To člověk zcela sdílí pocity Mauricia Pochettina, jemuž se už od ledna při každém zápase na „umírajícím“ stadionu stýská.
Na stadionu s legendárním směrovacím číslem N17 zbývá v tuto chvíli odehrát už jen 6 zápasů. Kolem legendárního svatostánku roste rychlým tempem nová aréna. Snad se do ní podaří přenést ducha White Hart Lane…
Naposledy si na naší domácí pevnosti vylámali zuby hosté ze Stoke a nebezpečný Everton.
Je radost sledovat, že do příchodu Pochettina ofenzivně často tápající Tottenham, si najednou vytváří úplný festival šancí. Není to jen virtuozita Harryho Kanea, která mu umožnila osamostatnit se s 19 brankami v čele ligové tabulky střelců. Je to i forma dalších hráčů, kdy z řady jakoby v každém zápase vystoupil někdo jiný.
Proti Stoke terorizoval levou stranu soupeřovy obrany Kyle Walker. S Evertonem zase vyčníval Honza Vertonghen s občas kritizovaným Benem Daviesem, který zaskakuje za Dannyho Rose laborujícího s ošklivě pochromaným kolenem.
Romelu Lukaku svoje kámoše z belgické repre zná jako málokdo, a tak podobně jako v srpnu v Goodison Parku zkoušel hrát radši na Vertonghena, než jeho parťáka Alderweirelda.
To ale padla kosa na kámen! Nebýt Vertionghenova smolného podklouznutí, byl by Lukaku býval izolován podobně, jako pacienti na infekčním oddělení.
Hugo Lloris oslavil výhrou svůj 200. zápas v našem dresu a pevně doufám, že spekulace o jeho námluvách s Realem Madrid jsou (byť obsahově pochopitelné) zase jen výplodem fantazie novinářských kolegů, kteří nemají o čem psát.
Přečtěte si taky: Nastavený čas Milana ŠTĚRBY: Slavia změnila přestupovou strategii a jde jí to k duhu!
Horké trenérské zboží
Hodně článků se v posledních dnech napsalo taky o „Pochovi“, který je u sázkovek třetím, nebo někde dokonce druhým favoritem, na převzetím Barcy po odcházejícím Luisi Enriquem.
Že je 45letý argentinský kouč horkým zbožím, o tom nemá cenu diskutovat. Nikdo by Pochettinovi nemohl zazlívat, že se mu taková možnost honí hlavou. Když pominu jeho oddanost „projektu Tottenham“, o němž jsem se už minimálně jednou zmínil, vidím v podstatě dvě možnosti, jak Argentince na severu Londýna udržet.
Záleží skoro výlučně na panu Levym, šéfovi představenstva klubu. Ten může jednak „přicvaknout“ k Mauriciovi tak nehoráznou cenovku, že vedení Barcelony tuhle možnost hned v zárodku škrtne. Zadruhé by Daniel Levy, který má podle všeho s Pochettinem vynikající vztah, měl udělat maximum pro to, aby v letním přestupním kalendáři kouči „kohoutů“ maximálně vyhověl.
I když teď doma soupeře ničíme, oproti Chelsea nebo Man City je naše přece jen slabší lavička prostě znát. I když se Harry Winks dál zlepšuje, Sissoko, N’Koudou a hlavně Vincent Janssen, zůstávají za očekáváním, byť by někdo mohl namítnout, že nedostávají dostatek příležitostí.
Přečtěte si taky: Masakr na Old Trafford: ZLATAN schytal kopačku do hlavy! Jak zákeřně se pomstil?
Posila pro Ligu mistrů
Jakkoli si myslím, že v Janssenovi dříme velký potenciál (viděl jsem ho několikrát hrát za holandskou repre a byl skvělý), nedá se vyloučit, že ho někam pustíme na hostování. Ani přestup není vyloučený.
O Sissokovi, který v skrývá Dr. Jekylla (výkony na Euru ve Francii) a Mr. Hyda (většina loňských výkonů za Newcastle), platí to samé v bledě modrém.
Pokud vykopeme Ligy mistrů, v což pevně věřím, měl by Tottenham v létě zkusit ulovit jedno hodně zvučné jméno (tady se tomu říká „marquee signing“).
Co jsem slyšel od lidí, kteří mají v našem klubu zajímavé kontakty, chce pan Levy využít vyzkoušené obchodní „stezky“ White Hart Lane – Santiago Bernabeu, a poslat karavanu s cenným zbožím taky jednou opačným směrem.
Udička už je nahozená nějakou dobu, a na ní se prý houpe ryba s čtyřmi písmeny ve svém jménu. Modří už vědí? ☺
Tentokrát z letadla do Prahy vás srdečně zdraví Jiří Hošek.
[blog_program_info id=“12579891″]
