Realita může být sice někdy pěkně tvrdá, ale kolikrát nám stačí, abychom jí jenom lépe porozuměli a pak se věci opět vyjasní. Přestup portugalské hvězdy do Juventusu je dle reakcí na sociálních sítích opravdu velikou pohromou, kterou rozdýchává celá řada jindy věrných fanoušků, avšak jako každá mince, i ta naše má dvě strany. Pokud patříte k těm lidem, co si myslí, že celá hra Realu lpěla pouze na kouzle zvaném CR7 a jeho magické přítomnosti na hřišti, pak nesmíte zapomínat, že fotbal je stále týmová hra, v níž jedinec bez svých nadaných spoluhráčů kolikrát nezmůže nic. Dáme-li jen tak letmo vzpomenout na MS v Rusku, v němž Argentina vystavila Messiho do stejné role (a že kvůli tomu kolikrát trpěla i sestava, která měla na lavičce taková esa, jako je Agüero, Dybala či z týmu úplně opomenutý nejlepší střelec italské Serie A Icardi, pak se za dobré konstelace hvězd možná jistého úspěchu dočkáte, ale z toho širšího úhlu pohledu se jedná o běh na dlouhou trať, kde zaručeně uspět nemůžete.
Messi je možná nejkomplexnějším fotbalistou, jaký se momentálně na trávnících pohybuje, ale Ronaldo je pro změnu hráč, jehož přítomnost je ve vápně soupeře mnohem více cítit. Své útoky si plánuje jak z obou křídelních prostorů, tak i ze samotného středu hřiště, přičemž s touhou skórovat se vždy žene na branku. Právě zde nesmíme zapomínat, že abyste své šance využili, je potřeba podnikat časté útočné výpady, které mnohdy stojí spoustu fyzických sil a v jejichž samotném závěru se k vám míč ani kolikrát nedostane. Hru totiž nečtete jenom vy, ale i váš soupeř, a proto je zapotřebí pevného odhodlání, tvrdé píle a skvělé vytrvalosti, co z vás udělá lepšího hráče, než jsou ti ostatní. Samozřejmě nic se neobejde bez jisté porce talentu, ale podíváme-li se třeba na francouzského reprezentanta N’Gola Kantého, jeho kariéra se skládá právě z těchto rysů a jen díky tomu, že dokáže neustále běhat a ani po devadesáti minutách hry není vyčerpaný, je jedním z nejlepších záložníků na světě.
Kdybychom si měli říct, jakáje nejtěžší liga na světě, bez váhání nám většina fanoušků řekne buďto anglická, nebo španělská. I když se obě tyto soutěže svým herním stylem od sebe liší, tempo a především kvalitu jim rozhodně odepřít nemůžeme. Hrajete-li poté navíc ještě v top klubu, jenž od vás dennodenně očekává top výkony, může se vám sezona zdát o něco delší než obvykle. Real Madrid během posledních pěti let rovnou čtyřikrát vyhrál Ligu mistrů, což je neuvěřitelné číslo, ovšem podobně neuvěřitelná je i porce zápasů, jakou díky nejen této soutěži hráči Bílého baletu museli podstoupit. Vše začíná už letní přípravou, pokračuje domácí ligou, domácím pohárem, evropskými turnaji a posléze i reprezentační povinností, až se jednoho dne nemůžete divit, když vám tělo vystaví stopku. Značka CR7 pochopitelně dělá vše pro to, aby zůstala co nejdéle fit, ale i ona je pouhým člověkem, co cítí únavu či bolest.
Ročník 2017/18 je sice za námi, ale většina z nás určitě nezapomněla na to, jak pomalý a nejistý vstup do sezony měli fotbalisté Realu a zejména pak sám slavný Cristiano Ronaldo. Ti, co si nyní přejí, byl by raději v klubu zůstal, jej kdysi odepisovali a posílali ho pryč. Řada expertů se již shodla na tom, že dny slavného portugalského mága jsou sečteny, ovšem on si pak na přelomu nového roku opět jednou sáhnul až na dno svých sil a předvedl comeback, u něhož je jen těžké předpovědět, zdali by se mu příští sezonu povedlo něco podobného. Pro nyní můžeme jen spekulovat, avšak takováto náročnost se na člověku podepíše o to více, když je navíc podpořena psychickým nátlakem, jenž vyplývá z obvinění kvůli daňovým únikům. Ronaldo si byl pochopitelně vědom možných následků i toho, jak to pošramotí jeho image v roli fotbalového hrdiny, a možná právě v tento moment začal cítit, že bude nejlepší od všeho utéct.
V červené části Manchesteru si lidé mysleli, že pokud se ztracený ďábel, který kdysi řádil na Old Trafford, rozhodne přestoupit, nebude to nikam jinam než zpátky na ostrovy. Této myšlenky se chytili asi všichni, co se o dění okolo portugalského křídelníka zajímali, ovšem realita nakonec byla úplně jiná. Ač jdou tyto kroky Juventusu proti tvrzení viceprezidenta klubu Pavla Nedvěda, jenž slíbil, že na Starou dámu čeká menší generační obměna, během níž se pokusí sázet hlavně na mladé hráče, pak takovou šanci, jako je podepsat jednoho z nejlepších hráčů světa, si nemohl nechat ujít.
Italská Serie A je často přirovnávána k univerzitě fotbalu a důvod je prostý. Nejen v minulosti, ale prakticky i v současnosti sváděli všichni trenéři různých týmů mezi sebou taktické bitvy, v jejichž závěru rozhodovala o výsledku třeba jen malinká chybička. Předváděná hra proto kolikrát nebývala tak rychlá jako třeba v Premier League, zato ovšem měla stále své neodmyslitelné kouzlo. A to nyní na vlastní kůži pozná také sám Ronaldo, pro něhož je tento přestup vedle možné nabídky z PSG tou nejlepší dostupnou volbou, jaká mu pomůže zůstat stále na fotbalovém vrcholu. Podobně jako v Realu, i zde na Cristiana čeká kreativní záloha, za jejíž podpory může vynikat i nadále.
Pro Bílý balet je to určitě ztráta, jelikož mu z kádru zmizí veliká persona prahnoucí po trofejích, avšak stále tu máme otázku – kde jinde dostanete za pomalu čtyřiatřicetiletého hráče 100 milionů euro? Přičemž další peníze by do hlavního města Španělska měly putovat formou bonusů, u nichž se jen těžko dá pochybovat o tom, že by je Juventus nenaplnil, když za posledních sedm let nepoznal v italské nejvyšší soutěži žádnou konkurenci.
Foto: GettyImages
