Milníky anglického fotbalu III: Herbert Chapman znovu na scéně. Tentokrát s WM-systémem (1925–1934)

Chyba databáze WordPressu: [Table 'd176397_o2sport.wp_yasr_log' doesn't exist]
SELECT SUM(vote) as sum_votes, COUNT(vote) as number_of_votes FROM wp_yasr_log WHERE post_id=39861 AND vote > 0 AND vote <= 5

Přesun mága z Huddersfieldu

O legendárním manažerovi Herbertu Chapmanovi jste se mohli dočíst už v minulém díle věnovaném historicky nejúspěšnější epoše Huddersfieldu. V roce 1925 se pionýr přelomových fotbalových idejí přestěhoval do Arsenalu. Jistě není náhoda, že po jeho odchodu začali Teriéři postupně uvadat a naopak londýnští Kanonýři šli postupně vzhůru.

Nejprve v roce 1930 vyhráli svou první významnou trofej – FA Cup. Ve finále symbolicky zdolali Chapmanův bývalý klub z Huddersfieldu. To byl signál, že rozložení sil v anglickém fotbale se začíná měnit. O rok později už Arsenal vyhlásil frontální atak na ligový titul.

Chapmanův nástup na Highbury se časově shoduje s důležitou změnou ofsajdového pravidla. Právě v roce 1925 byl počet bránících hráčů mezi útočícím hráčem a brankovou čarou snížen ze tří na dva (buď brankář a jeden hráč v poli, nebo dva hráči v poli), což platí dodnes.

Brilantní taktik

Tato úprava pochopitelně vyvolala revoluční změny v taktice. Nejlépe a nejrychleji na ni zareagoval právě Chapman, který vynalezl a uvedl do praxe tzv. WM-systém.

Z rozestavení 2-3-5 tak přešel na 3-2-2-3. Schéma tím pádem při pohledu na hřiště připomínalo písmena W (útočná formace) a M (obranná formace). Odtud jeho název.

Novinka umožnila lepší pokrytí hřiště, rovnoměrnější rozložení sil a přímou osobní obranu.

Zároveň přinesla pokrok ve vývoji hry, protože kladla na hráče větší nároky. Vyžadovala hlavně dokonalé ovládání míče v rychlosti, zvýšení kondiční a pohybové úrovně a rychlé a účelné útočné akce směřující přímo na soupeřovu bránu.

Fotbalová moderna

Chapmanův Arsenal na rozdíl od celé řady svých konkurentů vstřebal moderní trendy vskutku brilantně. Z průměrného týmu se rázem stal jeden z členů absolutní špičky.

V první polovině 30. let už jasně dominoval a v roce 1931 dobyl svůj premiérový titul v anglické nejvyšší soutěži. O dva roky později si mistrovskou euforii zopakoval.

Také sezonu 1933/1934 odstartoval výtečně a směřoval za obhajobou. Jenže 6. ledna 1934 vyslaly tiskové agentury do světa smutnou zprávu: Herbert Chapman zemřel ve věku pouhých 55 let na zápal plic. Zůstala po něm manželka a čtyři děti.

Bohaté Chapmanovo dědictví

A samozřejmě také bohatý fotbalový odkaz. Prosadil nejen WM-systém, ale také další dosud nevídané věci: umělé osvětlení, čísla hráčů na dresech, pohodlnější tribuny, progresivní tréninkový režim.

Pár měsíců po jeho úmrtí Kanonýři ze severu Londýna pod vedením Joa Shawa obhájili ligové prvenství. Na počest svého velkého učitele a muže, který po sobě zanechal nesmrtelné dědictví.

Vždycky byl připraven diskutovat a zkoušet nové myšlenky ve fotbale. Nikdy nebyl spokojený, pokud on sám a jeho podřízení nevydali ze sebe to nejlepší.

Z nekrologu deníku Manchester Guardian