8. května 2013 se fotbalový svět postavil do pozoru. Sir Alex Ferguson oznámil, že ve funkci manažera Manchesteru United po více než 26 letech končí.
Byl to šok, i když se to samozřejmě tak trochu dalo i očekávat. Vždyť služebně nejstaršímu trenérovi v anglické nejvyšší soutěži bylo 71 let a původně to chtěl vlastně zabalit už více než deset let před tím. Nakonec zůstal až do chvíle, kdy si byl stoprocentně jistý, že víc už opravdu dosáhnout nemůže.
Pár týdnů před zveřejněním úmyslu odejít do důchodu vybojoval s Rudými ďábly svůj třináctý mistrovský titul. Zatáhl tím oponu za jednou velkou érou.
S trochou nadsázky se však dá říci, že boj o ligové prvenství vlastně rozhodl už v létě – jediným brilantním tahem na přestupovém trhu.
Přestup jako z učebnice
Bylo to jako z Fergieho manuálu. Tímhle transferem zabil tři mouchy jednou ranou – získal skvělou akvizici, oslabil konkurenci a ještě zabránil jinému rivalovi, aby znásobil palebnou sílu ve svém kádru.
Řeč je o Robinu van Persiem. Ten byl v létě 2012 nejžhavějším zbožím na anglickém trhu. Král střelců uplynulé sezony s 30 brankami, vítěz ankety Fotbalista roku. A to přesto, že jeho Arsenal nic nevyhrál a skončil až třetí.
Dopředu dával najevo, že kontrakt na Emirates Stadium neprodlouží. Měl plné zuby dlouhého půstu bez trofejí, zejména když shledal, že mizí opory, jako například Samir Nasri a Cesc Fábregas. Bylo zřejmé, že jej Arséne Wenger při první příležitosti prodá.
Manažer mistrovského Manchesteru City Roberto Mancini měl Van Persieho na prvním místě seznamu vytoužených posil – společně s Danielem De Rossim z AS Řím a Javim Martínezem z Athletiku Bilbao (nakonec mu vedení klubu nepřivedlo ani jednoho).
Mancini dobře věděl, proč Van Persieho chce. Devětadvacetiletý Holanďan byl na vrcholu sil. Do útoku by k Sergiu Agüerovi a Edinu Džekovi vnesl novou dimenzi a uvolnil by cestu odchodu zlobivých hochů Carlose Téveze či Maria Balotelliho.
Přečtěte si taky: Milníky anglického fotbalu XXVIII: Agüerooooo! To už nikdy neuvidíte! Kdo tyhle věci píše?
Dlouhé čekání se vyplatilo
Jenže Ferguson tušil, že nesmí sousední City pustit ještě více před sebe. Jednal rychleji a nakonec také vysněného snajpra ulovil. Stálo ho to 22,5 milionu liber.
Měl šťastnou ruku. Van Persie začal brzy sázet góly na požádání a hned v podzimním manchesterském derby se ukázalo, že může být skutečně jazýčkem na vahách. Dramatickou bitvu na Etihad Stadium rozhodl vítěznou trefou v nastavení a zajistil svému celku vlastně klíčový náskok i psychologickou výhodu.
Na jaře měl sice dvouměsíční výpadek, ale v závěrečných sedmi kolech nastřílel sedm branek a obhájil Zlatou kopačku pro nejlepšího kanonýra.
A samozřejmě se radoval ze svého prvního anglického titulu v životě. „Čekal jsem na něj hodně dlouho. Je to nádherný pocit,“ svěřil se svými bezprostředními dojmy po rozhodujícím zápase s Aston Villou, v němž hattrickem zařídil výhru 3:0.
To Ferguson díky němu prožíval již notoricky známé pocity a mohl se loučit jako král. Pro jednu z posledních posil, kterou ve své kariéře přivedl, tak měl jen slova chvály.
„Robin byl neuvěřitelný,“ složil mu hold.
Přečtěte si taky: Milníky anglického fotbalu XXVII: Giggs, vzor pro všechny a muž, který pomohl sestřelit Liverpool
Legendou navždy
Obhájce Manchester City skončil druhý. Hlavně proto, že takového šutéra tentokrát ve svém středu nenašel.
Závěrečná sezona nejúspěšnějšího manažera v historii soutěže ovšem byla zároveň Van Persieho labutí písní.
Pod Fergusonem rozkvetl a hrál v životní formě. Po jeho odchodu už se mu tolik nedařilo a žádný další významný vavřín s Manchesterem United nevyválčil. A když se nepohodl s krajanem Louisem van Gaalem, volil odchod do Fenerbahce Istanbul.
Přesto ho fanoušci na Old Trafford stále zbožňují. Což se samozřejmě nedá říci o příznivcích Arsenalu, kteří mu zradu nikdy nezapomněli.
