Dovalila nahradil Lavička
Přitom po nezdařeném pokusu postoupit ze skupiny do semifinále na domácím mistrovství Evropy se ozývaly pesimistické hlasy, že tím skončila na delší dobu poslední nadějná generace mladých českých fotbalistů a že nyní nás tedy čekají „roky sucha“.
U týmu skončil úspěšný trenér Jakub Dovalil, kterému chyběla na turnaji hraném v Praze, Olomouci a Uherském Hradišti jen ta pověstná troška štěstí. S výkony týmu i s jeho bojovým duchem spokojenost byla. Dovalil však tím, že nedokázal postoupit ze skupiny do semifinále, nesplnil předem daný úkol a s lavičkou lvíčat se tedy rozloučil.
Hledání nástupce netrvalo dlouho – podle některých se dokonce rozhodlo nepatřičně rychle. Jako by kvalifikovaných a respektovaných trenérů, kteří by se chtěli tohoto trochu nevděčného postu ujmout, byly doslova přehršle.
K týmu byl tedy rychle (pro někoho výhoda, pro někoho problém) dosazen Vítězslav Lavička, který má již se svou „jmenovkyní“, tedy lavičkou jednadvacítky, své zkušenosti.
Možný nástupce Pavla Vrby
Zajímavé je, že jeho reprezentační poslání bylo vždy orámováno vztahem se Spartou, tedy s klubem jeho srdce. V roce 2008 odešel od jednadvacítky uprostřed rozehrané kvalifikace, protože dostal nabídku právě od klubu, kde kdysi působil jako hráč.
Jistě, nabídka od Sparty se neodmítá, přesto jeho někdejší odchod od reprezentačního kormidla někteří brali jako zradu a také jako znevážení ceny a významu výběru se lvíčkem na prsou. Mnozí prorokovali, že nové šance v reprezentačním prostředí se Lavička proto už nedočká.
A vida, když se s ním Sparta (už potřetí v jeho trenérské kariéře!) rozešla, reprezentační brána se otevřela dokořán. Spekuluje se, že předseda svazu Miroslav Pelta dokonce v Lavičkovi vidí možného nástupce Pavla Vrby u prvního reprezentačního výběru země.
Věří trenérovi, kterému mnozí vytýkají až příliš velkou slušnost. A proč je něco tak kladného vyčítáno? V náročném, konkurenčním prostředí prý jde ruku v ruce se slušností i jistá poddajnost, měkkost, a tedy neproduktivnost.
Lehce podceňovaná generace
V atmosféře obecné skepse ohledně nejbližší budoucnosti reprezentační jednadvacítky ale Lavička dokázal, že si umí vyhrnout rukávy a pořádně zabrat. Lehce podceňovaný trenér si padl s lehce podceňovanou novou generací lvíčat do noty a výsledek se dostavil obdivuhodně rychle.
Tým se po dvojici výher nad Belgií a Moldavskem dostal do čela své skupiny. Právě s Belgií, kterou doma v jednom z klíčových zápasů skupiny porazil 1:0, by se měl bít o první místo, a tedy o přímý postup na EURO 2017 v Polsku.
„Takový zápas jsme ještě společně neodehráli, nechali jsme na hřišti maximum,“ konstatoval radostně brankář Lukáš Zima
Náš ročník byl až dosud podceňován a nikdo nám nevěřil. My jsme si ale řekli, že hlavního favorita skupiny porazíme a s tím jsme šli na hřiště.
Lukáš Zima
Takže vzpoura podceňovaných se zatím daří.
A na závěr pilulka pro posílení sebedůvěry nás všech: nejsme na tom asi fotbalově tak špatně, když si uvědomíme, že první reprezentační výběr postoupil na EURO z prvního místa ve skupině a lvíčata se rovněž dostala do čela své skupiny, i když vyhráno samozřejmě ještě ani zdaleka nemají.
Sluší se však připomenout, že podobnou kombinací prvních pozic dvou nejdůležitějších reprezentačních výběrů se mimo nás mohou aktuálně pochlubit už jen v Německu, Anglii a Portugalsku!
