Digitalizace jako hlavní trend Průmyslu 4.0: Aneb když spolu stroje i lidé komunikují. Efektivně
V systému se objeví upozornění a vedoucímu směny v tu samou chvíli pípne na mobilu SMS zpráva. U jednoho z vysokozdvižných vozíků se mírně přehřívá baterie. Před další směnou ho proto radši nechá zkontrolovat a ještě jednou proškolí zaměstnance, který ho používá, jak ho správně připojovat do nabíječky. Upozornění mu přitom neposlal žádný z všímavých kolegů, ale samotný vozík. Vítejte v éře Průmyslu 4.0, kde si spolu díky chytrým technologiím efektivně „povídají“ lidé i stroje.
Průmysl už má za sebou tři revoluční vlny. Po industrializaci a elektrizaci přišla na konci 60. let 20. století s prvním průmyslovým počítačem vlna automatizace. A s rozvojem internetu právě teď zažíváme 4. průmyslovou revoluci, jejímž klíčovým pojmy jsou digitalizace, robotizace, a s tím spojené IoT.
V případě průmyslu konkrétně IIoT. Industrial Internet of Things. Sběr (dříve často) nedostupných dat – z výrobních zařízení, strojů, manipulační techniky, ale klidně i z nositelné elektroniky jednotlivých zaměstnanců – jejich přenos do cloudu, propojení s daty z dalších systémů (typicky může jít třeba o ERP nebo CRM systém) a následnou transformaci do informací a konkrétních akcí, které dokážou zefektivnit výrobu.
IIoT: Data jako základ efektivity
IoT se dnes netýká jen moderních hal a nejnovějších zařízení, ale díky IoT hardwaru, v podobě čidel, která se na zařízení umístí, a obecně IoT technologiím, i starších průmyslových zařízení, která data doposud nesbírala. A v neposlední řadě i samotných zaměstnanců. Příkladů efektivního využití IoT přibývá – ostatně podle nedávného průzkumu IDC vidí 95 % firem budoucnost výroby právě v digitalizaci.
Podívejte se pod pokličku technologií M2M a IoT. Jaké sítě mají budoucnost a co jsou výzvy budoucnosti popisujeme v článku M2M komunikace: Nejde o sci-fi, uplatnění nachází denně. Budoucností je narrow-band
V úvodu zmiňované vysokozdvižné vozíky, respektive monitoring stavu jejich baterií jsou jedním z ukázkových příkladů využití IoT v praxi. Kromě informací o stavu nabití baterie mohou do systému posílat i data o elektrolytu, informace o čase, kdy se vybijí, ale také data o tom, jestli a jak s ním dotyčný zaměstnanec pracuje. Jestli je jeho práce efektivní, nebo jsou pracovní pauzy až příliš časté i dlouhé. Případně, zda se k zařízení za statisíce korun chová jako k vlastnímu.
Jedním z nejčastěji využívaných způsobů využití IoT je měření taktu, případně frekvence provozu stroje. Poměrně často už se dnes IoT využívá i k měření a řízení spotřeby elektřiny jednotlivých zařízení. I nadměrná spotřeba elektrické energie může značit třeba nevhodné zacházení obsluhy. V mnoha případech je ale i signálem, že zařízení nepracuje správně a potřebuje revizi.
Ostatně, takzvaná prediktivní údržba je dalším dílkem do skládačky Průmyslu 4.0 a praktického využití IoT. Pravidelné odečítání tlaku, vibrací, případně teploty dává společnosti cenné informace o aktuální kondici strojů a ideálních termínech technologických odstávek. Ty si firma naplánuje sama, v dostatečném předstihu a zároveň podle aktuálních požadavků výroby – a nedochází tak k neplánovaným a o to dražším odstávkám.
|
IoT v jaderné elektrárně Jaderná elektrárna Jaworzno III v Polsku pomocí IoT čidel monitoruje náklon a rychlost otáčení lopatek vodní turbíny. A podle získaných dat pak systém automaticky řídí a upravuje chlazení reaktoru. Protože jde o kritickou infrastrukturu, je celý systém zdvojený. To znamená, že IoT moduly jsou hned dva. Každý data odesílá dvakrát a to dvěma různými kanály. |
Nejen velké průmyslové firmy pak IoT používají i k monitorování osob. A to ke sledování jejich efektivity, ale i bezpečnosti. IoT čidlo umístěné v pracovní helmě a systém čteček uvnitř průmyslového areálu tak mohou poskytovat informace nejen o místě, kde se zaměstnanec právě teď pohybuje, ale zároveň i posílat data o tom, jestli nedošlo k úderu do hlavy, případně zda zaměstnanec třeba neleží (například po srdečním kolapsu, zásahu elektrickým proudem, v místech, kde se mohou vyskytovat nebezpečné plyny…).
Komunikační platforma jako nadstavba pro IoT
Informace o kolapsu kolegy je ale k ničemu, pokud se nedostane na ta správná místa. Včas. A ve formě, která je nepřehlédnutelná a vyžaduje reakci. Proto stojí nad mnoha IoT platformami ještě komunikační systém, který po dosažení „hraničních“ hodnot spustí konkrétní scénář.
V případě zdravotních potíží tedy tento systém například spustí automatické volání na telefon člověka, který je nejblíž, případně na přímého nadřízeného. A pokud tento člověk hovor nepřijme, pak systém situaci eskaluje dál – automaticky oslovuje další osoby v dosahu – dokud se mu od některé z nich nedostane reakce, že situaci akceptuje a začíná řešit. Scénář pak může počítat třeba i s tím, že se v okolí dotyčného více rozsvítí světla nebo rozbliká výstražné osvětlení. V členitých prostorách může i tato signalizace pomoci k rychlejšímu zásahu.
Lidského dispečera, který může být náchylný na stres i na chyby, můžete komunikační platformou, která chyby nedělá, nahradit i v dalších konkrétních případech. Automaticky může aktivovat plán například při výpadku kritických systémů, jako jsou například SAP nebo CRM. Systém v tomto případě pošle výzvu k řešení na zodpovědné osoby v IT, počká si na jejich reakci. Zároveň pak odešle informace o tom, co se děje, na zbytek firmy. Třeba mailem nebo prostřednictvím SMS.
Stejně tak je možné poslat zprávu všem lidem v konkrétní lokalitě, pokud například dojde k úniku nebezpečných látek – systém pošle zprávu, nebo vyvolá automatický hovor ve chvíli, kdy dojde k překročení hraničních hodnot. Krizový manažer tak nemusí řešit informování, ale rovnou zdroj problémů.
|
O2 KISS: Krizový informační a svolávací systém S technologiemi O2 firmy snáz a lépe zvládají nehody, nečekané situace i havárie. Snadno, rychle a efektivně oslovíte, případně svoláte ty správné lidi. Informujete o potenciálních nebezpečích, ale třeba i mimořádné schůzi. Systém zavolá, pošle SMS nebo e-mail. A to podle předem připravených scénářů. Ví, kdy, koho a jakým způsobem oslovit. Počká si na odpověď, případně osloví náhradníky nebo situaci eskaluje na nadřízené. O2 KISS využívají nejen firmy, ale třeba i obce, nemocnice nebo záchranáři. |
Průmysl 4.0 a nastupující éra IoT jsou velkou příležitostí. Nejen pro firmy, ale potenciálně i pro kybernetické zločince. Platí jednoduchá rovnice: Čím více prvků je zapojených, tím větší je bezpečnostní riziko. Proto by firmy více než kdy jindy měly řešit i IT zabezpečení. V O2 dokážeme pomoci s kompletní ochranou firemní komunikace v rámci LAN i WAN sítí. A to včetně aktivního dohledu prostřednictvím O2 Expert Center, které detekuje veškeré anomálie v síti.
Alternativou s velkým potenciálem pro budoucnost je pak privátní 5G síť, ve které spolu mohou zařízení komunikovat – vrchol z pohledu bezpečnosti, latence, spolehlivosti, kapacity i pokrytí. Ostatně, velmi detailně jsme výhody privátních 5G sítí probrali v článku: 5G síť v logistice: Přes autonomní vozíky až k rozšířené realitě.
A my v O2 vám s touto výzvou rádi pomůžeme.
Kontaktujte nás
