Mobilní historie je stará zhruba 50 let a můžeme si ji rozdělit na tři etapy. První končí okolo roku 1995, druhá v roce 2007 a ta třetí trvá doteď.
V první etapě světu vládly neforemné těžké telefony, často spíš mobilní stanice, které se nesly jako kufřík. Mobil měl málokdo a drahé přístroje uměly v podstatě jen telefonovat. Ale i to bylo ve své době neuvěřitelně sexy. Druhá etapa byla etapou zrovnoprávnění. Mobily a služby výrazně zlevnily, takže byly dostupné už v podstatě komukoliv. Tedy v rámci vyspělého světa. Mobily toho už tehdy uměly relativně dost, ale stále to byly primárně přístroje pro volání a textovou komunikaci. Třetí etapu stále žijeme, takže ji netřeba zásadně představovat. Smartphony dostaly internet do našich kapes, takže můžeme dělat cokoliv kdykoliv a kdekoliv.
Vybrat tři přelomová zařízení, která překvapila a změnila mobilní svět, je docela složité. Různých mobilů, které ve své době způsobily povyk a byl o ně enormní zájem, bylo hodně. Jenže čas ukázal, že to byla slepá ulička a dnes si na ně vzpomene málokdo.
Ne každý slavný mobil změnil mobilní svět
Pojďme si ukázat vhodný příklad. Na Nokii 3110 si dnes vzpomene málokdo. Telefon z roku 1997 patřil do základní řady výrobce a zajímavý byl stylem ovládání. Telefony té doby měly docela dost mechanických tlačítek pro pohyb menu: nahoru/dolů, vlevo/vpravo, zelené a červené tlačítko a také často ještě kontextové klávesy pod displejem. Nokia vymyslela zjednodušení, které nazvala Navi Key – tlačítko s modrým proužkem. Místo obvyklých osmi funkčních kláves si Nokia vystačila se čtyřmi. U základních nokií toto řešení vydrželo docela dlouho a bylo oblíbené, ale mobilní svět se tím nezměnil.
Z první generace mobilních přístrojů se žádný nestal legendárním. Byly drahé, takže se jich prodalo relativně málo, z dnešního pohledu to byla butiková záležitost. Možná bychom měli zmínit úplně první mobil, kterým byla Motorola Dynatac 8000X, ale to je prostě dnes už jen taková vzpomínková rarita, kterou měl opravdu málokdo v ruce či ji viděl na vlastní oči. Možná někde v muzeu. A ještě jedna rarita z konce první etapy mobilní historie. Zřejmě úplně první smartphone IBM Simon z roku 1994. Prodalo se 50 000 kusů a to jen v USA. V Česku bude u sběratelů pár kusů, ale většina o tomto přístroji ani nikdy neslyšela.
Na první véčko odkazují špičkové mobily i dnes
Jeden starý mobil zezačátku druhé etapy mobilní historie si však místo v trojce výjimečných telefonů historie určitě zaslouží. Definoval totiž koncepci, která se na dlouho stala velmi populární a s novými technologiemi se na trh v posledních letech úspěšně vrátila. Tím telefonem je Motorola StarTac z roku 1996. Dnes už si na něj bude pamatovat také málokdo, ale nesmazatelné místo v historii má. Byl to totiž první rozvírací mobil na světě. Tedy technicky první nebyl, ale japonské předchůdce od společnosti NEC neznal téměř nikdo tehdy, natož teď. To StarTac se ve své době stal legendou.
Pro vysvětlení se musíme vrátit do doby před 25 lety. Tehdy všechny mobily měly stejnou koncepci: krabička s displejem a klávesnicí na čelní straně. Nutno dodat, že to byly tehdy docela velké krabičky, výjimečně doplněné o flip kryjící klávesnici. StarTac byl složený docela malý a naopak rozložený hezky ergonomicky spojoval ucho a ústa. Pro spojení hovoru stačilo telefon otevřít, pro ukončení zavřít. Ale v prvním případě nebyl vidět displej a tudíž volající. Takže to bylo praktické a také šik. Telefon nebyl levný, v Česku stál přes 50 000 korun.
StarTaců existovala celá řada, ty první ani nebyly určené pro sítě GSM, ale fungovaly v tehdejších amerických standardech. Funkčně telefon nic moc neuměl, u základních modelů byl dokonce prehistorický řádkový displej. GSM verze pak měly už větší matrix displej. StarTac se sice vyráběl docela dlouho, různé varianty vydržely na trhu někdy do roku 2003. Ale to už dávno měla Motorola mnohem menší a vybavenější véčka a chystala přelomový RAZR.
Véčka se postupem času stala velmi populárními a vyráběl je kde kdo. Třeba pro korejské značky znamenala véčka úspěšný nástup na světové trhy. Jejich konec přinesl nástup smartpohnů, které si dlouho s véčkovou koncepcí nerozuměly. To se změnilo v poledních letech s nástupem telefonů s ohebným displejem. Jednou z jejich variant jsou právě véčka. To první opět přinesla Motorola pod staronovým jménem Razr a ještě známější jsou nyní Flipy od Samsungu.
iPhone je jednoznačně legenda
Druhý přístroj, který má v mobilní historii nesmazatelné místo, není nikterak překvapivě první iPhone. Přestože ho bude znát kde kdo, v ruce ho u nás už tolik lidí nemělo, neprodával se zde. Dnes je to v dobrém stavu už docela ceněný přístroj, který vyjde podobně draho, jako když byl představený. Přitom z dnešního pohledu toho moc neumí a od dalších iPhonů se funkčně dost liší. Navíc i zde platí, že iPhone 1 nebyl úplně první telefon s vlastnostmi, za které je vyzdvihován. On to dokonce vlastně ani původně nebyl smartphone v pravém slova smyslu, aplikační obchod Applu byl spuštěný až o rok později.
Jenže pokud nemáte vlastní vzpomínky, tak najděte někoho, kdo měl tehdy dobový smartphone a dostal do ruky první iPhone. Ten rozdíl byl zhruba stejný, jako byste přesedli z kočáru taženého koňmi do docela moderního auta. Oboje by vás do cíle dovezlo, ale ten způsob jak je diametrálně odlišný. Jedním z důvodů, proč tomu tak bylo, byl displej iPhonu. Věnovali jsme se mu podrobně v tomto článku. První iPhone měl kapacitní displej s multidotykovým ovládáním. Na svou dobu extrémně přesným. Mobily se tak konečně mohly zbavit mechanické klávesnice a displej se mohl začít zvětšovat až do současných úhlopříček.
U iPhonu zafungovala i značka. Apple byl už tehdy považovaný za kultovní značku. Určitě ne levnou, ale progresivní a velmi pečlivou ve snaze hýčkat vlastní zákazníky a chránit je před veškerou konkurencí. Což platí dodnes, iPhony jsou vlastní svět, který je stále úspěšnější. Přitom dražší značka mobilů na světě není, vždyť nejlevnější iPhone SE stojí 13 000 korun, což je suma, kde mnohé značky naopak končí.
Moderní smartphone, to jsou rychlá mobilní data
Zbývá třetí výjimečný telefon mobilní historie. Nabízí se desítky přístrojů, které byly v něčem první či poslední. Jenže ze současného pohledu považujeme za přelomové vlastně všechny moderní smartphony, které z obyčejného mobilu, který umí volat, udělaly věc, která změnila svět. A nepovedlo by se to, kdyby v mobilních sítích nebyly rychlé datové přenosy. Ať už máte v kapse smartphony od Samsungu, Xiaomi, Applu, Nokie, realme, viva, Oppa, Sony, Motoroly nebo od jiné značky, poděkujte inženýrům, kteří vymysleli rychlá mobilní data.
Dokázat si to můžete sami. Najděte si někde místo, kde je jen signál 2G sítě. Na volání to stačí, stejně jako v devadesátkách. Ale zkuste si otevřít obyčejnou internetovou stránku. Buď to půjde neskutečně pomalu a nenačte se celá, nebo se to ve většině případů nepodaří vůbec. Pamětnici si na to pamatují a možná si vzpomenou na tehdejší berličku v podobě připojení WAP, které využívalo nenáročné upravené stránky, na které GPRS a EDGE připojení v 2G sítích stačilo. Na začátku nového milénia se proto objevil standard 3G. Ten zajišťoval rychlá mobilní data zhruba 10 let, ale rozšíření nebylo tak významné jako později a ani v mobilech to nebylo zcela běžné.
Zlom nastal s nástupem 4G standardu zhruba před deseti lety. Ano, kryje se to s rozmachem moderních smartphonů, jedno bez druhého by nemohlo existovat. S 4G (někdy označované jako LTE) sítěmi žijeme dodnes a využívá je většina uživatelů mobilů. Budoucnost pak patří 5G, které se masivně rozšiřuje a sítě 4G v budoucnu nahradí.
