V utkání Evropské ligy na hřišti Schalke vsadil kouč Zdeněk Ščasný na větší rychlost útočné formace a na kapitána Letenských tak překvapivě zbylo jen místo mezi náhradníky.
A tuhle pozici David Lafata kousal jen velmi těžce. Do hry se nakonec dostal v průběhu druhého poločasu a hned dal gól. Po utkání se pak nijak netajil tím, že s rolí náhradníka nebyl spokojený a že to dal i trenérovi najevo.
[related_program]
Z taktického hlediska byl pro mě tento Ščasného tah pochopitelný. Lafata rozhodně není typem tahového rychlostního fotbalisty, kterého Sparta v tomhle utkání vzhledem ke zvolené strategii potřebovala.
Psychologická otázka
Nicméně z psychologického hlediska to zřejmě byla chyba.
Zkušení hráči, kteří odvádějí každý týden cenné služby v domácí soutěži, jsou motivováni tím, že si občas zahrají podobné „hvězdné“ zápasy.
Pokud je o tuhle možnost trenér připraví, jejich motivace může snadno klesnout a v momentu, kdy bude trenér jejich služby potřebovat v papírově snadnějších zápasech, taková opora může zápas odchodit.
Přitom zrovna takové zápasy jsou potenciálně velmi nebezpečné. V případě zaváhání jsou vedení i fanoušci velmi nespokojení a vzniká velký tlak.
[related_program]
Sázel Ščasný na Lafatovu povahu?
Výše popsaný scénář asi nebude případ Davida Lafaty, který na to nemá povahu.
Nicméně, pohodu a psychickou stránku hráčů podle mě v současnosti naši trenéři často velmi podceňují. Jistě, podle této složky se nedá stavět sestava, nemůžu se však ubránit dojmu, že to šlo v Evropské lize vymyslet i s Lafatou v základní sestavě.
A asi nebudu s touhle myšlenkou sám.
