Když pomineme dvojutkání se San Marinem, vstřelila česká fotbalová reprezentace v osmi kvalifikačních zápasech pouze šest branek. Absence kreativních hráčů je podle trenéra Karla Jarolíma hlavní důvod toho, že se národní tým nepodívá na mistrovství světa v Rusku.
Od té doby, co převzal fotbalovou reprezentaci, využil v zápasech přes 30 různých fotbalistů. Během čtrnácti mezistátních utkání nedokázal najít vhodný systém hry, kostru týmu, neustále rotoval se sestavou a tak je nepostup na MS 2018 asi logickým vyústěním naší situace.
Nemáme Nedvěda ani Rosického! Musíme se přizpůsobit!
Všichni experti vidí, že nejsme dopředu nebezpeční, vidí to i trenér a všechno se hází na malou ofenzivní invenci našich fotbalistů. Bohužel už nejsme v éře Nedvěda, Poborského nebo Rosického a asi nějaký pátek ještě nebudeme. Je na čase si to přiznat a něco s tím dělat. Nebudu psát o výchově mladých, ale o aktuálních možnostech.
Myslím, že je potřeba změnit naše myšlení a vsadit na jiné pojetí hry. Jako trenér si přeci musím zanalyzovat možnosti mého kádru a když na fotbal, který chci hrát, nemám vhodné typy hráčů, tak něco změním. Antonio Conte také začal s Chelsea v rozestavení 4-2-3-1 a poté slavil zisk titulu s formací 3-4-3.
Kdo vymýšlí taktiku?
Víme a vidíme, že hra do plných nám nejde a proto budeme proti Severnímu Irsku a dalším slepě bušit do plných, aby nás poté soupeř potrestal z brejků a standardních situací. Po zápase v Belfastu řekne trenér Jarolím: „Vypadneme s mužstvem, které se soustředí vlastně jen na defenzivu. Bohužel, dali nám dva góly, z čeho mohli udeřit, to jsme věděli, přesto se to stalo.“ Ano, oni totiž měli nějakou taktiku a věděli, co hrát. To my vlastně nevymysleli nic na hřišti při utkání, ani takticky před zápasem a to jde za trenérem.
Co takhle plán B?
Proč jsme nenechali tvořit soupeře a nehráli na brejky, což nám proti Němcům tři dny předtím sedělo a odehráli jsme proti nim nejlepší zápas v kvalifikaci? Vsadím se, že by to zaskočilo i Severní Iry, kterým by vymýšlení prostrkávaček úplně nevonělo. Jejich pomalejší obrana by musela hrát výš a to by bylo pro nás ideální. Proč jsme nevymysleli nějaký signál na rozehrání standardní situace, když má ostrovní soupeř jasnou výškovou převahu?
V dorostu jsme měli pod jedním trenérem osm variant na rozehrání standardek a všichni si moc dobře pamatujeme na kulišárny Karla Brücknera. Ono je moc jednoduché hodit všechno na nedostatek kreativních hráčů, ale když je tedy nemám, vymyslím plán B.
Stejně to udělalo Severní Irsko, které nemá lepší hráče než my a přesto skončilo v tabulce o čtyři body před námi.
Poučíme se v kvalifikaci o Euro?
Doba, kdy jsme i s náhradníky vypráskali Němce je pryč. Pokud se budeme dál snažit dominovat a tvořit, když na to nemáme vhodné hráče, tak to skončí jako v Belfastu – prohrami a přihrávkami zleva doprava bez jakéhokoliv ohrožení soupeřovy branky.
Byla by škoda, kdybychom si nechali utéct další kvalifikaci a nepoučili se z té skončené.
