Rok 2020 absolutně překopal firemní kulturu, přístup k práci i způsob vedení týmů. Cesta zpátky? Ta už nevede. Odborníci se shodují, že návrat do kanceláří sice nastane, ale rozhodně ne v měřítku jako před pandemií. V „kanclech“ budeme trávit maximálně 2 až 3 dny v týdnu. A zdá se, že firmy, které na nová pravidla hry nepřistoupí, můžou narazit u budoucích zaměstnanců – možnost hybridní práce totiž vnímá jako zásadní až 80 % zájemců o zaměstnání.
Zatímco technologický gigant Twitter oznámil, že jeho zaměstnanci můžou pracovat na dálku už navždy, a Spotify se pustilo do globálního náboru, protože fyzicky přítomné zaměstnance vlastně nepotřebuje, jiné značky jsou zdrženlivější. Takový Apple s návratem do kanceláří u svých zaměstnanců narazil a Dropbox kanceláře neopouští, „jen“ je proměňuje na místa setkávání.
Tedy místa, na která zaměstnanci vyrazí jen několikrát do týdne –setkat se s důležitými obchodními partnery, společně s kolegy rozjet nebo naopak finálně dokončit zásadní projekty, nabrat nové lidi do týmu a zaučit je. Právě v tom spočívá princip hybridní práce – v kombinaci bytí v kanceláři, které je intenzívní, co do setkání, schůzek a vzájemné spolupráce, a pobytu kdekoli jinde, kde se člověk může ponořit do hluboké činnosti a nenechat se rušit.
A ač se na první pohled zdá být všechno jasné a jednoduché (ostatně, mnozí za sebou máme více než rok práce na dálku), praxe může být kostrbatější a náročnější. Jaké výzvy tedy před manažery stojí?
Výzva #1: Najít ideální poměr a formu práce z kanceláře a mimo ni
Podle studie Stanfordské univerzity by měly firmy zaměstnancům nabídnout 1 až 3 dny práce z domova týdně. Zbytek by měl zaměstnanec strávit v kanceláři. Bez pravidelné sociální interakce totiž jen těžko vybudujete loajalitu k firmě a zbytku týmu. V prostředí kanceláře prý také u většiny lidí lépe funguje kreativní myšlení a zvyšuje se motivace. Na druhou stranu: Klidný domácí kout je zase to nejlepší místo pro soustředěnou práci.
|
Homeofficové líbánky Taky by vás ještě na konci roku 2019 nadchla představa neomezeného home officu? Pak jste prožívali to, co účastníci čínské studie. Ti po dobu 9 měsíců v kuse pracovali z domova 4 dny v týdnu. První 3 měsíce byli nadšení. Pak jejich nadšení, produktivita i radost z práce opadly. A po skončení experimentu se 2/3 lidí chtěly vrátit do kanceláří. Ostatně, toto prvotní „zamilování se“ do dnů strávených doma zažilo mnoho z nás loni na jaře, co myslíte? |
Výzva #2: Dát všem zaměstnancům stejný prostor
Na koho dáte? Na podřízeného, se kterým jste v každodenním kontaktu v kanceláři, nebo kolegu, kterého vidíte jen jednou týdně, a zbytek komunikace zastanete ve virtuálním prostředí? Lidská přirozenost velí mít blíže k těm, se kterými trávíte více času. Byť jejich názory, doporučení a rozhodnutí nemusí být ta nejlepší. Před manažery je tak velká výzva: Dát stejný prostor oběma stranám. A to i během společných schůzek – během nich častěji „vítězí“ a snáz své názory prosazují ti, kteří jsou osobně přítomní.
Podle Veroniky Houskové, manažerky pro learning a development v O2, se tak manažeři mění na facilitátory: „Diskusi musí vést tak, aby všichni dostali prostor, všichni měli možnost se vyjádřit a být slyšeni. Dohody o dalším postupu by pak měly vznikat přímo během porady, aby u toho byli všichni. A starý dobrý zápis z porady získává opět na popularitě.“
Výzva #3: Najít cestu k efektivitě kombinovaných schůzek
Dokud jsme pracovali jen z kanceláře nebo z našich domovů, bylo všechno snadné. Nicméně v okamžiku, kdy je část týmu online a část sedí společně v zasedačce, začíná komunikační džungle neboli kombinovaná schůzka. Před firmami tak stojí výzva: Vybudovat konferenční prostory, které přesně tento typ komunikace zvládnou.
V budoucnu se tam neobejdou bez inteligentních kamer, které dokážou snímat celek i automaticky přepínat na toho, kdo právě mluví, digitálních tabulí, na které zároveň mohou kreslit a psát lidé v zasedačce i lidé u monitorů, reproduktorů, které samy rozklíčují, kdo hovoří a jeho řeč rovnou převedou do titulků, a softwarových nástrojů pro sdílenou práci. Ostatně, tím jsou i MS Teams, které v roce 2020 přinesly více než 100 nových funkcí pro práci týmů na dálku a v roce 2021 se jejich tvůrci zaměřují právě na hybridní práci.
„Teams v posledních měsících integrují to nejlepší z jiných platforem. Skvělou funkcí je možnost i v rámci jedné schůzky rozdělit účastníky do několika skupin, ve kterých mohou diskutovat. A pak je zase spojit a odprezentovat si navzájem výstupy,“ zmiňuje jednu z populárních funkcionalit Veronika Housková. „A na kreativní workshopy bych pak doporučila platformy, jako jsou Mural nebo Miro.“ Jejich výhodou je mimo jiné i to, že se dají integrovat do prostředí MS Office a můžou rozšířit právě prostředí Teams.
A tohle všechno by mělo být podepřené stabilním, zabezpečeným a rychlým připojením (ideální uplatnění pro 5G), případně rovnou usazené ve firemním cloudu. Jinak si může firma o efektivních schůzkách nechat jen zdát.
|
Hybridní práce jako možnost, nikoli nutnost Zhruba 20 % lidí podle vědců ze Stanfordu práci z domova odmítá. Nejsou efektivní, spokojení ani motivovaní. Extrém v podobě úplného zrušení kanceláří tak experti nedoporučují. Naopak se přiklánějí k maximální dobrovolnosti a možnosti si fungování v kanceláři/mimo ni upravovat podle potřeb. |
Výzva #4: Důvěřovat (ale prověřovat)
Už první týdny home officu na jaře 2020 ukázaly, že jsou v týmech tahouni a pak ti, kteří… se na tažené káře vezou. Manažeři hybridních týmů tak budou muset změnit i způsob zadávání práce – častější bude úkolové zadávání, trackování času i využívání systémů a aplikací, které práci monitorují. Na druhou stranu s sebou hybridní práce nese i větší míru autonomie, samostatnosti a zodpovědnosti na straně zaměstnanců – a schopnost manažerů takové vlastnosti na pohovorech rozpoznat a přijmout.
Výzva #5: Asynchronní práce a dohoda na ní
Hybridní prostředí je úzce spojené i s pojmem asynchronní práce. „Tedy s tím, že ne všichni pracujeme ve stejném čase,“ popisuje Veronika Housková. „Díky asynchronní práci můžou ranní ptáčata pracovat už od brzkého rána a rodiče třeba brzy odpoledne vyzvednout děti ze školy, odvézt je na kroužek a pak klidně zase zasednout k práci až večer.“
Aby asynchronní práce opravdu fungovala a nebyla jen pěkným pojmem v prezentaci nebo na papíře, musí dojít na uzavření tzv. „týmové dohody“. To znamená, že se tým domluví na časovém rozmezí, ve kterém pracují opravdu všichni (například od 9. do 14. hodiny) a všichni jsou skutečně na příjmu, připravení na schůzky a telefonáty. Přechod od teorie do praxe usnadní i pravidelné stand-upy, pracovní i neformální. A Veronika Housková doporučuje využít i vizualizační boardy – na kterých je pěkně vidět, kdy a kdo má co udělat. Během stand-upů si je pak společně s kolegy zrevidujete.
Výzva #6: Zajistit dobré podmínky pro práci i v jiném než kancelářském prostředí
Rok 2020 byl ve znamení divokého a překotného přesunu do domácích pracoven (respektive, podle výzkumů ve třetině případů do ložnic). Teď je čas uchopit home office koncepčně a proměnit ho z provizoria na plnohodnotnou formu fungování. Ostatně, v mnoha firmách už vznikají pozice remote manažerů, kteří nový fenomén řeší po stránce legislativy, ale i praktického každodenního fungování.
Co to znamená? Vybavit zaměstnance kvalitní technikou. Od telefonu a notebooku až třeba k modemům, které budou mít standard Wi-Fi 5 nebo vyšší. Pořídit zaměstnancům dostatečně velké datové balíčky. Stavět firemní řešení s vědomím toho, že více lidí je bude potřebovat mimo kanceláře, nikoli v nich. Na jedné straně firemní síť maximálně chránit, na straně druhé ji udělat dostupnou a stabilní, ať už se zaměstnanec připojí odkudkoli.
A my v O2 vám s touto výzvou rádi pomůžeme.
Kontaktujte nás
