V úvahu pro skupinovou fázi tohoto ročníku Champions League by připadalo dělení na tři hlavní regionální oblasti: Severozápad, Jih a Východ.
[related_program]
Nejpočetnější je skupina severozápadní, kde najdeme celkem 13 klubů, a to z Anglie, Francie, Nizozemska, Německa a Belgie.
Jižní sekce je 10členná a skládá se ze zástupců Španělska, Portugalska, Itálie a Řecka.
A pak je tu 9 klubů z východních oblastí Starého kontinentu i z přilehlých oblastí Asie: Rusko, Ukrajina, Bělorusko, Chorvatsko, Kazachstán a Izrael.
Bohužel tentokrát (a bohužel ne nijak výjimečně) zcela vypadli kluboví zástupci středu Evropy. Ani stopy po třech státech, jejichž kluby dříve dominovaly v kdysi vysoce ceněném Středoevropském poháru: Česko, Rakousko a Maďarsko.
Nedostalo se ani na zástupce Polska, Slovinska a Švýcarska.
Střední Evropa prostě není pro klubovou kopanou v moderní éře zemí zaslíbenou.
Ze 60 ročníků Poháru mistrů evropských zemí a Ligy mistrů získaly 31 trofejí (tedy 51,7 %) kluby z evropského jihu. Dominují Real Madrid (10 trofejí), AC Milán (7) a Barcelona (5).
Sedmadvacet prvenství (45 %) mají na kontě kluby severozápadu, a to v čele s Bayernem Mnichov (5 trofejí), Liverpoolem (stejný počet) a Ajaxem (4 trofeje).
Zbývající dvě trofeje – v roce 1986 resp. 1991 – se překvapivě stěhovaly na Balkán. Steaua Bukurešť a Crvena Zvezda Bělehrad.
Opět tedy není v elitním výčtu ani jeden ze zástupců středoevropské kopané! Dokonce se ani o jednom z nich nedá říct, že by snad hrál svého času v Evropě (v době existence PMEZ a Ligy mistrů) prim a o konečné prvenství by přišel jen shodou nešťastných náhod.
V posledních dvaceti sezonách kraluje jih v poměru 13:7. Poslední dvě vítězství Realu Madrid a Barcelony tuto tendenci jen zvýraznily.
Jak dopadne soupeření Severu a Jihu letos? Bude to jako vždy vyrovnané, ale jižanská dominance by protentokrát mohla být přece jen minimálně oslabena.
[related_program]
