Podminky cookies

Náš projekt Svoboda není samozřejmost pokračuje. Připomínáme si číhošťský zázrak

Náš projekt Svoboda není samozřejmost pokračuje. Připomínáme si číhošťský zázrak

Náš projekt Svoboda není samozřejmost pokračuje. Připomínáme si číhošťský zázrak

V rámci našeho projektu Svoboda není samozřejmost si připomínáme další důležité výročí. Letos uplynulo už 70 let od smrti Josefa Toufara. Zatímco dnes je víra v jakékoliv náboženství otázkou svobodné volby každého z nás, komunistický režim představitele církví tvrdě stíhal. Římskokatolický farář Josefa Toufar byl jedním z mnoha, kteří za ni zaplatili životem. Pojďte se s námi vrátit do stalinistického Československa a připomenout si tento krutý příběh.

Náboženství vadila komunistickým ideologům z mnoha důvodů. S pronásledováním představitelů i jejich věřících proto začali nedlouho poté, co se v roce 1948 formou převratu chopili moci. Pověst o kříži, který se údajně v malé vsi Číhošť pohnul při kázání pátera Josefa Toufara – který mimochodem tzv. zázrak ani neviděl ani nijak nepropagoval, stačila v únoru 1950 k tomu, aby STB (tehdejší nechvalně proslulá Státní bezpečnost) kněze zatkla a brutálně vyslýchala. Komunisté z Toufara doslova vytloukli přiznání, že tzv. „zázrak“ zinscenoval, aby manipuloval věřící. Těžko si dokážeme představit krutost mučení, které přimělo Josefa Toufara prohlásit, že křížem hýbal úmyslně.

Následkům drastických výslechů 25. února 1950 podlehl. STB mohla být v klidu. Tenhle obžalovaný už své přiznání neodvolá. Zároveň se rozpoutala vlna zatýkání a perzekucí kněží i řeholníků.

K výročí Toufarova úmrtí se 25. února uskutečnila pietní akce. Vizuálním i hudebním propojením okolních kostelů do formy kříže s centrem v bývalém Borůvkově sanatoriu v Praze, kde Jan Toufar zemřel, jsme připomněli, že ani svoboda náboženského vyznání není samozřejmost. A že zázraky se dějí, i když mají občas pár desítek let zpoždění.

O2 zajištilo technické propojení čtyř kostelů, aby se zvuk přenášel s minimálním zpožděním (v řádu milisekund). To zajisilo souhrnu účinkujících v jednotlivých kostelích, aby mohlo vzniknout výsledné umělecké dílo. Kostely byly ze zvonic obousměrně propojeny připojením o rychlosti až 400 Mbit/s po radioreléových spojích s centrální lokalitou – ta byla připojena optickou infrastrukturou o rychlosti 1 Gbit/s. Výsledné umělecké dílo bylo přenášeno do zmiňovaného Borůvkova sanatoria v Legerově ulici.

Více se o našem projektu Svoboda není samozřejmost dozvíte na oficiálních webových stránkách.

Související článek Svoboda je pro Čechy extrémně důležitá. Znovu ji připomínáme ve svém projektu
Nahoru