Cestujeme zpátky v čase: Vánoce před 27 lety

Pojďme se podívat do minulosti. Na první mobilní Vánoce v Česku. Psal se rok 1996 a první nedočkavci se mohli těšit z mobilu pod stromečkem. Co je čekalo a co byla jejich nejčastější mobilní zábava?

Tedy ony to v roce 1996 úplně první mobilní Vánoce nebyly, ale v kontextu masového používání mobilů ano. Je to prosté, v tomto roce už pět let v Česku fungovala mobilní síť NMT, jenže to byla služba pro omezený počet zákazníků. Služby byly drahé a telefony ještě dražší. Masový rozvoj mobilní komunikace nastal s příchodem sítí GSM (ty vlastně používáme dodnes) a v Česku GSM startovalo právě v roce 1996.

Historické okénko říká, že v roce 1996 odstartovaly hned dvě GSM sítě. Nejprve v létě Eurotel a začátkem podzimu Paegas. Pokud vám to nic neříká, tak Eurotel se transformoval do O2, Paegas je dnes T-Mobile. Dvě sítě znamenaly konkurenci, takže ceny služeb se posunuly na řekněme lidovou úroveň. Ale nebyl to jediný důvod. Technologie GSM umožňovala snadno obsloužit velké množství zákazníků a masový rozvoj technologie po celém světě přinesl razantní snížení ceny telefonů. Jestliže do té doby přístroje pro sítě NMT stály desítky tisíc korun, tak GSM telefony se blížily magické hranici 10 000 korun. A jako dotované se dostaly i na magickou tisícovku.

Pomalý konec telefonních budek

Start GSM sítí přilákal tisíce zákazníků, kteří se už nechtěli držet pevné linky nebo shánět telefonní budky a neměli na NMT služby a telefony. Dnes to je už nepředstavitelné, ale v roce 1996 byly telefonní možnosti následující: kdo měl pevnou linku, byl v určitých časech na příjmu. V práci přes den, večer doma. Kdo pevnou neměl, byl prostě offline. Ač tehdy se to tak ještě neříkalo. Dodejme, že i internet byl tehdy v plenkách a v podstatě byl v domácích podmínkách navázaný na telefonní linku. A když byl připojený počítač na internet, tak byla linka obsazená.

V terénu bylo možné použít tehdy velmi širokou síť telefonních budek. Ty byly na mince nebo karty. Kdo však u sebe neměl telefonní kartu nebo častěji drobáky, byl zase offline. Navíc si každý musel pamatovat docela dost čísel. Dnes je máme v mobilu, tehdy jsme je museli mít v hlavě, nebo v telefonním zápisníku. Alternativou byly telefonní seznamy, doma ho měl každý a byl i v budkách, pokud se na něm někdo nevyřádil. Jenže seznamy byly lokální, sehnat číslo na někoho na druhé straně republiky šlo jen přes linku operátora. Existovaly takzvané pagery, možná je znáte ze starších amerických seriálů z nemocničního prostředí. Na ně vám kontakt mohl nechat vzkaz, ale volat jste mu zase museli z pevné nebo z budky.

Futuristická zábava na Vánoce

Mobilní telefon v síti GSM proto představoval pro většinu zákazníků velmi futuristickou technologii. Ale nejdřív museli zákazníci zaplatit aktivaci, pak telefon a následně je čekalo placení měsíčního poplatku za tarif. V praxi to znamenalo náklad od nějakých 5 000 korun za balíček dotovaného telefonu a aktivace, pokud se vám však dotovaný telefon nelíbil, tak jste museli dost připlatit. Dotovaným myslíme telefon za tisícovku, to úplně nejlevnější na trhu. V praxi to byly z počátku dva přístroje: Dancall HP2711, alias Eurotel XL110 a Motorola TX770. První byl docela dobře vybaveným přístrojem, Motorola byla extrémně jednoduchá, velká a těžká.

Dotované přístroje za tisícovku byly v nabídce vždy po jednom, navíc se na z počátku stály fronty a psaly pořadníky. Nebylo jich dost. Další „doťáky“ už stály od pěti tisíc korun výše a nejlevnější nedotované přístroje vyšly na 10 000 korun, ale většinou byly dražší. Luxusní modely, jako véčková Motorola StarTac, vánoční novinka toho roku, vyšla dokonce až na 60 000 korun.  Ale to bylo jen takové koření, většina zákazníků brala levné telefony, aby ne, když tehdejší průměrná mzda stěží atakovala sumu 10 000 korun. Stačí porovnat se současností, kdy slušný smartphone vyjde na tři tisíce a simku pořídíte za desetikoruny v každém supermarketu.

Levné? Jak se to vezme

Tehdejší zákazník se tak do mobilní sítě připojil minimálně za polovinu tehdejšího průměrného platu, a pak si musel vybrat jeden z tarifů, které stály měsíčně stokoruny a obsahovaly jen několik desítek minut volání. SMS do Vánoc 1996 prakticky nebyly dostupné, takže se majitel musel smířit s minutovou cenou volání od čtyř do deseti korun. Levnější byly víkendy a večery a samozřejmě čím dražší tarif, tím byla minutová cena výhodnější. Za příchozí hovor se neplatilo, ale i tak to byla docela drahá zábava. Mobilní datové přenosy nebyly běžně dostupné, navíc technologie umožňovala v roce 1996 jen velmi pomalé, v podstatě nouzové, připojení. Tedy ne že by pevné linky nabízely zásadně lepší hodnoty, ale byly dostupnější.

Přesto všechno byl o mobily velký zájem a prodejci hlavně před Vánoci nestíhali. Ceny mobilů i služeb byly sice vysoké, ale tehdejší jiné technologické vychytávky byly často ještě dražší. Počítače s periferiemi stály desítky tisíc, televize a videa přes deset tisíc a mnoho jiných přístrojů ještě ani neexistovalo. Jako například digitální fotoaparáty, MP3 přehrávače a tak dále. Mobil tak byl vstupenkou do elektronické budoucnosti a dnes vidíme, že tomu tak bylo. Zmíněné technologie totiž mobily během let absorbovaly: digitální foťáky máme dnes v podstatě hlavně v mobilech, hudební přehrávače téměř výhradně, na televizi i video také koukáme často v mobilu a tak dále.

Vánoce 1996 byl začátek

Tehdejší mobily nic takového ani vzdáleně neumožňovaly, přesto, první dojmy většiny nových majitelů byly obdivné. Vždyť bylo vidět číslo, které vám volá. Nebo místo čísla rovnou jméno volaného, když jste ho měli uložené. Do té doby něco neuvěřitelného, vzpomeňme tehdejší nezbytné diáříky na telefonní čísla. Telefon ukazoval zmeškané hovory, ty poslední uskutečněné a tak dále. Další funkce v té době dostupné nebyly, ale zákazníci byli fascinováni třeba konferenčním hovorem nebo jejich přesměrováním. Vlastně zabavila i možnost změny melodie.

Přestože rok 1996 odstartoval boom mobilní komunikace, tak těch šťastlivců, kteří si nadělili mobil pod stromeček, nebylo zase tolik. Ale každým rokem to bylo masivnější a masivnější. V roce 1997 přišly masově SMS, z čehož se stal na dlouhou dobu velký fenomén, pak přišly i předplacené sady. Tedy balíčky telefonu a předplacené karty, kde nebylo nutné platit paušál. Tehdy novinka velmi zaujala a stala se dalším bodem zlomu, který se přetvořil v současnost. Mobil, tedy přesněji smartphone, je dnes samozřejmostí, naopak bez něj je moderní člověk jako bez ruky. Ceny služeb jsou násobně nižší, přístrojů taktéž, nemluvě o funkcích. Všechno to však začalo o Vánocích 1996.   

Zdeněk Brunclík Autor článku
Zdeněk Brunclík
Nějakou tu mobilní aplikaci má v telefonu nainstalovanou každý a mnoho lidí si bez nich neodkáže život představit. Jaké jsou v této oblasti nové trendy, jaké vychytávky vám v mobilu nesmí chybět? Poradí vám O2 Guru Zdeněk „Bruno“ Brunclík, který ve firmě pracuje přes 25 let a aktuálně si libuje v produktech značky Apple. Do mobilu si nejčastěji instaluje aplikace pro fitness a zdravý životní styl, protože posilování je jeho celoživotní vášní. V O2 Guru týmu ho přezdívají Q, podle Quartermastera z Jamese Bonda, protože shání nejrůznější HW vybavení na O2 akce, roadshow a eventy. Zajímá se také o 5G a svět rozšířené a virtuální reality.
Související článek „Technologický Oscar“ pro kyberbezpečnost v O2 
Nahoru