[related_program]
Gary Lineker na Twitteru napsal, že Arsenal může letos vyhrát titul. Vypadalo to, že se sám leknul, co ho to napadlo. A to je možná nejrespektovanější anglický fotbalový znalec.
Ale taky hrával za Tottenham, takže by tam nejspíš mohlo být ještě nějaké trauma…
Přiznám se, že jsem zápas neviděl, protože jsem se přesunoval na finále ragby. Pro jednou mi to snad bude odpuštěno.
Rozhodčí nás úplně nepoškodil
Jak jsem pak viděl sestřih, nejspíš nás úplně nepoškodil rozhodčí, protože za to, co v první půli předvedl BFG (Per Mertesacker, pozn. red.), se asi dala penalta za ruku písknout.
Ovšem penalta je, když ji rozhodčí pískne, tady ji nepísknul, takže asi nebyla, to dá rozum. Nejsme na Old Trafford.
A náš bývalý brankář z rozpadlé polské legie Łukasz Fabiański při gólu Koscielneho taky nezklamal. Nejlepší zákrok od finále FA Cupu 2014.
2-0!!!! Koscielny with a strange goal!!! #Arsenal #Swansea #coyg pic.twitter.com/m4GoHP8dqX
— Arsenal #COYG Fans! (@ArsenalCoygFans) October 31, 2015
Jo, a pak jsme si vlastně připomněli, že u nás pořád ještě hraje Joel Campbell, kterého jsme koupili před čtyřmi lety, on za tu dobu hrál 5 zápasů a teď dal první gól. Jen tak dál, chlapče.
Při téhle produktivitě dá ten druhý, až mu bude sedmadvacet. A mně… to je jedno.
Úspěšné vypadnutí z ligového poháru
K úspěchům uplynulého týdne je třeba připočítat i vypadnutí z ligového poháru už koncem října v Sheffieldu. S týmem, jehož věkový průměr lehce překročil 15 let, se nic moc jiného čekat nedalo.
Máme to za sebou, jen se u toho nemuseli zranit Chamberlain a Walcott.
Neříkejte to nikde veřejně, ale pokud se zraní v příštích dnech ještě Giroud, bude muset na hrot nejspíš Thierry Henry.
Tenhle pohár jsem stejně nikdy neměl rád. V roce 2011 to tedy vypadalo, že bychom v něm mohli udělat první trofej po šesti letech, a skončilo to tím komickým momentem, kdy se Koscielny se Szczęsnym zeptali Birminghamu, jestli nechce vyhrát. No a oni chtěli.
Před třemi lety jsem v něm zažil asi nejúžasnější obrat, jaký kdy Arsenal předvedl, když prohrával v Readingu za půl hodiny 0:4, aby slavně vyhrál 7:5 – a v dalším kole vypadnul na penalty s čímsi jménem Bradford City. Už tehdy mě napadlo, že by bylo lepší se vůbec nehlásit.
Týden okořeněný Bayernem
No a teď máme před sebou týden, který nebude úplně jednoduchý. Ve středu Bayern v mnichovské Allianz Areně.
Jedu tam a nerad bych se pak ve čtvrtek odhlašoval ze sociálních sítí.
Derby s Tottenhamem
No a v neděli derby všech derby. Tottenham doma. Poslední zápas jsem letos v únoru sledoval s mým váženým spolublogerem Jiřím Hoškem v londýnské hospodě U slimáčka a hlávky.
Bylo to příšerné, prohráli jsme 1:2. Jiří je velmi milý člověk a skvělý novinář. Jen trpí onou nepochopitelnou úchylkou a fandí Tottenhamu.
Je to smutný osud, takže jsem mu tu tehdejší radost snad i přál. Protože Jiří, stejně jako my všichni ostatní, dobře zná starou fotbalovou moudrost, kterou kdysi vyslovil už vzpomínaný Lineker: Fotbal je hra, která trvá 90 minut, hrají ji dva týmy o 11 hráčích – a Arsenal vždycky skončí v tabulce před Tottenhamem.
Řekneme si za týden.
[related_program]
