A jak jinak, zase v tom měl prsty kamarád Franta. Zeptal se mě nedávno: „Tak jste konečně jako první sportovní televize na O2 TV Sport přestali ženskejm nadávat? Konečně!“
Trochu mě zaskočil, zrovna jsem myslel na něco jiného: „Jak to myslíš?“
„No přece, už jim říkáte, jak se opravdu jmenují.“
A měl pravdu, Franta.
Přečtěte si taky: Retro Jiřího BAUMRUKA aneb Písničky starých zbrojnošů
Od začátku roku nepřechylujeme
Současně se spuštěním nového exkluzivního kanálu O2 TV Tenis od začátku roku se u nás generálně nepřechyluje. Tedy při komentování přenosů. A protože máme práva na celý seriál WTA, tak to je opravdu slyšet hodně. Ředitel O2 TV Sport Marek Kindernay to vydal po naší diskuzi jako závazný pokyn.
Jsem rád, že i v tom jsme na jedné lodi. Ostatně jedno malé retro: v první polovině 90. let jsem tak trochu partyzánsky přestal „ženskejm nadávat“, jak říkal Franta.
Tehdy to prošlo, dokonce několik let. A moc dobře si pamatuju, že diváci na to v dopisech reagovali převážně souhlasně, tak 60:40. „Prej to ale odporuje nějakým pravidlům,“ rýpe Franta.
Je pravda, že pravidla pro jazyk český stále přechylování považují za správné, i když ne ve všech případech. Ty výjimky jsou vlastně dvě: buď v případě, že to jméno je takzvaně zaužívané (asi proto, že to tak někdo používal, že?), například Angelina Jolie, nebo když Češka nechce svoje jméno přechylovat, případně se vdá za cizince.
Nepřechylování bude brzy běžné
Jsem přesvědčen, že nebude dlouho trvat a nepřechylování bude úplně běžné. Vždyť si musíme uvědomit, že jméno je vlastně nejcennější značka každého a měl by na něj mít ochrannou známku.
Argumenty, že to pak nejde skloňovat a čeština to tak umožňuje, jsou slabé. Přidal bych i další. Občas nám to při komentování komplikuje situaci, občas to zní možná trochu nezvykle. Ale to nejsou argumenty pro to, abychom „ženskejm nadávali“, jak říká Franta.
Když slyším paskvily a parodie na přechylování, například když někde zazní jména sportovkyň jako Arruabarrena-ová, Višněvskaja-ová, u Rusek samá –ovovová,- kovová, u Číňanek Žang-ová proti Ženg-ové nebo vrchol u brazilských beachvolejbalistek Franca-ová či Talita-ová, což jsou jinak jejích křestní jména či přezdívky. Brrr ! A u Češek tento přístup vyvolává pocit, jako když škrábe někdo nehtem po tabuli!
V jedné zpravodajské relaci nejmenované televize se kdysi sešly Kateřina Emmons a Kateřina Nash-ová ve zprávách hned po sobě.
Obě Češky, obě provdané za Američany. A našel bych desítky a desítky příkladů a argumentů, proč NEovat.
Ještě jeden poslední: české občanství získala americká basketbalistka Kia Vaughn-ová. Tak to aspoň říkali v té nejmenované televizi. A tak společně s Frantou mluvíme jedním hlasem: „Když byla Američanka, tak Vaughn-ová, teď je Češka, tak Vaughn.“
Cítíte ten divný odér? Apropos Kia Vaughn a její české občanství. Hned mě napadlo téma na příští blog: reprezentace nebo cizinecká legie?
[blog_poll_start][poll id=“546″][blog_poll_end]
