Jako malý chlapec hrál fotbal v zahradě každý den. I když chtěl útočit, maminka ho často stavěla do branky. Starší bratr ale viděl Alessandrův talent a mamince to rozmluvil.
„Moje dětství bylo skvělé, každý den jsem v zahradě běhal za míčem.“
Černobílý dres Juventusu oblékl poprvé 12. září 1993 v zápase s Foggií. Nastoupil jako osmnáctiletý mladík a brzy se stal miláčkem publika.
Podívejte se proč!
[fve]https://www.youtube.com/watch?v=bovMbdsm4VE[/fve]
[fve]https://www.youtube.com/watch?v=zPE0jF9rfnY[/fve]
Zlatý chlapec
Už v mladém věku byl dvakrát čtvrtý v anketě o Zlatý míč pro nejlepšího fotbalistu Evropy (1995 a 1996). Kdo ví, zda by jeho hvězda nezářila ještě jasněji, kdyby mu kariéru nepřervalo vážné zranění kolena.
I tak za Juventus odehrál celých 19 sezon. Klub neopustil podobně jako třeba Pavel Nedvěd ani v těžkých časech po nuceném sestupu do druhé ligy. Za tu dobu se Stará dáma stala 6x vítězem italské ligy (2 tituly jí byly odebrány kvůli prokázané korupci), čtyřikrát hrál Juventus finále Ligy mistrů, přičemž v roce 1996 ji vyhrál. S 290 góly je Del Piero nejlepším střelcem v historii Juve!
[fve]https://youtu.be/pIrBhwMe5hQ[/fve]
Mistr světa
Na mezinárodní úrovni má titul mistra světa z roku 2006, kde v prodloužení semifinále druhým gólem nezapomenutelně zdrtil domácí Němce. S Itálií si zahrál i finále evropského šampionátu v roce 2000.
Z Juventusu odešel v roce 2012 a zamířil na dva roky do Sydney. Poslední Del Pierovo angažmá byla Indická superliga, kde odehrál v roce 2014 poslední zápasy. Nyní už se slavný Ital věnuje pouze trenérské činnosti.
Il tuo nome è leggenda. Per sempre. pic.twitter.com/AgBIznJgYS
— JuventusFC (@juventusfc) November 8, 2015