Rychlost stahování dat je jedním ze základních srovnávacích parametrů kvality připojení k internetu. Dnes jde o hodnoty v jednotkách a mnohdy už desítkách Mbps, tedy megabitů za vteřinu. Záleží nejen na lokalitě, ve které se připojujete, ale také na typu zařízení, nebo počtu surfařů kolem vás – a to především u mobilní sítě. Sledujete rychlost svého připojení? Pokud ano, nejspíš už jste někdy využili některý z mnoha internetových měřáků rychlosti.
Mezi ty nejpřesnější a nejvyužívanější patří dsl.cz a speedtest.net. Oba nabízejí i aplikaci, kterou si můžete nainstalovat do mobilu či tabletu, a měřit rychlost i z něj.
Novinkou běžící v testovacím provozu je pak měřák připravený sdružením CZ.NIC, správcem české domény, na adrese http://netmetr.cz. Měří sice pouze prostřednictvím aplikace, ale nabízí podrobné statistiky, zobrazení rychlostí na mapě ČR v podobě tzv. heatmapy a zejména pak export získaných dat. Zájemce si tak může stáhnout všechna data a vytvořit vlastní metodiku pro jejich zobrazení.
Statistiky měření k 4.3.2015, zdroj: https://www.netmetr.cz/statistiky.html
Operátoři se ale samozřejmě nespoléhají jen na tyto dostupné zdroje. Do terénu vyráží technici O2, kteří v měřících vozech průběžně sledují rychlosti v síti. Páteřní spoje jsou neustále pod dohledem a automatický skript sleduje i xDSL linky k zákazníkům. V případě zpomalení jsou technici upozorněni, aby mohli problém ihned řešit, aniž by si toho klienti vůbec všimli. Mobilní síť pak O2 proměřuje s pomocí měřicích vozů – už jsme o nich psali.
Je výsledek opravdu přesný?
Všechny měřáky rychlosti ve webovém prohlížeči pracují podobně – stahují (v případě měření odesílání i odesílají) vzorková data a zaznamenávají rychlost přenosu. Nicméně měřák nevypne ostatní procesy běžící v počítači, telefonu či tabletu. Pokud tedy současně posloucháte internetové rádio a třeba zrovna probíhá vzdálená záloha nebo synchronizace dat, ukáže měřák nikoliv celkovou rychlost připojení, ale změří pouze část rychlosti přenosu dat, kterou se měřáku podaří mezi ostatními aplikacemi „vybojovat“. A to nemluvíme o tom, že když někdo měří například rychlost xDSL přípojky na počítači, musí si ohlídat i další zařízení v síti. Pokud je třeba zrovna zapnutá O2 TV – standardní vysílání potřebuje datový tok zhruba 2,5 Mbps, HD vysílání pak kolem 6 Mbps – ukáže měřák o to nižší rychlost připojení. V domácnosti může přes internet komunikovat klidně hned několik dalších zařízení – kromě zmíněné televize a počítače nejspíš i chytrý telefon a třeba tablet. Skutečnou rychlost připojení byste tak museli změřit ideálně hned za xDSL modemem s tím, že všechna ostatní zařízení odpojíte.
Rychlost může ovlivnit také kvalita WiFi sítě. Pokud tedy měříte z notebooku a jste v domácí síti připojeni přes WiFi, jiné výsledky bude ukazovat připojení v místě s plným signálem a jiné v místě, kde je signál slabší, protože část rychlosti „sežerou“ opravné mechanismy bezdrátového přenosu.
Na výsledek měření má vliv také použitý operační systém. Některé, hlavně starší, operační systémy nepracují s vyššími rychlostmi efektivně, záleží na konfiguraci síťových parametrů v počítači. Drobné odchylky měření se projevují i při použití rozdílných internetových prohlížečů.
Návod, jak správně měřit rychlost, najdete i na webu O2.
Pozor na FUP – při měření rychlosti mobilních sítí s omezeným objemem dat je dobré vědět, že každé měření dat ubere něco z vašeho FUPu. Zpravidla totiž fungují měřáky tak, že napřed otestují rychlost a poté zvolí vzorek testovacích dat – čím rychlejší připojení očekávají, tím větší balík dat při testu použijí.
Kdo je nejrychlejší?
Nejen uživatelé, ale i operátoři se předhánějí v tom, kdo má nejrychlejší internet. Zdrojem jsou například měsíční statistiky serveru DSL.cz, který vychází z měření svých návštěvníků. Důležitou roli hraje metodologie, která se používá při interpretaci zjištěných dat. Mnohdy totiž rychlost měří ti, kdo mají s připojením nějaký problém, takže mnohá měření nezaznamenávají běžný stav sítě, ale stav při potížích. To se přitom prakticky nedá rozluštit a taková měření mohou výsledek výrazně zkreslit.
Běžní uživatelé rychlost prakticky neřeší. Pro surfování po internetu bohatě stačí klidně i 2 Mbps, pro online sledování HD videa pak zhruba 6 Mbps. Jakmile se ale třeba v domácnosti připojuje k internetu více lidí, o připojení se dělí a pak je lepší mít rychlosti více – třeba pro případ, že si dva členové domácnosti pouštějí online videa a další hraje hru přes internet. To už je ukázka opravdu náročných uživatelů, i těm ale bude VDSL od O2 s rychlostí až 40 Mbps v pohodě stačit.
Ohlédnutí do historie
Vzpomenete si ještě, jakou rychlost nabízel vytáčený internet v druhé polovině 90. let? Tehdy to bylo 33,6, v nejlepším případě až 56 kbps. A první mobilní datové spojení (CSD – tedy také vytáčené) nabídlo 9,6 kbps. Síť 4G LTE O2 dnes nabízí teoreticky až 110 Mbps, LTE-A pak až 185 Mbps… V praxi se běžné rychlosti na LTE pohybují v desítkách Mbps, VDSL pak nabízí až 40 Mbps, nová technologie vectoringu umožní rychlosti ještě dále zvýšit.
Minislovníček
Rychlost stahování (download, příp. downlink): Tedy rychlost, jak dlouho trvá stažení dat z internetu do vašeho zařízení. To zajímá nejvíce uživatelů, a také proto je xDSL a mnohé další služby nastaveno tak, že nabízejí větší rychlost stahování než odesílání (asynchronní linka). Větší rychlost znamená rychlejší stažení velkých souborů či přehrávání videí v HD kvalitě bez zadrhávání.
Rychlost odesílání (upload, příp. uplink): Většina lidí se spokojí s pomalejším odesíláním, protože primárně tráví čas surfováním a jen sem tam odešlou e-mail či nějaký soubor. Naopak pro jiné je rychlost odesílání důležitá, protože prostřednictvím internetu třeba zálohují počítač, často odesílají velké soubory nebo sdílejí nějaká data.
Odezva (ping): Odborníci a zkušení uživatelé vědí, že ping je neméně důležitý jako rychlost připojení. Ping totiž měří, jak dlouho trvá reakce na nějaký požadavek. Čím nižší – tedy rychlejší – tím lepší. Pokud jsou totiž hodnoty pingu ve stovkách milisekund, bude i na jinak rychlé lince trvat třeba načítání webové stránky dlouho. Odezva v řádu desítek milisekund je pro běžné použití dostatečná. Důležité je to zejména pro hráče online her.
