Zkoušel jsem si to v rámci terapie říct několikrát po sobě: „Dostali jsme 3 góly během 12 minut od sestupujícího soupeře, který hrál v 10 lidech. Dostali jsme 3 góly…“
Nejhorší den v kariéře
Ne, je to příliš kruté, příliš nepochopitelné. Během 90 minut jsme inkasovali 14,3 % všech branek, co jsme dostali za celou sezonu. Nepochopitelný kolaps. Osobně jsem se přes to asi během hodiny přenesl, ale soudě podle nářků na sociálních sítích bude pro stovky fandů Spurs „černá neděle v Newcastlu“ něčím podobným, čím byla pro sedláky chlumecká šarvátka. „Byl to pro mě nejhorší den v mé trenérské kariéře,“ přiznal Mauricio Pochettino. Také Harry Kane se za šílený výkon fanouškům omluvil. Cokoli jiného by taky vyznělo navýsost trapně.
Na zápas Newcastle vs. Tottenham (5:1) se můžete podívat ze záznamu prostřednictvím O2 TV.
[blog_program_info id=“7292827″]
Upřímně si myslím, že rozklad týmu (nebo to jsou moc silná slova?) v závěru sezony začal druhým poločasem proti West Brom a naším trojnásobným zaťukáním na brankovou konstrukci. Pak už bylo vlastně jen hůř.
Absence Dele Alliho a hlavně diktátora středu pole Dembélého se ukázala být zásadnější, než jsem si byl ochotný připustit. Mason coby náhrada za skvělého Belgičana bohužel propadl a plán B jaksi nebyl.
Jak jsme po drtivou většinu roku soupeře přehrávali i lepší fyzičkou, najednou se někteří hráči začali po hřišti málem ploužit. Hlavně byl ale patrný psychický blok; strašlivá „deka“, kterou jsme v posledních 3 zápasech nedokázali ze sebe shodit.
Nezapomenutelná sezona
Přes to přese všechno jsme v podání Spurs sledovali nezapomenutelnou sezonu, a jsem šťastný, že jsem u toho mohl přímo v Anglii být. Na fotbal, který kluci hráli, byla radost se dívat.
Příchod Tobyho Alderweirelda (spolu s Payetem a Kantém „kauf“ roku) znamenal, že se obrana neskutečně zvedla. Už jsme netrnuli hrůzou pokaždé, kdy balon letěl do šestnáctky.
I když jsme si v závěru sezony bilanci trochu pokazili, udrželi jsme si nejlepší brankový poměr v soutěži. Harry Kane si s 25 góly vystřílel „Zlatou kopačku“ pro nejlepšího kanonýra Premier League, a mimochodem získal tuhle trofej jako první Angličan po Kevinu Phillipsovi ze Sunderlandu v sezoně 1999/2000.
Máme jasně nejmladší základní jedenáctku v lize, a tohle je jen začátek.
Vykopali jsme Ligu mistrů
Vyslali jsme signál jako hrom, že se s Tottenhamem musí počítat. Při předpokládaných změnách v kádrech City, Man United a Chelsea máme spolu s Arsenalem nejkompaktnější a nejsehranější jádro týmu ze všech předních týmů. (Mám zmínit ještě Leicester, hmmm?!) A hlavně, vykopali jsme si konečně zase Champions League. Nejen továrnu na peníze, ale taky lákadlo pro stávající naše hvězdy, aby nikam neodcházely, a pro potenciální posily, aby přišly na White Hart Lane.
Že kádr potřebuje navzdory výše napsanému posílit, vědí i ti největší neználci. Harry potřebuje posilu do útoku. Vyztužit potřebuje defenzivní střed pole a nějaký útočný záložník schopný hrát jeden na jednoho a vypálit by se taky šiknul.
Jak správně napsal Gary Lineker, na nejdůležitějším podpisu léta už zasychá inkoust. Mauricio a jeho trenérský tým podepsali prodloužení smlouvy na dalších 5 let. U jeho jména se už neskví nápis „hlavní trenér“, nýbrž „manažer“.
Kdo sleduje Premier League víc než jen prostředně, tak ví, tohle je zásadní posun. Při troše štěstí se za pár let může u nového a krásného stadionu hledat místo, kde Argentinci postavit sochu… Come On, You Spurs!
Autor je zpravodajem Českého rozhlasu ve Spojeném království
