Byla to dvě vyřazení – a každé jiné. Guardiolův Bayern Mnichov odcházel v úterý večer ze hřiště s pocitem, že víc pro postup vykonat nemohl.
[blog_program_info id=“7136250″]
Atlético Madrid bylo prostě o ten jeden gól lepší, nebo spíše šťastnější. Možná že kdyby Thomas Müller proměnil pokutový kop, dopadlo by to jinak. Ale na kdyby se ve fotbale nehraje.
Ovšem mně jako nezaujatému pozorovateli připravil německý tým úchvatný zážitek.
Byla to vysoká škola fotbalu, v níž nechybělo vůbec nic. Úžasné tempo, obrovské nasazení, změny rytmu, práce s míčem, dobrá kombinace, přímočarost, presink, kontrapresink, střelba z dálky i zblízka, nápadité standardky, křídelní úniky, jedovaté centry, neustálá snaha o zakončení.
Milionoví útočníci
Opravdu jsem nemohl Bayernu nic vytknout. Snad jen nízkou efektivitu při zakončení.
Je strašně jednoduché vyčítat Guardiolovi taktické chyby. Ano, v konfrontaci s Diegem Simeonem zdánlivě nemá čím svého soka přelstít.
Ovšem ve špatné taktice či systému – na rozdíl od předchozích semifinálových vyřazení Bayernu – to tentokrát opravdu nebylo.
Guardiola se poučil a silné zbraně Atlétika až na jednu výjimku zcela eliminoval. Tou výjimkou byl brejk, z něhož padl postupový gól španělského týmu na hřišti soupeře.
Při něm Atlético prokázalo vysokou efektivitu. Koneckonců, je to klub, který pravidelně investuje ohromné částky právě do skvělých útočníků. Antoine Griezmann stál 30 milionů eur, Yannick Ferreira Carrasco a Luciano Vietto po 20 milionech. Za tolik peněz získáte takovou kvalitu, že vám pak třeba stačí jedna jediná příležitost za celý zápas.
Vyřazení není hanbou
Jestliže Bayern udělal pro postup maximum, Manchester City o den později zůstal přece jen za očekáváním. Hlavně jeho klíčoví hráči Sergio Agüero, Kevin De Bruyne a Yaya Touré zklamali.
Nechápejte mě špatně – vypadnout s desetinásobným vítězem Realem Madrid není ostuda. Zvláště po výsledcích 0:0 a 0:1, nota bene když jediný gól celého dvojzápasu byl vlastní.
[blog_program_info id=“7140601″]
Ale vyprodukovat za 180 minut semifinálových bojů jen dvě střely na bránu a v podstatě jedinou vyloženou šanci, to je prostě málo.
Připadalo mi, že i ti nejkvalitnější a nejzkušenější hráči byli zbytečně nervózní a báli se riskovat. Kvůli tomu zahráli pod své možnosti.
Zdálo se mi, že jsou už fyzicky i psychicky unavení. Tomu se nelze divit. Fotbal v Anglii je náročnější. Hra je intenzivnější a hrají se dvě pohárové soutěže.
I ty nejzářivější hvězdy mají tedy právo na špatný den. Hodně to ale zamrzí, když se tak stane několika oporám najednou. A zejména ve chvíli, kdy jde o finále Ligy mistrů. Navíc se nemohu ubránit dojmu, že proti Realu se tentokrát dalo uspět. Nebyl to ten válec, který vám nasype pytel gólů.
Kdyby dal Cristiano Ronaldo za 20 minut hattrick, neřekl bych ani popel. Jenže ve středu nebyl ani on po zranění na absolutním vrcholu své výkonnosti.
Proto se domnívám, že Manchester City promarnil jedinečnou šanci. A kdo ví, kdy se mu zase taková naskytne. Vždyť v aktuální sezoně Premier League hrozí, že si ani nezajistí účast v příštím ročníku Ligy mistrů.
[blog_program_info id=“7195293″]
Jedenáctka třicátníků
Pokud to tam ale přece jen dotáhne, bude hrát prestižní soutěž i s Guardiolou. Ten přijde z Bayernu s lehce pošramocenou pověstí, protože s bavorským velkoklubem ani jednou nevystoupil na evropský trůn. Bude to tedy chtít dokázat v novém působišti.
Co musí učinit, aby se mu to povedlo?
Především bude nutné radikálně říznout do kádru. Citizens dospěli na konec jednoho cyklu, někteří dlouholetí služebníci ztrácejí potřebný drajv a ocitají se za zenitem výkonnosti.
V mužstvu je 11 třicátníků: Caballero, Sagna, Kompany, Zabaleta, Kolarov, Clichy, Demichelis, Navas, Silva, Fernandinho a Touré. Bude zapotřebí omlazovací kúra. Přijít musejí hladoví mladíci.
A také rychlejší. Ve středu na San Bernabeu hrál anglický celek hodně pomalu, Když se pokusil hru zrychlit, dopouštěl se spousty nepřesností. Guardiola tedy musí přivést typy hráčů, kteří dovedou rychle kombinovat na jeden dotek a neztrácet přitom míče. Nebo to naučit ty stávající.
Kdo jiný než Pep?
Měl by také lépe zdvojit posty. Jakmile chybí Silva s Tourém, případně pokud tito dva zaostávají za svými možnostmi, schází ve hře potřebná kreativita. A to není jediný problém. Nástupce Manuela Pellegriniho musí lépe hospodařit se silami hráčů a rozložit síly na celý kádr v průběhu celé sezony. Pak se mu ani v tom zmiňovaném náročném programu nezraní tolik pilířů sestavy. Bude moci postavit to nejlepší v plné síle a při chuti.
Jeho dalším úkolem je donutit své nově svěřence k lepší týmové práci. Tedy okamžitě snažit se po ztrátě míče poctivě bránit v plném počtu, svědomitě se vracet a napadat soupeře.
Důležitá bude také preciznější psychická příprava. Aby se nestalo, že atmosféra velkého zápasu na některé borce dolehne tak, jako v Madridu. Musejí být zdravě sebevědomí a věřit si, že i proti slavnějším protivníkům se dá uspět.
Guardiolu tedy čeká dost práce. Řekl bych, že to bude zatím jeho nejtěžší úkol v celé kariéře.
Kdo jiný by si s ním ovšem měl poradit, když ne jeden z neúspěšnějších světových trenérů?
