V našem seriálu o zajímavých fotoaplikacích tentokrát lehce odbočíme. Aplikace neutečou, dnes si podrobně prohlédneme jeden obrázek. V posledních dnech koluje na sociálních sítích a rozhodně by neměl uniknout vaší pozornosti.
Obrázek vypadá na první pohled složitě, ale v podstatě je velmi jednoduchý. Ve třech řádcích ukazuje, co se stane, když změníte jednu ze tří veličin, které se při fotografování používají: čas, clonu a citlivost. Pokud teď namítnete, že váš mobil fotí sám automaticky, tak máte sice pravdu, manuální nastavení mají jen některé smartphony, ale i automat musí s těmito třemi veličinami pracovat. Ale ještě než se na trhu objevily první automatické fotoaparáty, musel každý fotograf nastavovat tyto parametry ručně.
Ve zkratce: clona je dírka, kterou proniká světlo na čip (dřív na film), čas je doba, po kterou světlo na čip proniká a citlivost je vlastnost čipu, dříve filmu.
Když se podíváte na obrázek, tak v prvním řádku je clona a hezky graficky vysvětlená. Platí, že čím vyšší clonové číslo, tím je dírka, kterou proniká světlo, menší. A hlavně, tím má obraz větší hloubku ostrosti. Takže s malým clonovým číslem je hloubka ostrosti klidně v řádu centimetrů (hodí se pro portréty nebo makro) a s velkým clonovým číslem je v podstatě hloubka ostrosti nekonečná. Tedy vy i hory kilometry daleko budou zaostřené. Na druhou stranu, když je málo světla, třeba večer, velké clonové číslo nepoužijete a s tím musíte počítat.
Pokud máte chuť a čas, doporučujeme i toto video, kde jsou jednotlivé veličiny vysvětlené včetně popisu na konkrétním fotoaparátu:
Další řádek patří času. Zde platí, že čím kratší čas, tím je obraz ostřejší. Vlevo čas začíná na jedné tisícině, což je hodnota, která se hodí třeba pro sportovní fotografii. Naopak dlouhé časy, na obrázku je nejdelší půlsekunda (ale mohou být i mnohem delší), vyžadují nehybný objekt a i stativ. Z ruky obvykle udržíte bez problémů čas 1/60. Opět platí, že čím kratší čas, tím více světla potřebujete. S tisícinou sekundy večer rozhodně nepočítejte.
Poslední řádek je citlivost, neboli údaj označovaný jako ISO. Dřív, u klasického filmu to bylo komplikované. Jeden film, jedna citlivost. Dnes si citlivost můžete nastavit po každém snímku. A platí, že čím vyšší číslo, tím větší zrnitost snímku, ale také méně potřebného světla. Naopak, pro detailní fotografie je potřeba citlivost co nejnižší, ISO 100 a nižší.
Tyto tři parametry spolu souvisí, ale o tom až někdy příště. Pokud máte mobil s ručním nastavením fotoaparátu, nebo klasický foťák (manuální režim je obvykle označený písmenem M), tak si zkuste jednotlivé parametry nastavovat a výsledky pak porovnejte. Praxe je v digitální fotografii levná a rychlá. Držíme palce!
