Zuzana Pšajtová je v naší firmě šest let. Než začala pracovat v divizi Rezidentní zákazníci jako manažerka rozvoje, pracovala v týmu Mystery Shopping pro prodejny O2, který vedla. Jedním ze Zuzčiných aktuálních koníčků je psaní blogu. Jakmile na ni tato informace praskla, téma na rozhovor bylo jasné.
Zuzano, jak jsi se dostala k psaní blogu?
Vždycky jsem byla hodně komunikativní bytost (kolegové by mohli vyprávět). Babička o mě říkala, že jsem rádio a máma, že jsem něco horšího, protože rádio se dá vypnout. Na střední byly slohovky to jediné, co mi ve škole zlepšovalo průměr z češtiny. Takže nějaký potenciál začít psát tam rozhodně byl :). K blogu jsem se dostala nedávno. Na idnes.cz jsem si ho založila koncem minulého roku, kdy mi o něm říkal jeden známý. Řekla jsem si, proč nezkusit zase psát a rovnou to servírovat lidem. No a je to tady…
O čem nejraději píšeš?
Na idnes.cz je většina blogerů orientovaných na politické problémy (poslední dobou je z toho trochu islamská stránka), takže jsem měla jasno hned na začátku – touto cestou rozhodně ne. Tato témata jsou propírána blogery dnes a denně. Nechci být z těch, kdo jen pokroutí názor někoho před sebou. Chci psát originálně, i když ne třeba zajímavě pro idnesácké publikum. A jelikož mám na světě nejradši smích, snažím se psát o všem hlavně ale s vtipem a nadsázkou. Ráda píšu o zážitcích z cest a o normálních životních situacích, které podám svojí osobní formou.
Z čeho čerpáš inspiraci? Jak vznikne blog?
Všechny blogy se u mě zakládají na nějaké pravdivé události. Napsat dobrý blog u mě znamená mít na to čas, klid a ideálně se před tím třeba naštvat. Takhle vznikl například článek „Osmdesátka na magistrále? Ani omylem!“, kde se snažím vtipně popsat změnu rychlosti od Nového roku na pražské magistrále, po které jezdím každý den do práce. Ne každý čtenář to ale pochopí jako nadsázku a tak někdy i někoho naštvu…
Jak si představuješ prototyp svého čtenáře?
Bezurážlivý srandista. Jednoznačně! Jak jsem již řekla, mám články, kde si dělám (za mě přimeřenou) legraci právě z řidičů, z žen v koupelně nebo třeba z mužského chrápání. Někdy se stane, že si čtenář vezme vše až moc osobně a vylije si to na mě v diskuzi pod článkem. Většina to ale pobere velmi rychle a dobře, což se pak odrazí i na hodnocení článku.
Diskutuješ se svými čtenáři? Reaguješ i na negativní komentáře?
Jasně, ráda se článku zasměju společně s dalšími lidmi. Když někdo reaguje opačně, většinou se snažím situaci odlehčit, nebo vysvětlit, jak to bylo myšleno. V dnešní době je bohužel těžké napsat vtipný článek, aniž by se to někoho nedotklo. Nesměla bych si dělat srandu z žen, z mužů, a hlavně ne z řidičů, kteří bydlí mimo Prahu… A uznejte, to by pak nebyla žádná sranda :). A taky se třeba v práci stane, že přijde někdo osobně a společně začneme článek rozebírat a komentovat. Tenhle typ diskuzí vřele vítám.
Některé tvé blogy mají dost lechtivý název. Co tě k tomu vede?
No, asi fakt, že schvaluju sex i před svatbou :). Nemám problém se o tomto tématu bavit. Pro mě je to přirozená součást našeho života a myslím, že potlačování nikam nevede. O co budeme lepší, když o tom nebudeme mluvit? Intimních vtipů je všude mraky a nikdo se nad tím nepozastavuje, proč taky. A moje blogy rozhodně nejsou vulgární, spíš bych to pojmenovala jako kořenění článků…
Jaký blog považuješ za svůj nejúspěšnější?
Chci se s tebou konečně vyspat! Ne jako s tebou, to je název toho blogu :). Další lechtivé téma, řeknete si, ale kdepak. Se sexem to nemá nic společného. Celé je to o problémech při spaní ve dvou – chrápání, mlaskání apod. Nadpis se mi ale povedl, od zveřejnění na začátku roku ho četlo přes 32 tisíc lidí a má to super ohlas.
Nějaký další blogerský úspěch?
Uspěla jsem ve finálovém kole ankety Bloger roku 2015, kam mě čtenáři nominovali společně s devíti dalšími blogery v kategorii Nováček roku 2015. V průběžném pořadí nakonec skončila druhá.
K práci stíháme i svoje koníčky. Přidejte se k nám na www.chcidoo2.cz
Renata, #O2Žije
