pouze šest zaměstnanců. „Samotný provoz nás tehdy dělalo šest a museli jsme umět všichni všechno,“ říká František Janda, a dodává: „Bavilo nás to, uměli jsme to a byli jsme rádi, že to, co děláme, bude užitečné. To, že stojíme u historického milníku, nás tehdy ani neznervózňovalo.“

Úplně prvním zákazníkem datové sítě bylo ČSAD Florenc, které datovou síť využívalo pro prodej jízdenek. Poté následovaly větší firmy, jako například Československá spořitelna, která datovou síť využívala pro pobočky a bankomaty. Zpočátku bylo zákazníků velice málo, ale přibývali poměrně rychle – rok po spuštění už byly zákazníků stovky.  „V době spuštění datové sítě nebyl takový vztah mezi dodavatelem a klientem, jako ho známe dneska. Na straně zákazníka se o technologie starali stejní nadšenci, jako jsme byli my, a brali vlastně jako prestiž, že se mohou na vývoji první datové sítě podílet,“ shodují se pamětníci.

Kdo v dnešní době nemá internet a mobilní telefon, jako by nebyl. Když nastoupím do autobusu a vidím tam všechny ty lidi, jak koukají do mobilů, říkám si: Vidíš, a za tohle můžeš ty,“ uzavírá František Salák.

Zdeněk Brunclík Autor článku
Zdeněk Brunclík
Nějakou tu mobilní aplikaci má v telefonu nainstalovanou každý a mnoho lidí si bez nich neodkáže život představit. Jaké jsou v této oblasti nové trendy, jaké vychytávky vám v mobilu nesmí chybět? Poradí vám O2 Guru Zdeněk „Bruno“ Brunclík, který ve firmě pracuje přes 25 let a aktuálně si libuje v produktech značky Apple. Do mobilu si nejčastěji instaluje aplikace pro fitness a zdravý životní styl, protože posilování je jeho celoživotní vášní. V O2 Guru týmu ho přezdívají Q, podle Quartermastera z Jamese Bonda, protože shání nejrůznější HW vybavení na O2 akce, roadshow a eventy. Zajímá se také o 5G a svět rozšířené a virtuální reality.
Související článek O2 úspěšně otestovalo jako první operátor v Česku technologii RedCap ve své 5G mobilní síti. Zásadní bude zejména pro průmyslové využití a oblast internetu věcí
Nahoru