Ten den bylo veselo v celém Manchesteru. V modré polovině města slavili fandové City triumf v FA Cupu, první trofej po 35 letech. V té červené se zase radovali stoupenci United.
Psal se 14. květen 2011.
Rudí ďáblové uhráli v Blackburnu remízu 1:1 a definitivně zpečetili svůj 19. ligový titul. Byl to vskutku významný mezník. O jeden mistrovský pohár tím odskočili Liverpoolu, který se už v roce 1990 zasekl na 18 prvenstvích. Stali se tak nejúspěšnějším anglickým klubem všech dob.
V Premier League, která se hraje od roku 1992, dominovali už podvanácté. U všech těchto titulů byl Ryan Giggs, bez něhož si celé dvě dekády takřka nikdo nedokázal sestavu vůbec představit. Poprvé si zlatou medaili za ligový primát odnesl už v roce 1993. A v každém z uvedených ročníků dal aspoň jeden gól.
To je bilance, jaká nemá obdoby.
Ferguson kopíruje Busbyho
Mimochodem, když už byla řeč o konkurenčním Manchesteru City, právě tam rodák z Cardiffu podnikal své první fotbalové krůčky. To se ještě jmenoval Ryan Wilson. Po rozvodu rodičů přijal matčino příjmení a od té doby ho kronikáři vedou jako Ryana Giggse.
Zprávy o jeho nevšedním talentu se rychle rozkřikly po celém městě, a tak se na něj zašel podívat i manažer United Alex Ferguson. Když viděl, že pověst nelhala, rozhodl se použít stejnou strategii, jakou zvolil slavný předchůdce Matt Busby v případě Duncana Edwardse. V den Giggsových (tehdy ještě Wilsonových) 14. narozenin zazvonil u něj doma a nabídl mu dvouletý kontrakt. Slovo dalo slovo a zrodil se tak jeden z nejdůležitějších přestupů v dějinách obou klubů.
Asi nikdo netušil, že Giggs se stane na Old Trafford stěžejní postavou a vyválčí víc trofejí, než Manchester City v celé své klubové historii.
Zlomené rekordy
Ovšem pojďme zpátky do sezony 2010/2011. Giggs v jejím průběhu oslavil už 37. narozeniny, ale stále válel jako z partesu a překonával jeden milník za druhým.
Nejprve si připsal jubilejní 600. ligový start v červeném dresu a pak, symbolicky v utkání proti velkému rivalovi z Liverpoolu, stanovil nový rekord – 607 zápasů v lize za Manchester United, čímž vymazal z tabulek Sira Bobbyho Charltona.
„Je to neuvěřitelný člověk. Dělá čest této hře a je příkladem pro všechny hráče. Starat se o sebe a připravovat se obnáší velké oběti a Ryan je pokládal po celou svou kariéru u nás,“ složil mu poklonu Ferguson.
Ten se právě v tomto ročníku stal nejdéle sloužícím manažerem Manchesteru United. Do té doby jím byl zmiňovaný Busby. Ale důležitější pro něj bylo, že se mu vyplnilo dávné přání.
„Sestřelit Liverpool z jeho za…nýho piedestalu,“ řekl prý tenkrát doslova v rozhovoru s novináři.
Přečtěte si taky: Milníky anglického fotbalu XXIII: Co tě nezabije, to tě posílí. Ronaldo se stal mrknutím oka z psance hrdinou
Kariéra železného muže
Giggs byl po sladké tečce v podobě dalšího titulu poněkud rezervovanější.
„Znamená to hodně, hlavně pro fanoušky, kteří zažili 70. a 80. léta a viděli, jak Liverpool vyhrává všechno, co se dá. Teď se to samozřejmě otočilo. Za posledních 20 let se nám povedlo tu ztrátu dohnat a teď jsme je dokonce přeskočili. To je nádherné a naši příznivci si to dobře uvědomují,“ pochvaloval si Giggs.
Pak vydržel ještě další tři roky a dobyl i svůj poslední, třináctý titul. Teprve v poslední sezoně, kdy už mu bylo 40 let, zrušil nepsané pravidlo o tom, že dá pokaždé aspoň jeden gól.
Na jaře 2014 pověsil kopačky na hřebík a plynule přešel do realizačního týmu.
To, co dokázal, už se zřejmě nikdy nikomu nepodaří. Za všechny jmenujme alespoň jednu úžasnou skutečnost spojenou s jeho kariérou.
Kdyby dnes debutoval nějaký hráč a chtěl mít stejně dlouhý sportovní život jako Giggs, musel by skončit až v listopadu 2039.
[blog_program_info id=“9285470″]
