Je to povinnost, akorát není vždycky úplně lehké ji splnit, jak nám to tenhle víkend předvedly Manchester United a Tottenham (použil Jiří Hošek ten navrhovaný titulek „Jak Straky vyplenily White Hart Lane“?), a ani v pondělí to Leicester nebude mít s outsidery z Chelsea úplně zadarmo.
Nejpodceňovanější útočník ligy
No, 2 zápasy venku, 2 výhry, skóre 5:0. A čtyři góly Giroud.
Olivier Giroud. Nejpodceňovanější útočník ligy, o kterém se každý týden dočteme hned několikrát, proč by Arsenal potřeboval lepšího útočníka, a on pak dá o víkendu gól.
Přečtěte si taky: Arsenal Jindřicha ŠÍDLA: Blíží se Vánoce, nastupuje dorost
Na to, že první francouzskou ligu začal hrát až skoro ve čtyřiadvaceti a do Arsenalu přišel v létě 2012 za necelých 10 milionů liber, má bilanci na úrovni strikera v ceně od 25 milionů výš: 157 zápasů, 71 gólů.
V Premier League 113 zápasů, 50 gólů. Jen tak pro srovnání, takový Edin Džeko potřeboval na 50 gólů v Premier League 130 zápasů a stál Manchester City 27 milionů.
Giroud není sprinter
Minulý týden jsem o Giroudovi po jeho hattricku v Řecku četl docela zajímavý text v Daily Mailu. (Ano, hrdě říkám, že čtu Daily Mail, a kdo říká, že ho nečte, tak ho čte. A píše tam Martin Keown.)
Girouda tam rozebrali docela dopodrobna. Ano, není to úplný sprinter, ale když kolem vás běhá Walcott, Sánchez, Chamberlain nebo Bellerín, kteří patří k nejrychlejším hráčům ligy, a nahrává vám Özil, dá se to v týmu nějak poskládat.
Dlouho se o Giroudovi taky říkalo, že nedává góly ve velkých zápasech proti silným soupeřům. Opravdu? A Bayern (hned ve 3 zápasech), Manchester United, Manchester City, Liverpool, Tottenham, finále FA Cupu, to nejsou velké zápasy?
A navíc: Giroud možná dává víc gólů v zápasech se slabšími soupeři, jenže takových zápasů hraje Arsenal většinu a vždycky je lepší mít někoho, kdo ty góly dá, že ano.
Pravda, statistiky také ukazují, že Giroud celkem dost šancí zahodí. Respektive: hodně toho zahodí, fakt hodně, což samozřejmě víme, jenže kdyby dal všechno, tak by taky nebyl v Arsenalu, rozumíme si?
Zápas podzimu v Manchesteru
Tak hlavně, aby to Oliemu a nám všem ještě chvíli vydrželo. Teď je týden volno a pak, v pondělí 21. prosince večer, na Emirates zápas podzimu: Manchester City.
A to je přece jen trochu jiná píseň než Olympiakos a Aston Villa.
Letos v lednu jsme v té jejich rafinerii vyhráli 2:0 (jeden gól dal – vy víte kdo), a aniž bych chtěl plýtvat velkými slovy, zlomilo to sezonu. Skoro.
Teď to bude mnohem těžší, protože náš „Injury Room“ je pořád přeplněný jak ranní metro. Jenže kdo, ne-li my, kdy, ne-li teď.
Chelsea a United takhle marní nebudou pořád.
A aspoň v neděli večer, kdy tenhle blog píšu, platí: We´re top of the league!