Fandové Kanonýrů kdysi založili každoroční tradici – St. Totteringham‘s Day, tedy pohyblivý svátek, který se slaví v den, kdy je jasné, že Tottenham nemůže skončit v tabulce nad Arsenalem. Dokonce se při této příležitosti vydávají speciální bankovky.
V éře Arséna Wengera se tento významný den slavil zatím každý rok. Tedy už dvacetkrát. Poprvé v roce 1997 a naposledy letos.
Congratulations, Arsenal 🎉
The ‘St. Totteringham’s Day Trophy’ is secured for a 21st consecutive season 🏆 pic.twitter.com/luoRkTKFB5— B/R Football (@brfootball) May 15, 2016
A přece už jednou úspěšná série málem skončila. Bylo to v sezoně 2005/2006. Tehdy by to obzvláště zamrzelo. Arsenal se totiž zrovna loučil se stařičkým stadionem Highbury, na němž hrál bezmála 100 let.
Přečtěte si taky: Happy St. Totteringham’s Day! Jak fanoušci Arsenalu zesměšňují nenáviděný Tottenham?
Epidemii unikli jen čtyři
Nesmiřitelní rivalové ze severního Londýna podávali naprosto vyrovnané výkony. Oba vzájemné duely skončily remízou 1:1. Na absolutní špičku ovšem neměl ani jeden z nich. Titul jasně obhájila Chelsea, stříbrný stupínek obsadil Manchester United a bronz zbyl na Liverpool.
Ve hře však bylo čtvrté místo a vstupenka do předkola Ligy mistrů. A o tu se tvrdě bojovalo až do posledního kola.
Tottenham, v jehož kádru byl i brankář Radek Černý, měl před závěrečným dějstvím o bod více. Čekalo ho však těžké derby na West Hamu, který prožíval úspěšnou sezonu, a dokonce postoupil do finále FA Cupu.
Arsenal hostil Wigan a potřeboval uhrát lepší výsledek než jeho věčný nepřítel. Při rovnosti bodů by pro něj totiž hovořilo lepší skóre.
Kohouti však drželi osud ve svých rukou a poprvé od roku 1995 tak měli šanci, že se sousedům vysmějí do tváře. Svěřenci nizozemského manažera Martina Jola nocovali před zápasem na West Hamu v hotelu Marriott v Canary Wharf. Společně povečeřeli – většina z nich si dala lasagne – a odebrali se na lože.
Už v průběhu noci se deset z nich probudilo s těžkými zažívacími potížemi. Mezi nimi nejlepší střelec Robbie Keane a pilíř záložní formace Michael Carrick, který sotva stál na nohou. Vzhledem k četnosti případů to vypadalo na hromadnou otravu z jídla.
„Bylo snadnější spočítat ty, kterým nic nebylo: Paul Robinson, Stephen Kelly, Anthony Gardner a Jermain Defoe. Ostatním se udělalo zle. Museli jsme povolat hráče z rezervy,“ svěřil se Jol.
Nebezpečný precedens
Co teď? Tottenham požádal o odložení utkání o několik hodin, aby se dehydrovaná těla hráčů mohla dát aspoň částečně do pořádku. Policie to však z bezpečnostních důvodů zamítla. Další možností bylo hrát druhý den. To by však ohrozilo regulérnost soutěže. Zápasy závěrečného kola mají totiž vždy jednotný čas výkopu.
Vedení klubu se obávalo, že by v případě snahy nastoupit v jiném termínu postihly Tottenham sankce. V krajním případě i odečtení bodů. To se stalo například v sezoně 1996/1997, kdy si Middlesbrough kvůli rozsáhlé marodce odložil duel s Blackburnem. Přišel o tři body a v důsledku toho nakonec sestoupil.
Tottenham tedy nakonec do Upton Parku přijel, i když to původně vypadalo, že nedá dohromady ani kompletní jedenáctku. V táboře jeho stoupenců se mezitím šířily konspirační teorie: To určitě zařídil Arsenal! Vždyť nocoval na hotelu jen kousek opodál!
Jol nakonec postavil silnou sestavu. Nechyběli v ní ani Keane s Carrickem. Otázkou bylo, kolik toho vydrží. Ještě v šatně někteří marodi zvraceli.
Zápasy začaly ve stejném čase a Arsenal šel proti Wiganu brzy do vedení. Vzápětí skóroval také West Ham proti Tottenhamu.
Záhy však bylo zase veseleji na straně Kohoutů. Vypískávaný Defoe – bývalý hráč Kladivářů – vyrovnal na 1:1. A Wigan na Highbury dokonce otočil zápas a vedl 2:1.
Ani po vyrovnání Thierryho Henryho se ještě nic tak strašného pro Tottenham nedělo. V poločase byly stavy obou souběžně hraných utkání nerozhodné a to hrálo do karet klubu z White Hart Lane.
Přečtěte si taky: Milníky anglického fotbalu XX: Vyhráli jsme titul na White Hart Lane, chlubili se neporazitelní Kanonýři
Porážka zalitá slzami
Po přestávce brankář Tottenhamu Robinson chytil Teddymu Sheringhamovi penaltu. Jenže Henry přidal na Highbury další dva góly, zkompletoval hattrick a Arsenal rázem vedl už 4:2. Král střelců Premier League se 27 góly na rozloučenou s dlouholetým domovem políbil trávník.
[fve]https://youtu.be/Ro00WwYB-RM[/fve]
Za těchto okolností bylo jasné, že Kohouti potřebují West Ham porazit. Dohrávali ovšem bez vyčerpaného Carricka a také další hráči po probdělé noci mleli z posledního. Deset minut před koncem vlétl do šestnáctky Yossi Benayoun a dostal West Ham do vedení – 2:1! Zdecimovaný tým Tottenhamu už nedokázal zareagovat a prohrál.
„Díváš se, Tottenhame?“ zpívalo se na Highbury, kde dávali sbohem legendárnímu stadionu vskutku ve velkém stylu.
[fve]https://youtu.be/q25Y960Z1_0[/fve]
Zato předseda Tottenhamu Daniel Levy našel v kabině hráče v slzách. Ligu mistrů měli tak blízko! Nakonec o ni přišli o pouhé dva body. Bylo to o to trpčí, že se z ní radoval nenáviděný soupeř. Podezření ze sabotáže viselo ve vzduchu.
Levy se rozhodl poslat do hotelu Marriott policii a uvažoval o žalobě. Měl rovněž v úmyslu požádat vedení soutěže o opakování zápasu.
Jenže k tomu nakonec nebyl žádný důvod. Přivolaný hygienik v hotelové kuchyni ani ve spíži žádné pochybení nezjistil. Posléze se ukázalo, že se jednalo o akutní virovou gastroenteritidu, způsobenou norovirem.
Tenhle St. Totteringham‘s Day zkrátka připomínal hodně špatný vtip…
