Chvilku jsem si myslel, že se zápas snad kontumuje, protože Rudí ďáblové uvízli se svým autobusem v nedělní odpolední zácpě, a výkop se tak musel posunout o 15, a následně dokonce o 30 minut.
Už jsme hráli líp
Z letošní sezony bych mohl jmenovat několik zápasů, kdy jsme hráli hezčí fotbal než proti United, ale byla z toho výsledkově sladkokyselá „plichta“.
V první půli proti Manchesteru jsme pořádně nedokázali udržet balón a úspěšnost našich přihrávek necelých 64 procent byla snad nejhorší, co na White Hart Lane letos pamatuju. Do 70. minuty jsem měl intenzívní pocit, že zápas nemáme pod kontrolou.
[blog_program_info id=“6838284″]
Prášky na tlak
A najednou bang, bang, bang.
Rychlopalba proti jednomu z nejlepších gólmanů světa trvala přesně 5 minut a 46 vteřin a nás, věrné fanoušky Spurs, dostala do zcela extatického stavu.
Právě tento týden jsem na pokyn sestry – kardioložky – začal užívat prášky Micardis na vysoký tlak, což se v neděli odpoledne ukázalo být velice moudré.
Díky, Hugo
Myslím si, že se puzzle našeho historického vítězství skládalo z několika dílků. Chris Smalling dokázal 70 minut naprosto neutralizovat Harryho Kanea. Pak se stoper United nedomluví na rutinní hlavičce s parťákem Blindem a výsledkem je akce po ose Harry – Christian (Eriksen) – Dele (Alli), který stoprocentně využil poslední příležitosti dát gól za Spurs coby teenager (narozený 11. 4. 1996).
Co by se bývalo stalo, kdyby svou obrovskou šanci v druhé půli proměnil Anthony Martial, těžko říct. Ale faktem je, že vypálil přesně do místa, kde stál Hugo.
[blog_program_info id=“6838284″]
United jsou větší. Jasně, Louisi
Spurs kolem 60. minuty ještě víc přitlačili na pilu a zkusili hrát ještě rychleji, ale zlomové mi přišlo zranění výtečně hrajícího pravého beka United Tima Fosu-Mensaha (to jméno bych doporučoval si zapamatovat). Po něm se obrana Manchesteru začala hroutit. Nejsem tu asi od toho, abych zevrubně analyzoval trenérskou strategii van Gaala, ale stáhnout v půli Rashforda, poslat na hřiště Ashleyho Younga a nechat tohoto notorického křídelníka (nebo krajního obránce) hrát středního útočníka (když se tam mohl posunout Martial) byla podle mě kardinální blbost.
[blog_program_info id=“6838284″]
Mimochodem, holandský trenér reagoval na porážku výrokem, že „Manchester United je větší klub, než Tottenham“, čímž mi neděli ještě více zpříjemnil.
Experti (Sherwood, Souness nebo Carragher) soudí, že nás výhra udržela v boji o titul. Podle mě to ale v první řadě upevnilo naši víru, že se na White Hart Lane vrátí Liga mistrů. Come On, You Spurs!
P.S. Náš kormidelník Mauricio přiznal, že Lamelův krásný třetí gól neviděl, protože se zrovna musel jí vyčůrat…
Autor je zpravodajem Českého rozhlasu ve Spojeném království.
