V kavárně pražské Novoměstské radnice jsme uspořádali tiskovou konferenci věnující se nové studii „Rodič a rodičovství v digitální éře“. Na uvedeném výzkumu, ze kterého vyplynuly překvapivé závěry, jsme spolupracovali s Centrem prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty olomoucké univerzity a zapojilo se do něj 1093 rodičů s dětmi do 17 let ve všech krajích České republiky.
Co tedy ze studie vyplývá? Alarmující je například to, že pouze 15 procent rodičů využívá k filtrování závadného obsahu technická řešení. Ačkoli přes osmaosmdesát procent rodičů aktivně sleduje YouTube, svět YouTuberů nezná a hodnotí jej převážně negativně. Často nevědí, které YouTubery sledují jejich děti. Téměř pětina rodičů pak aktivně šíří fotografie, na kterých jsou jejich děti obnaženy, a lze poznat jejich identitu.
České děti se v online prostředí cítí jako ryba ve vodě. Jsou technicky zdatnější než jejich rodiče a dovednosti s počítačem, tabletem a mobilem získávají už v raném věku. Drtivá většina rodičů přiznává, že při práci s internetem má pouze základní uživatelské znalosti, a není tak schopna dostatečně předvídat, jaká nebezpečí mohou jejich dětem hrozit. Rodiče navíc čas i to, co jejich potomci v online prostředí dělají, omezují spíše na principu vzájemné důvěry než vymáhanými pravidly nebo s použitím technických řešení čí softwarovým omezením. Věří také, že v případě problému se jim dítě svěří. Děti se ale stydí a bojí možného postihu. Rodiče se tak o problému často dozvídají později anebo vůbec.
Děti v moderních technologiích předčí své rodiče
První kontakt s mobilním telefonem nebo tabletem probíhá u dnešních dětí od útlého věku. Rodiče jim dotykové zařízení často půjčí už po prvních narozeninách. Nechtěně se tak podílejí na rozvoji jejich závislostního chování. Vlastní mobil pak děti dostávají s nástupem do školy. „Velmi rychle si tak osvojují dovednosti spojené s moderními technologiemi a internetem. Jak ukázal průzkum, rodiče za nimi v tomto ohledu výrazně pokulhávají,“ vysvětluje doc. Kamil Kopecký, vedoucí výzkumného týmu a zároveň vedoucí Centra PRVoK PdF Univerzity Palackého v Olomouci.
Přílišná důvěra v online prostředí nefunguje
Rodiče jsou také benevolentní, pokud jde o přístup dětí k online obsahu – podle výzkumu například šest z deseti rodičů dětem neomezuje vyhledávání na internetu. A opět v tom hraje roli důvěra. Až 82 procent maminek a tatínků totiž tvrdí, že přesně ví, jaké stránky jejich dítě navštěvuje. „Dceři pohyb na internetu v zásadě neomezuji, spoléhám na to, že nic nekalého na něm neprovádí. Téma bezpečnosti na internetu spolu průběžně probíráme, takže jí v tomto ohledu věřím,“ popisuje vlastní přístup herečka, spisovatelka a maminka Markéta Hrubešová.
Spoléhání na důvěru však dostává trhliny ve chvíli, kdy dítě prožívá negativní zkušenost – zneužití intimních fotografií, kyberšikana, sexting, pozvání na schůzku s cizím člověkem. Že se to dnes děje často, potvrzuje i loňská studie Centra PRVoK a O2 „Sexting a rizikové seznamování českých dětí v kyberprostoru“. „Za rodiči v takovém případě zamíří jen velmi málo dětí. Čísla z Linky bezpečí, kterou O2 dlouhodobě podporuje, ukazují, že pouze třetina dětí by se v případě problému obrátila na rodiče. Stejná třetina by se nesvěřila vůbec nikomu,“ říká Marie Mališková, CSR manažerka společnosti O2.
Fenomén YouTuberů
Jedním z fenoménů (nejen) dětského online světa jsou takzvaní YouTubeři. Svět děti se ale v tomto ohledu se světem jejich rodičů výrazně míjí. Ačkoli devět z deseti rodičů aktivně videa na YouTube sleduje, pouhých 15 procent z nich sleduje samo aktivně i YouTubery. Jejich děti přitom světem YouTuberů žijí, až 60 procent z nich je sleduje pravidelně, 40 procent rodičů se k nim alespoň občas přidá. Většina rodičů přitom hodnotí YouTubery negativně. O to víc překvapí, že jejich sledování rodiče dětem nezakazují a v zásadě ani neomezují.
Rodiče podceňují úskalí internetu
Rodiče nedokážou správně vyhodnotit rizika v online prostředí, které jejich potomkům hrozí. Nejen proto, že na internetu nejsou technicky příliš zdatní, ale i proto, že více než polovina z nich na něm nic rizikového doposud nezažila. Dokonce se sami mnohdy chovají v online světě nebezpečně – podle průzkumu například pětina z nich sdílí fotografie, na kterých jsou jejich děti částečně obnaženy, a je možné určit jejich identitu.
„Rodičům chybí přímá zkušenost, a tak vlastně netuší, co všechno může jejich dětem na internetu hrozit. Potvrzuje se důležitost prevence a osvěty ve všech rovinách,“ říká Marie Mališková z O2 a dodává: „Nezastupitelnou roli hrají různé složky vzdělávání a rodina jako základ, ale přispívat by do budoucna měla ve větší míře právě škola. Digitální gramotnost je neodmyslitelnou součástí základních životních dovedností. Proto podporujeme různé projekty v oblasti bezpečného chování a ochrany dětí na internetu. Uvědomujeme si však také důležitost samotné školy v systému vzdělávání, a proto se mnohem více zaměříme na jejich podporu.“
Na projektech zaměřených na podporu digitální gramotnosti a bezpečného chování na internetu spolupracujeme dlouhodobě. Patří mezi ně Linka bezpečí, Elpida, Zvol si info a právě E-Bezpečí, které vedle vzdělávacích a výzkumných aktivit provozuje také online poradnu. Detailní informace jsou k dispozici ve výzkumné zprávě, kterou najdete na webové stránce www.e-bezpeci.cz.
