Fotbalová asociace dělá hodně pro zviditelnění národního týmu i nejvyšší soutěže, ale zároveň se neustále objevují kritické hlasy, že doba „stříbrné“ generace je nenávratně pryč a že neexistuje dostatek fotbalových talentů.
Razí se obecný názor, že za ostatními vyspělými zeměmi zaostáváme v práci s mládeží. To je jistě pravda. Ale všechno nelze zahrnovat do tvrzení, že se u mládeže trénuje málo a špatně.
Pohled na vesnici
Pojďme až na samotné fotbalové dno. Vesnice a menší města hlásí obrovský odliv dětí. Dříve nesmiřitelné vesnice nyní spojují své mládežnické i dospělé týmy.
Pokud se podaří sestavit například v přípravkách nějaký fotbalový ročník, je to z větší části zásluha nějakého zapáleného rodiče, který si udělá licenci C (která je sama o sobě unikum a téma, které by vydalo na samostatný článek) a podle nejlepšího vědomí a svědomí se snaží vychovávat budoucí generaci talentů.
Když se ale podaří vypiplat něco fotbalovějšího, rodiče takového prenatálního fotbalového talentu často podlehnou vábení okresních a krajských štik, větších klubů. Ve vesnickém klubu tak zůstává jen zbytek, který se časem rozprchne.
Z pohledu vrcholového fotbalu je možná tohle dno nezajímavé. Od šesti let trénují děti také v mládežnických akademiích velkých klubů a tam je přece jenom kontrola kvality tréninků na lepší úrovni a především tam větší koncentrace fotbalové kvality umožňuje vést kvalitnější tréninky. Nicméně nelze zapomínat, že právě tenhle vesnický fotbal je podhoubím, ze kterého se rekrutují nejen budoucí generace hráčů, ale i fanoušků a všech lidí, kteří drží při životě hru jménem fotbal.
Pomůže změna přestupů?
Je otázkou, jak se do této oblasti promítne změna přestupního řádu, která ruší hostování a střídavé starty. Tahle novinka vyvolává protichůdné reakce.
Je pravdou, že dostává do většího souladu náš přestupní řád s předpisy FIFA a zjednodušuje přesuny hráčů, kteří tak už nebudou takovými otroky svých klubů.
V zásadě na to ale může doplatit hráč, který trénuje v kvalitním mládežnickém týmu pod kvalitním vedením, ale nemůže mít pravidelnou zápasovou praxi z důvodu velké konkurence. V praxi to bude znamenat všelijaké dohody „per huba“ mezi fotbalovými činovníky jednotlivých klubů a nárůst počtu pokusů obcházet tyto předpisy.
Šíbři mládežnických akademií větších klubů tak budou mít daleko jednodušší cestu přivést kohokoliv, kdo „umí chodit“, a pak za něj v případě jeho odchodu inkasovat peníze. Může to tak být velice nebezpečné právě pro to pravé a velmi důležité fotbalové dno.
Nicméně to bude jen o zodpovědnější roli pro rodiče mladých fotbalistů, kteří budou muset velmi pečlivě volit reálnou fotbalovou cestu svých ratolestí. A zároveň tak může být podpořena pozice trenérů, kteří svoji práci dělají opravdu dobře a táhnou se za nimi děti z celého okolí.
Podpořte dno!
FAČR by se měla zamyslet nad tím, jakou cestou by se dal podpořit právě onen vesnický (a především vesnický mládežnický) fotbal, protože v něm vyrůstají kořeny veškerého českého fotbalu včetně Synot ligy a reprezentace.
A začít by se dalo třeba omezením podle mého názoru nesmyslných poplatků adresovaných FAČR od každého hráče a funkcionáře v České republice.
