[related_program]
To je jen jedno z mnoha tottenhamských plus mimořádně zajímavého zápasu na Emirates.
Když jsme loni na podzim uhráli plichtu 1:1, byla to klika jako hrom. Teď odcházeli Kane, Dier a Alli z trávníku a společným jmenovatelem jejich pozápasových rozhovorů bylo slovo „disappointment“, zklamání…
I když měl Tottenham šílený zápasový program pondělí-čtvrtek-neděle, byl podle mě 75 minut lepším mužstvem (musel jsem si mač pustit výjimečně ještě jednou celý ze záznamu, jak na mě zapůsobil).
Jasně, Arsenal měl rozsáhlou marodku a Giroud na hlavě 2 fíky, ale na to by se už příští týden historie neptala. Ještě holt zapracovat na tom neustále omílaném zabijáckém instinktu.
Jaká poučení pro mě nejnovější North London Derby přineslo?
- a) Spurs teď hrají nejhezčí a nejběhavější fotbal od časů dvojice Modrič – Bale.
- b) Pochettino je na cestě vybudovat z Tottenhamu opravdu kompaktní tým a jeho pozice v médiích a u fanoušků je velmi silná.
- c) Mužem zápasu se může stát 19letý kluk, který ještě loni kopal 3. ligu. Ano, Dele Alli.
- d) Vypadá to, že během jediného týdne vykrystalizovala celkem jasná základní sestava. Její nedávné stálice Mason, Bentaleb, Chadli i Son Heung-Min můžou mít sakra problém se do jedenáctky prokousat.
- e) Harry Kane je už zase tím loňským strojem na góly.
- f) Oukej, tak já to tedy napíšu… I když nás evidentně potká do konce sezóny nějaká ta krize, mám pocit, že letos na Top 4 opravdu můžeme pomýšlet. Do téhle úvahy samozřejmě započítávám otřesné období Chelsea a kloppovskou transformaci Liverpoolu.
P.S. Už jsem to psal na Twitteru a mluvil o tom na Radiožurnálu, ale považuju za roztomilý paradox, že náš trenér, pocházející ze země, která s Británií dost nedávno válčila, si vezme na Den veteránů do klopy květ vlčího máku. Za to Pochovi tleskám vestoje. Snad kvůli tomu nebude mít v Argentině trable…
[related_program]