Srníček zanechal na ostrovech hlubokou stopu, připomíná bloger Oboňa

https://twitter.com/OfficialRBarnes/status/682184685716434944 Ke Strakám přestoupil v roce 1991 a přes nelehký start se propracoval až do pozice brankářské jedničky, kterou ovšem při velké konkurenci neměl nikdy jistou. V sezoně 92–93 pod vedením Kevina Keegana výrazně pomohl klubu k postupu do Premier League a navždy se zapsal do srdcí všech fanoušků Strak. V klubu strávil téměř osm let, tři tyče hlídal ve více než 150 zápasech a dodnes je považován za jednoho z nejlepších gólmanů své éry. Do Newcastlu se ještě vrátil v sezoně 2006–2007, kdy jako náhradník kryl záda jedničce, kterou byl Shay Given. A naposled letos pár dnů před svým odchodem do fotbalového nebe, kdy s nadšením propagoval svou knihu Pavel is a Geordie.

Když se „Pav“ po své nehodě ocitl v nemocnici, bylo naprosto k neuvěření, kolik fanoušků Strak i dalších klubů mu opakovaně vyjadřovalo podporu a naději na brzké uzdravení. Nemusím asi popisovat, co vyvolala zpráva o jeho smrti. Je to smutné psaní a člověk má furt pocit, že používá samé patetické fráze, i když je to prostě všechno pravda. Uzavřu to proto facebookovým postem jednoho fanouška Sunderlandu z úterního dne, který myslím Pavlovu „anglickou“ stopu vystihuje dokonale.

(„… ve 47. minutě povstanu a budu aplaudovat úspěchům jednoho z nejlepších gólmanů Premier League…“) Podotýkám, že Sunderland AFC je odvěkým rivalem Strak, vztahy mezi fanoušky obou týmů jsou často už za hranicí vzájemné nenávisti – Sparta × Slavia je proti tomu mýdlovou operou.

Přečtěte si taky: Smutek za Pavla Srníčka. Jak na něj vzpomínají v klubech, kde působil?