Vše odpuštěno
Jak už to tak bývá, po senzačním vítězství nad Liverpoolem bylo zase v Newcastlu skoro vše odpuštěno.
Už to začíná vypadat tak, že si Straky skoro celou sezonu válejí šunky a mají celý fotbal na háku, ale když už se fanoušci zuřivostí rozpalují do běla, hráči se hecnou a hodí jim na uklidněnou cukřík v podobě dobrého výsledku nebo aspoň dobrého výkonu.
Osobně jsem tedy očekával spíše to, že po dobrém výkonu proti Liverpoolu to bude na White Hart Lane zase totální katastrofa.
Napovídalo tomu opětovné nasazení útočníka Papisse Cissého do základu, přestože jeho výkony jdou dlouhodobě dole vodou.
Jenže když majitel zavelel, že se Cissé musí o zimní přestávce prodat, tak ho prostě budeme předvádět skautům i za cenu toho, že celou týmovou hru úspěšně pohřbívá.
Přečtěte si taky: Tottenham vs. Newcastle: Který z blogerů měl v přestřelce navrch?
Jak Maďar v kukuřici
Sestava tedy zůstala stejná jako proti Reds, Ayoze i Mitrović na lavičce, výkon v prvním poločase byl ale oproti minulému týdnu propastně horší. Říkal jsem to. Mátožili jsme se po hřišti, nic kloudného nevymysleli a domácí nás tam honili jak motorové myši.
Nebýt (opět) výborného Elliota v bráně, mohli jsme jít do šatny minimálně se dvěma fíky na hrbu.
Zmíněný Cissé se po hřišti motal jak Maďar v kukuřici, když měl balón, tak nahrával dozadu nebo ho rovnou odevzdal, a ve volných chvílích alespoň překážel svým aktivnějším spoluhráčům. Ale trápili se všichni, takže není divu, že jsme nakonec ke konci poločasu inkasovali.
Pérez udeřil v nastavení
Druhá půlka byla totéž v bleděmodrém, domácí běhali a snažili se a my jsme hráli jako Newcastle. Naštěstí našemu manažerovi McClarenovi asi někdo nasypal něco do pití a on letos snad poprvé smysluplně vystřídal.
Nejdřív přišel Pérez za zbytečného De Jonga a konečně v 70. minutě stáhl trenér i Cissého a na trávník naklusal Mitro. A hle – za dvě minuty dal po závaru v šestnáctce vyrovnávající gól! Sláva, hurá!
Nebudeme si nalhávat, že jsme pak začali domácí nějak válcovat, to ani omylem. Pořád byli lepší v kombinaci, ale nějak jim chyběla pára a nápad a my jsme si mohli párkrát vyběhnout na výlet. A bylo sympatické, že oba týmy (i my!!!) hrály o tři body až do konce, a ještě sympatičtější bylo, že v nastaveném čase jsme je Pérezovým gólem urvali my.
V sobotu nás čeká trápící se Aston Villa. A to by měl být důvod k optimismu. V mém případě ale hodně opatrnému.
Howay the Lads!
