Chceme, aby se (nejen) děti chovaly na síti chytře

Chceme, aby se (nejen) děti chovaly na síti chytře

Chceme, aby se (nejen) děti chovaly na síti chytře

Nastupující generace vyrůstá za neustálé přítomnosti digitálních technologií. Společně s výhodami to přináší také rizika a nástrahy. Bez zodpovědného postoje ke vzdělávání jim bude možné čelit jen stěží. Na aktuální výzvy v oblasti školství upozornila Akademie digitálního vzdělávání, kterou uspořádalo O2 společně s projektem E-Bezpečí z Univerzity Palackého.

Součástí Akademie byla kromě interaktivní části pro děti ze základních škol i panelová diskuze zaměřená na využívání digitálních technologií ve vzdělávání a technologické gramotnosti českých dětí. Diskuze odborníků z oblasti školství, vzdělávání a využívání technologií naznačila, že v českém školství chybí koncepce, systematické vzdělávání i učitelé.

V digitálním vzdělávání chybí systém i pedagogové

Má-li se digitální vzdělanost zlepšit celoplošně, je zapotřebí začít už u dětí. Během diskuze se na tom shodli zástupci akademické sféry, pedagogové i komerční sektor.

Důvodů, proč se digitální edukaci nevěnuje ve školách kýžený prostor, je hned několik. „Tím nejdůležitějším je vůbec absence nějakého systému výuky a samotných digitálních technologií při vyučování. Nepříliš zdařilý projekt Internet do škol skončil v roce 2006, od té doby jsme se nikam neposunuli,“ říká Janek Wagner z Jednoty školských informatiků. Ke zlepšení stavu je podle Wagnera nutná čtvrt miliarda korun k tomu, aby každý žák dostal při výuce vlastní tablet a naučil se s ním dobře a zodpovědně pracovat.

„Školy však spíše odmítají zavádění digitálních technologií,“ říká Kamil Kopecký, autor projektu E-Bezpečí a pedagog Univerzity Palackého a poukazuje na fakt, že i přes existenci vládních strategií pro zavádění digitalizace do vzdělávání se v praxi českých škol za poslední léta mnoho nezměnilo.

Ke zlepšení situace by mohlo přispět zvýšení motivace mladých pedagogů k tomu, aby skutečně po absolvování fakulty nastoupili do škol. „Průměrný věk učitelů na základních školách je dnes 46 let, takže se často nestačí adaptovat na moderní technologie,“ doplňuje Kopeckého kolega z Univerzity Palackého i z E-Bezpečí René Szotkowski. Odborníci také poznamenali, že změnit se musí i systém vzdělávání dnešních mladých pedagogů, který s využíváním technologií ve výuce téměř nepočítá.

Děti si technologie nosí do školy v kapse, často jejich využití ale zakazuje školní řád

Paradoxně by současný stav mohly zlepšit například telefony a tablety, které vlastní přímo děti. Takové přístroje se dají využít například ve výuce fyziky či chemie. I levnější chytré telefony dnes totiž dokáží například měřit základní fyzikální veličiny.

Některé školy jsou však striktně proti a zakazují jejich použití ve výuce přímo ve školním řádu. „Učitelé přijmou digitální technologie až ve chvíli, kdy v tom uvidí nějaký smysl,“ konstatuje Michal Vodička, ředitel SCIO Školy v Olomouci. Přitom generace dnešních dětí jako vůbec první vyrůstá přímo za přítomnosti digitálních technologií už od útlého věku. „Pokud je naše společnost založená na technologiích, je zcela logické, že s nimi děti budou chtít a zároveň také budou muset pracovat,“ poznamenává někdejší učitel fyziky Vodička.

Odborné diskuze i v novém roce

V odborných diskuzích k tématu digitální gramotnosti chceme pokračovat i v roce 2018. Už první proběhlá diskuze otevřela další navazující témata, např. internetovou bezpečnost při využívání moderních technologií. „Rodiče často nebezpečí na internetu vůbec neznají. Děti jsou v tomhle ohledu často mnohem vzdělanější. Internetovou bezpečnost ale lidé obecně podceňují,“ komentuje situaci Tomáš Minka z O2. Chceme se proto snažit především o prevenci a pomáhat ve vzdělávání dnešních dětí tak, aby věděly, jak správně nakládat s technologiemi.

Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 0 Průměrně: 0]
Související článek Zaslat erotické video nebo fotku? Pro děti žádný problém
Nahoru