A stejná zvědavost panovala ohledně startu nové posily ze Swansea, záložníka Shelveyho. Bude ten chlap k něčemu?
A pánbůhzaplať to vypadá, že k něčemu bude!
První poločas byl ze strany Newcastlu jeden z nejlepších v téhle sezoně. Nasazení, fotbalovost, týmová (!!!) hra, šance. Paráda.
Trápení s koncovkou nás sice stále neopouští (kdybychom proměňovali polovinu vypracovaných příležitostí, museli bychom hrát o poháry) a příchod nějakého aspoň patnáctigólového střelce by byl vhodný, ale jinak fakt paráda.
Ten chlap se ani nehne!
Snažil jsem se v průběhu zápasu soustředit na to, jak se chová právě nová posila Jonjo Shelvey, a byl jsem celkem v šoku, jelikož ten chlap se snad v prvním poločase ani nepohnul z místa. A když náhodou jo, tak krokem, běžet jsem ho snad neviděl.
Jenže když dostal balón, rozhlídl se, jako by se ho chtěl co nejrychleji zbavit, a poslal luxusní přesnou přihrávku na volného hráče, a to téměř výhradně dopředu a do výhodné pozice.
A tak taky připravil první gól, kdy jeho prudkou přesnou přihrávku sklepl Wijnaldum Perezovi a ten se technicky trefil k tyči.
Další parádu podobně laxním způsobem nachystal v 15. minutě, kdy padesátimetrovým luxusním pasem našel na křídle Janmaata, který nahrál před bránu Wijnaldumovi a ten jen nastavil nohu. Bylo to jako zjevení, 2:0 po čtvrthodině a šancí na dalších pět gólů.
Tradiční druhá půlka
Druhý poločas byl ovšem naprostým opakem prvního. Hosté posílili útok nepříjemným Jelavičem a při vší smůle ho nepovedenou malou domů poslal do gólovky Mbemba. 2:1.
A bylo to tady zase. Nervozita, strach o vítězství, nakopávané balóny nikomu a nervy do poslední vteřiny. Však také v devadesáté minutě zachraňoval na brankové čáře Elliot. Obvykle v tuhle dobu dostáváme zlomové góly, takže hurásláva.
Zajímavé bylo, že když už spousta našich nemohla, Shelvey zařadil dvojku a byl náhle vidět všude. Třeba je to jeho herní styl, uvidíme.
Tři body jsou doma, výkon v první půli excelentní. Proměňujme šance a budeme v klidu.
Snad se forma v sobotu s Watfordem potvrdí.
