[related_program]
Mourinho: Tak co, kolego, jak Vám zatím v Liverpoolu dupou králíci?
Klopp: Ani se neptejte. Pořád jen remizovali, ti chudáčci, nedokázali se postavit pořádně do pozoru a říct si – co říct si, vojensky zařvat: „My jsme Liverpool a kdo je víc! Na zteč!“ Až teď proti tomu Bornemaussenu….
M: Myslíte zřejmě Bournemouth…
K: Jo, jasně – jak jste to vyslovil? No, je vidět, že jste v Anglii delší čas. Ale to je jedno, každopádně až teď proti těm bažantům jsme dokázali poprvé vyhrát. I když se mi doneslo, že ten týmek se chystá spíš na boj o záchranu v Premier League a ten pohárek trochu vypustil.
M: No, to proti nám se Stoke v ligovém poháru na boj o záchranu nijak nešetřilo. Vylítli jsme a já mám zase víc toho obligátního tlaku na ramenou, který musím snášet.
K: Ale to je přece vaše specialita a silná stránka, ne? Brát všechen tlak na sebe a uchránit tak hráče…
M: To jo, ale ani nevíte, jaké to je někdy přemáhání, Jürgene. Já, takový klidný, introvertní člověk, milující klid, knihy, rodinu a zpěv ptáků. A pro média a fanoušky musím hrát toho zlého a namachrovaného!
K: Počkejte, to je opravdu jen hra, přetvářka?
M: A co si myslíte? Vždyť už velký Shakespeare tady v Londýně napsal, že celý svět je divadlo a my všichni jsme jen herci. Občas přes satelit sleduju toho českého kuchaře Pohlreicha. Také dělá dojem superšéfa a v soukromí je jiný. Nebo Jeremy Clarkson v Top Gearu, takový zlatý, jemný člověk. Myslíte, že opravdu vyletěl z BBC kvůli tomu, že mu nenaservírovali steak? Ne, už chtěl přestat hrát tu roli tvrďáka a věčného suveréna. Zbavili se ho, protože to už by nebyl on…
K: Vy jste ale prý dost tvrdě urazil paní doktorku Carneirovou…
M: Také tomu věříte? Mezi námi, kolego, ta do mě právě pořád hučela, ať už přestanu být v soukromí takový puťka a nemluva a pořádně se do toho opřu i mimo světla kamer, v soukromí. Brr, příšerná představa, že bych takový nabob a macho měl být pořád! Museli jsme ji vyhodit a Abramovičovi lidi jí platí za mlčenlivost. Ale už prý ne dost, slyšel jsem, že by chtěla jít k soudu. Ale ať nemluvíme pořád jen o mně: vy máte pověst dokonalého sympaťáka a džentlmena, samý širokánský úsměv. Až by jeden řekl, že máte zaplaceno od stomatologické komory…!
K: Ale kolego, copak vy sám jste mi neříkal, jak to ve skutečnosti chodí? Já jsem takový navenek, když – jak jste poznamenal – svítí světla kamer. Ale je to jedna velká hra. Citoval jste Shakespeara, já zacituji Freddieho Mercuryho: Show must go on!
M: Anebo svět chce být klamán – stará latinská moudrost…
K: Ano, vidím, že v klidu a soukromí opravdu neděláte nic jiného, než že hltáte klasiky. To já se odreagovávám jinak. Už žádné úsměvy, chápavá gesta, empatie, vstřícnost… Jsem dost velký ras, příteli, někdy mám co dělat, abych své násilnické a dominantní sklony udržel pod kontrolou!
M: Takže takový Jekyll a Hyde.
K: Cože? Co je to za hráče? Nebo snad nějací pisálkové?
M: Ne, to je klasika od skotského spisovatele Stevensona.
K: Jo tak, pan Sečtělý se nezapře… Takže já – žádné knihy, žádné románky, jen tvrdá akce. Ptal jste se mě v úvodu, jak mi v Liverpoolu dupou králíci. Říkám vám, neporazit ten Borne… no zkrátka ten tým s divným jménem, tak snad ty hráče zabiju! Nebo minimálně zmučím. Když ale nebudou vyhrávat dál, mám pro ně už připravené takové speciální místo na soustředění. Takový malý tábor, ideální ke správné koncentraci…
M: Kdo by to do vás řekl, kolego, hrajete toho svého slušňáka a pohodáře tak přesvědčivě!
K: Ale pozor, hlavně nevypadnout z role. Stalo se mi to ještě na lavičce Dortmundu v Lize mistrů v Neapoli tak před dvěma lety. Kamery bohužel zvěčnily mé gesto vůči rozhodčímu, tam jsem byl náhle úplně jiný Klopp, než jakého mě veřejnost zná! Ten pravý… Ale prohráli jsme a já už si od té doby dávám majzla. Takže kolego – na ten náš příští ligový souboj! Sláva vítězství!
[fve]https://youtu.be/HOLTxBOwP6I[/fve]
M: Ano, sláva vítězům, čest poraženým! Ale když mě po případné prohře s vámi už opravdu vyhodí, mám ve smlouvě takovou klauzulku o velmi slušném odstupném. Takže si pak zalezu někam do tepla a do klidu a budu si číst své oblíbené klasiky. A budu se rozhodně snažit, nepoznat zblízka tu vaši pravou tvář, Jürgene!
[related_program]
