Že chlap a rodičovská dovolená nejdou dohromady? Nesmysl! Miroslav Holešovský z Technické podpory v Ústí nad Labem odešel již na druhou rodičovskou dovolenou. K tomu pracuje na částečný úvazek z domova. Jak to všechno zvládá? Na to jsme se ho zeptali v našem rozhovoru.
Miroslav má pětiletou a roční dceru. Navzdory společenským zvykům se rozhodl, že na rodičovskou půjde on. Mirku, na jakou pozici jste nastoupil poprvé do O2 a na jaké pozici pracujete teď?
Nastoupil jsem ještě do předchůdce společnosti O2 – Českého Telecomu a.s. na pozici Analytika pro poruchové služby. Nyní po pár letech pracuji jako Konzultant technické podpory. Práce je obdobná, jen se za ty roky výrazně zvýšil objem obsluhovaných služeb.
Jak bralo váš odchod na rodičovskou dovolenou okolí? Co na to vaši kamarádi?
Tak samozřejmě jsem slýchal různé vtípky od kamarádů, ale spíše jen ze začátku. Pak to brali úplně normálně. Bylo i období, kdy mi trochu záviděli, že nemusím do práce a mohu si, do jisté míry, dělat co chci. Přece jen, pracovat bude člověk celý život a tyhle čtyři roky s dětmi doma, je příjemné „vykolejení“ z onoho pracovního života. I když je to samozřejmě náročné. Na druhou stranu jsem si zase vtípky dělal já, ať v práci přidají, že mě vlastně teď „živí“. Velmi často slýchávám i obdiv, hlavně od maminek.
Prý pracujete v jedné budově s vaší manželkou, je to tak? Říká se, že pracovat s partnerem nedělá dobrotu…
Ano, bylo to tak, pracovali jsme spolu nějakou dobu dokonce na stejném patře, ale rok a půl před mým odchodem na rodičovskou dovolenou už byla v terénu. Nejsme tedy z jednoho pracovního týmu, manželka je z obchodní divize. A když se vlastně nad tím tak zamyslím, nikdy nám nepřekáželo pracovat v jedné společnosti, spíše jsme to vnímali pozitivně.
Jak to bral váš nadřízený, když jste mu oznámil, že na rodičovskou dovolenou odcházíte vy?
Oba mí nadřízení (při druhé rodičovské dovolené jsem měl jiného) se s tím museli smířit, nic jiného jim ani nezbývalo :). Nebyli s tím ale žádné komplikace. Naopak bych chtěl poděkovat za přístup současného manažera Lukáše Mňuka, se kterým jsem se domluvil na spolupráci i po dobu mé nepřítomnosti. Návrat do práce tím bude samozřejmě mnohem jednodušší, člověk díky tomu nevypadne z dění ve společnosti.
Jaký je váš současný pracovní úvazek?
Nemám nastavený nějaký konkrétní hodinový úvazek. Aktuálně na DPČ stíhám 20 až 25 hod. měsíčně.
Pracujete tedy z domova?
Ano, mám k dispozici pracovní notebook, a tak pracuji z domova vždy jedno dopoledne v týdnu. Tím, že nemusím dojíždět z Litoměřic do Ústí nad Labem, ušetřím spoustu času. Za sebe mohu říct, že mi to vyhovuje a cítím, že i můj nadřízený je spokojený.
Jak si organizujete čas mezi prací a dětmi?
Ze začátku jsem pracoval i o víkendu, což ale „bouralo“ rodinný život. Pracovat nahodile po hodinách by nešlo, a proto se má práce ustálila na jedno dopoledne za týden.
Díky těmto asi 20 hod. za měsíc se mi povědomí a znalosti o práci daří udržet. Není to samozřejmě jako v plném úvazku, občas si musím něco z oficiálních postupů připomenout, ale není to moc časté. Návrat do práce bude díky tomu poměrně snadný. Na první rodičovské dovolené jsem nepracoval vůbec a za dva roky už vám toho z hlavy dost uteče, to bylo při návratu znát.
Jak jste zvládal první rodičovskou dovolenou? Vidíte v té druhé nějakou změnu?
Zvládal jsem ji, jak se dalo. Pár týdnů trvalo, než jsem si utvořil jakýsi režim, pak už to bylo lepší. Když se teď ohlédnu zpět, tak první rodičovská dovolená byla určitě klidnější a méně náročná, než ta druhá s dvěma dětmi. V té době jsem si to ale nemyslel, říkal jsem si, že nic horšího už snad ani nemůže být :). Druhá RD je náročnější na plánování a logistiku – jedno dítě je doma, druhé ve školce. Jedno dítě po obědě spí, druhé nespí. Musíte neustále kalkulovat dopředu, co stihnete a v kolik hodin to uděláte. Většinou se to daří. Dvě děti jsou prostě víc než jedno, a to je opravdu znát.
Jak vypadá váš typický den?
Starší dceru vozí ráno do školky manželka, za což ji upřímně děkuji. S mladší ráno vstaneme, následuje hygiena a snídaně. Pak jsme doma, na zahradě nebo stihneme kratší procházku s kočárkem. Jednou v týdnu ráno máme plavání. V poledne jdeme vyzvednout starší dceru do školky a jsme tak dvě až tři hodiny venku. Pokud prší, navštívíme nějakou dětskou hernu nebo jsme doma. Večer koupání, večeře, pohádka a uspávání – to už má v režii převážně manželka. A druhý den zase nanovo.
Hrajete spíše dívčí hry nebo fotbal?
Dívčí hry přenechávám spíše na maminku a babičky. Jinak dcery učím všestrannosti – hry s balónem, kolo, koloběžka, bazén – dá se říci vše, co dvě holky zabaví. Trochu to omezuje čtyřletý věkový rozdíl, ne vždy si mohou hrát spolu úplně stejně – např. teď je období, kdy jedna něco staví a druhá to bourá. Starší dceru už je potřeba kromě her zabavit i věcmi předškolními.
Kdybyste měl na výběr, šel byste do toho znovu?
Pokud máte na mysli rodičovskou dovolenou, už bych do toho potřetí nešel. Pokud máte na mysli práci z domova, jednoznačně říkám ano.
Co rád děláte ve volném čase?
Žádný nemám :). Ale pokud se nějaká časová skulinka najde, jezdím na kole, podívám se na dobrý film a rád sleduji automobilové novinky.
Zkusili byste rádi práci v ústeckém call centru? Mrkněte na www.chcidoo2.cz.
Kateřina, #o2zije
