Na displej mobilního telefonu se podíváme asi 150x za den. To z něj dělá nedílnou součást našich životů, ať se nám to líbí nebo ne. Velká část z nás (a troufám si říct, že i drtivá většina čtenářů našeho blogu) má navíc chytré telefony s operačními systémy, aplikacemi a funkcemi, které jsme v dřívějších dobách neměli ani v počítačích. Je ještě možné se najednou zbavit všech těchto funkcí? Existovat opět jen s hloupým telefonem, kdy považovanou vychytávkou byl třeba i budík? Zkusili jsme to za vás.
V 8.30 ráno se ozývá ohavný zvuk. Pííííp. Píp. Pííííp. Píp. Ano, můj Ericsson T10 sice budík má, ale že by produkoval nějaký příjemný zvuk… Spíš ne. Vzhledem k tomu, že mne ráno obyčejně budí elektroswing od Parov Stelar, vstávám poněkud nedobře naladěn.
U snídaně nekontroluji e-maily, nezkoumám, komu z přátel se líbil můj poslední status na Facebooku ani nehraju hříčku 2048 (momentální rekord je něco přes 76 000 bodů, ale to je jen otázka času :)). Vím, že mi končí jedna aukce na Aukru, ale ani teď si pohodlně od kávy nespustím aplikaci a raději sedám k notebooku a funguji jako plnohodnotný človek.
Poprvé ten den mi začíná docházet, jak hodně jsem se svým smartphonem srostlý. Ještě není ani půl desáté a já už bych svou Lumii 820 využil nejméně k šesti věcemí, na které můj stávající telefon nestačí (už si stihl vysloužit přátelskou přezdívku Střípek).
Dopoledne pokračuje a protože pracuji jako freelancer, přesunuji se do kavárny, odkud budu dnes úřadovat. Sedím u rozevřeného notebooku a mobil je pouze v pohotovosti, pokud by mi někdo volal. Jen mne zarazí, jak malé množství paměti je na COKOLIV. Omezený počet kontaktů (samozřejmě bez fotek) a jen pár míst na SMS k tomu? Co to k čertu je?
Odpoledne mám sraz u jednoho klienta. Vzhledem k tomu, že k němu jdu poprvé, tak si kreslím mapu. Nerad bych měl zpoždění a ztratil se v bočních uličkách. Stejně tak si do notesu píšu i veškerá spojení MHD (to máme online mapy a aplikaci s jízdními řády).
Cestou za klientem neposlouchám z mobilu žádnou hudbu. Protože kdo by dneska měl MP3 přehrávač, když má mobil? A kdo by měl… Fotoaparát? Jak si mám sakra vyfotit tu sýkorku na zmrzlé větvi? Kdy uvidím něco podobně fotogenického?
Schůzka probíhá ideálně. Vše se domlouvá rychle, jasně a stručně. Jen se zdržím obvylého rituálu, kdy si všichni účastníci pokládají mobil na stůl a po očku ho kontrolují. Nemám totiž moc co kontrolovat.
Večer se už těším do hospody, jen je mi divné, že se zatím nikdo z mých známých neozval. Takže volám a zjišťuji, že mi nechávali info na WhatsUpu, na skypu a na Facebooku. Nebudou přeci utrácet peníze za SMS. A samozřejmě byli sami nervózní, když jsem se jim neozýval.
Že v hospodě smartphone nepotřebujete? Chyba lávky. Sedíme u reproduktoru a když mne zaujme nějaká písnička, nemůžu si ji zjistit pomocí aplikace SoundHound. Když vidím rostoucí „plůtek“, lituji, že nemám po ruce aplikaci Pivníček, kam si zapisuji vlastní útratu.
A při návratu domů moji spolubydlící jistě ocenili, že jsem rozsvítil celý byt, abych viděl na cestu. Chyběla mi totiž aplikace Svítilna. Konec, jde se spát a druhý den prostě nedám. Jsem srab.
Nepovažuji se za nějakého mobilní maniaka, tím méně geeka. Využívám většinou jen aplikace, které jsou zadarmo a nepotřebuji se „čeknout“ na každém místě, kde mohu. Přesto stačil jeden den a zjišťuju, že na smartphone jsem si zvykl a stal se běžnou součástí mého pracovního i soukromého života. Vadí mi to? Možná trochu. Ale byla to moje volba, takže si nemám moc na co stěžovat. Na závěr jen rychlá rekapitulace toho, co mi díky hloupému mobilu chybělo.
Civilizovaný budík, e-mail, Facebook, 2048, Aukro, jízdní řády, navigace, Skype, WhatsUp, rádio, MP3 přehrávač, SoundHound, Pivníček a Svítilna. K tomu přičtěte okamžitý přístup na web, plnohodnotný MS Office a pořádný kalendář.
