Protože se s výjimkou ME jednadvacítek není v podstatě na co koukat („secvičnou“ v podání ruských pořadatelů MS nepovažuji za hodnou sledování), chrlí média zvýšenou porci „zaručených“ přestupových kauz.
V podání těch britských mám dlouhodobě pocit, že tak 70 procent příběhů jsou úplné bludy na nejzoufalejším novinářském stupni „hráč xy by se týmu xy hodil“. Podmnožinou je pak sdělení, že klub dotyčného sleduje, nebo se ně něj byli skauti podívat.
Vyloženě pak nesnáším anglickou formulaci „being linked to“, tedy informaci, že dotyčný hráč „bývá spojován“ s určitým klubem, což je ta nejprázdnější ze všech prázdných bublin.
Tak 10 procent textů se odvíjí od informace, že se klub u nějakého týmu na někoho „přeptal.“ Dost by mě zajímalo, jak to v praxi funguje. Kdo např. z Manchesteru United zavolá (nebo snad napíše smsku?) někomu z Tottenhamu s dotazem: „Nepustili byste Diera?“ „Za 50 v britských? Tak nic, ahoj…“
Přečtěte si také:
RONALDO opouští portugalskou repre! Kvůli narození svých dvojčat!
Třikrát BRAVO! Brankář Chile si při penaltách nevídaně vychutnal Portugalce
První Ben Chaimův kontakt s Prahou? Cestou z letiště ho okradl taxikář!
O něco vyšší level může (ale taky nemusí) představovat sdělení „ready to make an offer“, tedy připravenost klubu učinit nabídku. A pak tu máme ještě „vyšší patro,“ kde se mezi kluby, hráči a agenty skutečně vyjednává, a nabídky se odmítají, popírají, podmiňují a zvažují.
Coby zpravodajský novinář mám ovšem logicky nejradši situaci, kdy je ticho po pěšině a najednou nějaký klub více či méně nečekaně oznámí koupi toho kterého hráče. Maximálně v Anglii dobře informovaní kolegové ze Sky Sports pár desítek minut předem konstatují, že je přestup na spadnutí. Třeba přestup Korejce Sona k nám do „Totáče“ zapůsobil před dvěma lety jako přílet UFO.
Z tohoto pohledu je mi sympatický Manchester City, který na peníze dlouhodobě moc nehledí, a i letos si z celků anglické „velké šestky“ počíná nejrozhodněji a nejrychleji.
Čerstvé příchody Bernarda Silvy z Monaka a částečně i gólmana Moraese z Benfiky, spadají do této škatulky.
Když to obrátíme, tak čím víc se v souvislosti s Man City mluví o příchodu Kyla Walkera ze Spurs, a nic se neděje, tím větší je moje naděje a víra, že pravý bek nakonec v Tottenhamu zůstane. 🙂
Nikdy jsem moc nechápal riskantní čachry s příchodem potenciálního hráče základní sestavy do rozehrané sezóny na konci srpna, kdy navíc často dotyčný přechází do jiné soutěže a neznámého jazykového prostředí. Jsou samozřejmě výjimky, protože takového Huga Llorise jsme kdysi podepsali taky pár hodin před koncem letního přestupního „okénka,“ a hle, jaký se z toho vyklubal úspěch.
Přečtěte si také:
Úchvatný slalom! Španělský talent totálně zesměšnil italskou obranu
Fotbal v Bulharsku: Přípravný zápas přinesl nečekanou show!
Důležitý krok splněn! Sparťanský trenér Holoubek už smí trénovat v lize
Jinak je na dosud potvrzených přestupech znát, že se vzestupná spirála transferových částek rozhodně nezastavila, a to jsme to nejlepší ještě určitě neviděli.
Kluby se „napakovaly“ na prodeji balíčků televizních práv, a jsou ochotné utrácet. 34 milionů liber za prověřeného Egypťana Salaha mi z pohledu Liverpoolu přijde ještě oukej. 25 mega (s bonusy 30), které Everton pošle Sunderlandu za talentovaného gólmana Pickforda, mi přijde přehnaných stejně, jako 17 milionů liber, na které přišel Leicester obránce Maguire z Hull City.
Jestliže Manchester City zaplatil za Edersona Moraese Benfice 35 milionů liber, kolik by podle takového tarifu musel stát David De Gea?! 60, 65 nebo snad 70 milionů liber?! Ufff…
Spekuluje se, že „přihazovaná“ za žhavé zboží jménem Mbappé z Monaka, už přesáhla 100 milionů liber. Nemám důvod tomu nevěřit.
