Rozhodně to nejsou ligové tituly: těch nasbíral doslova haldy – neuvěřitelných 13 ze 17 ligových sezon.
Tituly s Juventusem, Barcelonou i s PSG
Mistrovské oslavy tak zatím na konci ligového ročníku vynechal jen čtyřikrát. Dvakrát v začátcích své kariéry v Malmö FF, jednou v Ajaxu a jednou v AC Milán.
Oba tituly Juventusu sice byly dodatečně odebrány v rámci aféry Calciopoli, ale všechny zdroje je u výčtu Ibrahimovičových úspěchů stejně uvádějí, protože potrestán byl klub, ne hráč.
Takže suma sumárum: Zlatan má dva tituly ze tří sezon strávených v Ajaxu, dva ze dvou sezon v Juventusu, tři ze tří sezon v Interu, jeden z jediné kompletní sezony v Barceloně, jeden ze dvou sezon v AC Milán (jedna hostování, druhá už po přestupu) a čtyři ze čtyř sezon v Paris Saint-Germain.
V oboru ligových titulů tedy těžko hledat v Evropě většího přeborníka, navíc Zlatan Ibrahimovič svých třináct prvenství získal v šesti různých klubech a ve čtyřech různých ligách.
Prokletá Liga mistrů
Na reprezentační scéně to už ale nijak slavné není. Ale co dělat, to je „prokletí“ fotbalistů, kteří reprezentují státy bez širší kvalitní hráčské základny, na to sebelepší fotbalová individualita nemá a nemůže mít výraznější vliv.
Co je ale opravdu zvláštní, je Ibrahimovičův deficit na poli Ligy mistrů. Kluby si jak vidět vybrat vždy uměl – v každém (s výjimkou Malmö) se stal mistrem a Ligu mistrů tedy hrál zcela pravidelně. Výčet jeho úspěchů zde je však šokující – totiž žádný!
Ligový specialista Champions League nezvládá, nikdy se v ní nestal opravdu klíčovým hráčem svého mužstva. Všechno střelecké umění jako by nechal v rámci domácích ligových soutěží. Když se rozsvítí světla vrcholné evropské klubové scény, Ibrahimovičova hvězda hasne.
Od roku 2002 v Lize mistrů zcela pravidelně nastupuje, ale… Nikdy tuto soutěž nevyhrál. Nikdy se nedostal ani do finále. Jen jedinkrát se dostal do semifinále, a to s Barcelonou, kde ale rozhodně nebyl lídrem a vůdčí osobností. Čtvrtfinále absolvoval devětkrát, ale osmkrát to představovalo pro jeho tým konečnou – včetně čtyř posledních ročníků s Paris Saint-Germain.
S Interem Milán byl sice třikrát mistrem, ale v Lize mistrů třikrát po sobě skončil už v osmifinále. A jakmile milánský klub opustil, ten se stal vítězem Ligy mistrů hned v následující sezoně a na cestě vyřadil nového Ibrahimovičova zaměstnavatele – Barcelonu.
Přečtěte si taky: Kdo uloví Zlatana? Vypadá to na Anglii! V Paříži končím, prohlásil
Jaro nemá rád
Zlatan Ibrahimovič se po většinu své kariéry potýká s citelným poklesem formy během jarní fáze sezony, tedy v době, kdy se v Lize mistrů, do jejíž skupinové fáze vstupoval celkem čtrnáctkrát, láme chleba. Za posledních jedenáct let, co nastupuje za evropské klubové giganty, v jejichž silách a možnostech je Ligu mistrů vyhrát, dal v podzimní fázi této soutěže 32 branek, v té jarní ale pouhých deset, z toho tři v této sezoně. Celkem šestkrát, tedy ve více jak polovině případů, vyšel v jarní části Champions League zcela gólově naprázdno…
Prokletí jarní fáze se opět připomnělo v tomto ročníku. Paris Saint-Germain i počtvrté za sebou skončil před branami semifinále, což Zlatana vedlo k velmi kritickým slovům na adresu trenéra Laurenta Blanca: „V odvetě na stadionu Manchesteru City jsme hráli celý první poločas způsobem, který jsme neměli vůbec vyzkoušený, tím méně zažitý. Jsem velmi rozladěn, protože jsme nemohli podat výkon, jakého jsme normálně schopni.“
[blog_program_info id=“6903932″]
Ale rodák z Malmö by měl sám sobě připomenout, že rozhodně také nepodal výkon, jakého je normálně schopen. A hlavně selhal v prvním, pařížském zápase, kdy za a) neproměnil penaltu, za b) zahodil stoprocentní šanci, kdy šel sám na brankáře, za c) v další vyložené šanci trefil jen břevno, za d) gól dal jen po hrubce záložníka Fernanda, po které by se musel trefit i fotbalový žáček.
Už v Paříži se tedy rozhodovalo, v případě výrazného vítězství by se odveta hrála PSG o mnoho lépe. Výrazná vítězství ale musí zařídit výrazné individuality. Ibrahimovič výraznou individualitou rozhodně je. Ale jakmile zazní hymna Ligy mistrů, prokáže se, že není všechno Zlato (Zlatan), co se třpytí…
