Nastupující generace vyrůstá za neustálé přítomnosti digitálních technologií. Společně s výhodami to přináší také rizika a nástrahy. Bez zodpovědného postoje ke vzdělávání jim bude možné čelit jen stěží. Na aktuální výzvy v oblasti školství upozornila Akademie digitálního vzdělávání, kterou uspořádalo O2 společně s projektem E-Bezpečí z Univerzity Palackého.
Součástí Akademie byla kromě interaktivní části pro děti ze základních škol i panelová diskuze zaměřená na využívání digitálních technologií ve vzdělávání a technologické gramotnosti českých dětí. Diskuze odborníků z oblasti školství, vzdělávání a využívání technologií naznačila, že v českém školství chybí koncepce, systematické vzdělávání i učitelé.
V digitálním vzdělávání chybí systém i pedagogové
Má-li se digitální vzdělanost zlepšit celoplošně, je zapotřebí začít už u dětí. Během diskuze se na tom shodli zástupci akademické sféry, pedagogové i komerční sektor.
Důvodů, proč se digitální edukaci nevěnuje ve školách kýžený prostor, je hned několik. „Tím nejdůležitějším je vůbec absence nějakého systému výuky a samotných digitálních technologií při vyučování. Nepříliš zdařilý projekt Internet do škol skončil v roce 2006, od té doby jsme se nikam neposunuli,“ říká Janek Wagner z Jednoty školských informatiků. Ke zlepšení stavu je podle Wagnera nutná čtvrt miliarda korun k tomu, aby každý žák dostal při výuce vlastní tablet a naučil se s ním dobře a zodpovědně pracovat.
„Školy však spíše odmítají zavádění digitálních technologií,“ říká Kamil Kopecký, autor projektu E-Bezpečí a pedagog Univerzity Palackého a poukazuje na fakt, že i přes existenci vládních strategií pro zavádění digitalizace do vzdělávání se v praxi českých škol za poslední léta mnoho nezměnilo.
Ke zlepšení situace by mohlo přispět zvýšení motivace mladých pedagogů k tomu, aby skutečně po absolvování fakulty nastoupili do škol. „Průměrný věk učitelů na základních školách je dnes 46 let, takže se často nestačí adaptovat na moderní technologie,“ doplňuje Kopeckého kolega z Univerzity Palackého i z E-Bezpečí René Szotkowski. Odborníci také poznamenali, že změnit se musí i systém vzdělávání dnešních mladých pedagogů, který s využíváním technologií ve výuce téměř nepočítá.
Děti si technologie nosí do školy v kapse, často jejich využití ale zakazuje školní řád
Paradoxně by současný stav mohly zlepšit například telefony a tablety, které vlastní přímo děti. Takové přístroje se dají využít například ve výuce fyziky či chemie. I levnější chytré telefony dnes totiž dokáží například měřit základní fyzikální veličiny.
Některé školy jsou však striktně proti a zakazují jejich použití ve výuce přímo ve školním řádu. „Učitelé přijmou digitální technologie až ve chvíli, kdy v tom uvidí nějaký smysl,“ konstatuje Michal Vodička, ředitel SCIO Školy v Olomouci. Přitom generace dnešních dětí jako vůbec první vyrůstá přímo za přítomnosti digitálních technologií už od útlého věku. „Pokud je naše společnost založená na technologiích, je zcela logické, že s nimi děti budou chtít a zároveň také budou muset pracovat,“ poznamenává někdejší učitel fyziky Vodička.
Odborné diskuze i v novém roce
V odborných diskuzích k tématu digitální gramotnosti chceme pokračovat i v roce 2018. Už první proběhlá diskuze otevřela další navazující témata, např. internetovou bezpečnost při využívání moderních technologií. „Rodiče často nebezpečí na internetu vůbec neznají. Děti jsou v tomhle ohledu často mnohem vzdělanější. Internetovou bezpečnost ale lidé obecně podceňují,“ komentuje situaci Tomáš Minka z O2. Chceme se proto snažit především o prevenci a pomáhat ve vzdělávání dnešních dětí tak, aby věděly, jak správně nakládat s technologiemi.
