[related_program]
Argentinského reprezentanta ve službách Manchesteru City dlouhodobě řadím mezi pětici nejlepších útočníků na světě. Je tam nahoře s takovými esy jako je například Zlatan Ibrahimović.
To, co předvedl v sobotu odpoledne proti Newcastlu, však přece jen byl i na jeho poměry mimořádný kousek.
Stačilo pouhých 20 minut
Dal pět gólů, což před ním dokázala v Premier League jen hrstka hráčů. Mezi nimi třeba Alan Shearer, jehož pokládám za absolutní jedničku mezi forvardy v dějinách této soutěže. Ani on ale nenasázel tolik branek v jednom utkání tak rychle.
Agüero na to potřeboval jen 20 minut, pochopitelně rozdělených přestávkou. Stačilo mu na to devět doteků s míčem.
Na co jiný musí usilovně makat v tréninku (a kolikrát mu ani to není nic platné), to je pro stříbrného medailistu z loňského mistrovství světa naprosto běžné, jako když si někdo namaže chleba máslem.
V jeho podání vypadá střílení branek náramně jednoduše. Jen ten, kdo poznal, jak tvrdým chlebíčkem je profesionální fotbal, však ví, že se s takovým nadáním musíte narodit. A pak ho dál rozvíjet.
Říjnový rozjezd
Přitom zrovna dopravit balón do sítě bylo v posledních dvou měsících pro Agüera neřešitelným oříškem. V každém zápase se mořil zahozenými šancemi. Často jich bylo i pět. Ležel na něm zřejmě balvan fyzické a psychické únavy po loňské sezoně, která vyvrcholila účastí ve finále Copa América.
Tradičně se rozjíždí v říjnu. To dá rozum. Když každé léto hrajete dlouhý a těžký turnaj, chvíli trvá, než znovu naberete obvyklou jistotu.
Dobrým znamením však bylo, že se do střeleckých příležitostí i v předchozích střetnutích dostával. A v drtivé většině případů je řešil správně. Coby hráč s geniálními vlohami vnímá fotbal tak, že si vždy v pravý čas naběhne, ví, jak si míč zpracovat, kde si vytvořit prostor k zakončení a kam mířit. Jeho rány létaly vesměs těsně vedle.
Až na vychýlenou mušku ovšem jeho akcím nebylo co vytknout.
Zase ten starý dobrý Agüero
Bylo jasné, že dříve či později to přijde. Stalo se. Už ve středečním utkání Ligy mistrů v Mönchegladbachu kanonýr Manchesteru City viditelně pookřál, hlavně díky rozhodující trefě z penalty v 90. minutě. Proti Newcastlu už to byl zase starý dobrý Agüero.
Sálala z něj lehkost, radost ze hry a pohoda. Jeho tým vyhrál 6:1, ale o tolik gólů lepší nebyl. Ten rozdíl představoval právě Agüero.
Hodnota? Jedna miliarda liber
38 milionů liber, které za něj před čtyřmi lety zaplatil manažer Roberto Mancini, nyní vypadá skoro jako směšný pakatel. Zvláště při neslýchaných částkách, o něž si některé kluby říkají za své hvězdy.
Superagent Jorge Mendes před časem prozradil, že jeho nejslavnější klient Cristiano Ronaldo má ve smlouvě výstupní klauzuli ve výši jedné miliardy liber.
Proč ne? Je to fantastický fotbalista a Real Madrid se takhle alespoň pojišťuje proti jeho případné ztrátě.
Ale jestliže má třicetiletý Ronaldo takovou hodnotu, o tři roky mladší Agüero je na tom v mých očích stejně. Nejen proto, že je perspektivnější, a že ho tudíž čeká víc fotbalových let na vrcholné úrovni. Také proto, že dávat branky v Premier League je složitější.
Poklad Manchesteru City
Je to vyrovnanější, fyzicky náročnější a intenzivnější soutěž, kde se s vámi řízní obránci vůbec nemazlí. Ronaldo se o tom ostatně při angažmá v Manchesteru United sám přesvědčil.
Samozřejmě je to jen taková hra. Za tyhle peníze Manchester City nikdy nikomu Agüera neprodá. A ani nesmí. Má v něm opravdový poklad.
[related_program]
