Pohádka je to tak nová, že ji všichni důvěrně znáte. Netřeba si tedy povídat o tom, jak byl na začátku ročníku kurz na titul Leicesteru 5000:1.
Jak Jamie Vardy skóroval v 11 zápasech v řadě a překonal rekord Ruuda van Nistelrooye.
Jak místní rodák a odchovanec klubu Gary Lineker slíbil, že když Lišky vyhrají ligu, bude moderovat pořad BBC Match Of The Day ve spodním prádle.
A jak nakonec tento bláznivý slib musel splnit.
Claudio Ranieri, N´Golo Kanté, Riyad Mahrez… O těch všech se popsaly stohy papíru.
Podívejme se tedy za opony a představme si blíže člověka, bez něhož by výčet nejdůležitějších postav tohoto vyprávění nebyl úplný.
Královská síla
Má téměř nevyslovitelné jméno: Vičaj Srivaddhanaprabha. Narodil se před 58 lety v Thajsku jako Vičaj Raksriaksorn a má čínské předky.
Když mu bylo třicet, založil firmu King Power (Královská síla), obchodující se zbožím bez cla. Podnikání se mu dařilo a společnost se rozrůstala. Dnes zaměstnává 7000 lidí. Duty free shop nejdřív otevřel v centru hlavního města Bangkoku, kde prodával thajské řemeslné výrobky. Pak expandoval do největších turistických letovisek. Klíčovým krokem ovšem bylo získání monopolu na provozování bezcelních obchodů na letišti, na němž zakladatel firmy zbohatl takřka přes noc.
Přečtěte si také: Milníky anglického fotbalu XXIII: Co tě nezabije, to tě posílí. Ronaldo se stal mrknutím oka z psance hrdinou
Podle nejnovějšího žebříčku v časopise Forbes má Srivaddhanaprabha majetek v hodnotě 3,3 miliardy dolarů a je sedmým nejzámožnějším občanem Thajska. Jeho současné příjmení, to je vlastně titul propůjčený samotným králem.
Do Leicesteru vstoupil v roce 2010. Nejprve jako sponzor na dresech. Pak se postavil do čela thajského konsorcia, které od srbského rodáka Milana Mandariče koupilo celý klub. Stálo ho to 219 milionů dolarů, z čehož ale drtivou většinu tvořily dluhy.
Požehnání od mnichů
Lišky tehdy hrály druhou ligu, jenže jejich vlastník měl od počátku vysoké ambice.
„Mluvil o tom, že se chce stát mistrem Anglie a lidé se mu smáli,“ připomněl leicesterský komik Alex Hylton, někdejší Srivaddhanaprabhův asistent.
Snílek Vičaj na to však šel trochu jinak než bývalý thajský premiér Thaksin Šinawatra. Ten se v roce 2007 stal majitelem Manchesteru City, investoval spoustu peněz a nakonec o rok později vycouval kvůli oplétačkám se zákonem.
Přečtěte si také: Milníky anglického fotbalu XXI: Keane vs. Vieira aneb Nenávist, která začínala už v tunelu
Srivaddhanaprabha se víc než na velké nákupy soustředil na vytvoření kvalitní infrastruktury, chytrého skautingu a vědeckého řízení.
Nový manažer Sven-Göran Eriksson tak neměl k dispozici žádný hvězdný kádr. Krátce v Leicesteru dokonce hostoval i český útočník Roman Bednář.
„Lákala mě spíš výzva vytáhnout nahoru malý klub s potenciálem,“ zavzpomínal Srivaddhanaprabha.
Proto třeba v roce 2012 zaplatil jeden milion liber za jakéhosi Jamieho Vardyho, kanonýra Fleetwoodu z páté nejvyšší soutěže.
Srivaddhanaprabha opravdu není jen tak nějaký běžný majitel klubu z Premier League. Pro fanoušky pořádá boxerské exhibice, částečně jim hradí cestu na venkovní zápasy, při domácích utkáních dává zadarmo pivo a koblihu a zve buddhistické mnichy, aby před výkopem požehnali hráčům.
Přečtěte si také: Milníky anglického fotbalu XI: Jak Cantona svým kung-fu připravil Rudé ďábly o titul
Vardy Party
Všechny tyhle nevšední kroky se mu ale přece jen začaly vyplácet. Během čtyř sezon postoupil do ligy, postupně se dostal do černých čísel a ustál i turbulentní nováčkovskou sezonu.
A pak přišla ta loňská. Cíl – být do tří let od postupu v elitní pětce – byl splněn s ročním předstihem. Co splněn, on byl překonán!
A Leicester rázem znají fanoušci po celém světě. I ti, kteří se o fotbal zase tolik nezajímají.
Vědí, proč hráči dostali od Ranieriho k večeři pizzu.
Mají před očima okamžik, kdy italský manažer po zápase v Sunderlandu plakal.
Přečtěte si také: Milníky anglického fotbalu XXVIII: Agüerooooo! To už nikdy neuvidíte! Kdo tyhle věci píše?
Díky sociálním sítím vlastně byli přítomni na Vardy Party.
Slyšeli Andreu Bocelliho, jak na King Power Stadium zpívá Nessun Dorma (Ať nikdo nespí), slavnou operní árii.
Zkrátka a dobře, byli svědky něčeho, co svět sportu snad ještě nepoznal. A hned tak asi nepozná.
Lišky daly dobrou noc favoritům z Manchesteru, Londýna i Liverpoolu a po 132 letech často bezútěšné existence senzačně dobyly anglickou korunu.
„Jestli se něco takového stává jednou za pět tisíc let, tak máme před sebou pět tisíc let naděje,“ řekl šéf Premier League Richard Scudamore.
Těžko můžeme náš seriál zakončit dojemnějším způsobem.
[blog_program_info id=“10649027″]
