Slavia, Sparta a Plzeň směřují k jedinému cíli. Za rok půjde český šampion přímo do základní skupiny Ligy mistrů. Hodnota ligového titulu v sezoně 2017/2018 se tak dá ocenit na 300 milionů korun.
A to je samozřejmě teprve začátek. Protože když do Edenu, do Doosan Areny nebo na Letnou přijede Real Madrid či Juventus Turín, ocitnou se pod drobnohledem všichni ti Sýkorové, Krmenčíkové a Pulkrabové. A v takové konfrontaci jejich tržní cena vyletí do astronomických výšin. Bez ohledu na to, jestli dopadnou jako třeba onehdy Slavia na Arsenalu. Mít totiž v curriculu vitae starty v nejslavnější klubové soutěži, to je prostě vždycky silná a zaručeně spolehlivá munice u vyjednávacího stolu o přestupové sumě.
Další injekcí do rozpočtu jsou pak příjmy ze vstupného a sponzorských kontraktů. Ačkoli ve srovnání s vyspělými zeměmi jde o kapku v moři, v našem měřítku se stále jedná o zajímavé částky.
Každý z trojlístku největších favoritů následujícího ligového ročníku na to však jde trochu jinak.
Poučení z krizového vývoje
Nejvelkoryseji to pojala Sparta. Třistamilionový rozpočet údajně navýšila dvojnásobně a dostává se už někam na úroveň klubů ze středu tabulky ruské ligy. Může si to dovolit nejen díky bezedné peněžence majitele Daniela Křetínského. Za poslední dva roky totiž prodala Pavla Kadeřábka, Ladislava Krejčího, Patrika Schicka (tam zřejmě brzy získá i procenta z dalšího lukrativního transferu), Jakuba Brabce a Bořka Dočkala za úhrnnou sumu zhruba 600 milionů korun. A další peníze proudily do letenské pokladny z úspěšných účastí v Evropské lize.
Investice do nákladného realizačního týmu italského kouče Stramaccioniho a zvučných posil mají ukončit čekání na Ligu mistrů, kterou Sparta hrála naposledy na podzim 2005 a letos se k ní ani nepřiblíží.
Ovšem jen finance samy o sobě nic nevyřeší, jak se v nejúspěšnějším českém klubu ukázalo v uplynulé sezoně. Když přicházel Tomáš Rosický a rekordní posila v historii soutěže Václav Kadlec, byl jsem i já přesvědčen o tom, že takhle silný mančaft se už dlouho nesešel. Sparta pro mě byla kandidát na titul číslo 1. Pak se ale i vinou zranění vše sesypalo a bylo z toho až třetí místo.
Snad se tedy vedení klubu poučilo a vytvoří takové podmínky, aby se tahle blamáž neopakovala.
Přečtěte si taky: Sparta představila největší posilu! Co řekl rakouský bombarďák Janko o české lize?
Ajax? Ne, velké obchody!
Mocně zbrojí také Slavia, která má v poslední době při výběru nových akvizic daleko šťastnější ruku. Což je paradox, protože je to jeden z mála špičkových klubů, který už téměř rok nemá obsazenou funkci sportovního ředitele.
Trefila se jak do nového trenéra, tak do kvalitních mladých hráčů. Nyní ovšem musí nahradit Antonína Baráka a Michaela Lüftnera a možná i další opory, které budou chtít vzít do zaječích.
Pokud však skutečně angažuje Jevgena Konopljanku, vítěze Evropské ligy (a podle mých informací je to reálné), jehož hodnota podle renomovaného webu www.transfermarkt.de činí 324 milionů korun, odpálí skutečnou bombu.
Takový cizinec tady už dlouho nehrál. Naposledy snad Dragiša Binič, jenž vyhrál v roce 1991 Pohár mistrů evropských zemí a pak ho zlákal českoamerický boháč Boris Korbel do Slavie.
Je vidět, že to čínští vlastníci myslí s vysokými ambicemi skutečně vážně. Nejen obhajoba ligového prvenství, ale i úspěch na mezinárodní scéně. To je další meta pro »sešívané«, kteří pochopili, že bez velkých obchodů to nepůjde.
To je zásadní rozdíl ve filozofii Jiřího Šimáněho a Jaroslava Tvrdíka. První jmenovaný chtěl utrácet méně a hvězdy si vychovávat. Druhý chápe, že cesta Ajaxu Amsterdam je sice sympatická, ale ani s takovou mládežnickou akademií nemáte záruku, že budete nejlepší aspoň doma. Natož abyste pravidelně slýchali notoricky známou znělku Champions.
Přečtěte si taky: To nejlepší z TIKI-TAKA! Řepka, Vízek a Lavi na jednom místě!
Tenkrát na Západě
A Plzeň? Tam vsadili spíše na nostalgii po starých zlatých časech, kdy se v západočeské metropoli hrál skvělý útočný fotbal a po hřišti se proháněly hvězdy Manchesteru City nebo Bayernu Mnichov.
Zpátky je úspěšný kouč Pavel Vrba a ten má rád své jisté. Do rodinného prostředí se průběžně vracejí také další »dobří holubi«. Loni to byl Marek Bakoš, letos zase Daniel Kolář, který byl přitom nedávno prodán jako neperspektivní.
V kádru je tak osm třicátníků a s většinou z nich se nejspíš počítá do základní sestavy.
Vyvolává to ve vás údiv? Vysvětlení takové filozofie je dvojí a zároveň poměrně jednoduché. Zaprvé v Plzni pochopili, že nyní se vyplatí postavit mužstvo na jednu sezonu. Napřed vyhrát titul, potom shrábnout jackpot a nakonec mužstvo omladit a přebudovat.
A zadruhé prostě finanční síle pražských »S« momentálně nemůže Viktoria čelit. Volí tak hráče, kteří jsou buď zadarmo, nebo na naše poměry levní.
A dokonce si nechá ujít i talentovaného Jakuba Hromadu, jenž se slibně ukazoval i v evropských pohárech.
Někomu to může připadat jako krátkozraká politika. Ale vítězným zkušenostem ze zlaté pětiletky 2011-2016 se vyrovná máloco. A na to plzeňský management zjevně sází.
Čeká nás fascinující bitva o nejcennější tuzemskou trofej. Střet tří světů, jaký tady snad ještě nebyl.
