Předně trenér Sparty Zdeněk Ščasný sebral Dukle už před zápasem jednu výhodu. Opět vsadil na rozestavení se čtyřmi obránci v řadě.
Proti týmu, který na Letné spoléhal na protiútoky, tak ucpal kraje, kam mohly putovat do volného prostoru nákopy hostujících fotbalistů. Právě tato soupeřova strategie Spartu tolik trápila v domácích zápasech proti Ostravě a částečně i proti Zlínu.
Vydařil se tah se zařazením Martina Frýdka do středu zálohy místo zraněného Lukáše Váchy. V kombinaci se zkušeným nahrávačem Markem Matějovským a univerzálním Bořkem Dočkalem přinesl důležité okysličení do středu hřiště a především přinesl pohyb, který Spartě v předchozích zápasech chyběl. Matějovský s Dočkalem rázem měli mnohem víc času na vymýšlení konstruktivní rozehrávky směrem dopředu.
Utkání ukázalo i velikost Davida Lafaty a jeho důležitost pro Spartu. V prvním poločase nebyl skoro vůbec vidět (s výjimkou jednoho přiklepnutí na střelu Dočkalovi a „žlutého“ faulu na Štětinu, který možná mohl být i „červený“).
David Lafata staví svými výkony na hlavu tradiční poučky o psychice fotbalistů.Jiný by byl po téměř hodině bez pořádného kontaktu s míčem frustrovaný. U něj to neplatí. Stačí vteřinka nepozornosti – a pro soupeře je zle.
V 55. minutě ale najednou zničehonic nastřelil tyč a o minutu později doslova dovezl gól do branky.
David Lafata staví svými výkony na hlavu tradiční poučky o psychice fotbalistů. Jiný by byl po téměř hodině bez pořádného kontaktu s míčem frustrovaný. U Lafaty tohle evidentně vůbec neplatí. Stačí vteřinka nepozornosti – a pro soupeře je zle.
Dukla se opět prezentovala svým typickým herním stylem. Snažila se o rozehrávku nakrátko a o kombinaci po zemi. V této činnosti ale byla vyšší individuální kvalita na straně Sparty. Proto hra Dukly začala postupem času sklouzávat ke dlouhým nákopům na vytáhlého útočníka Jeana Davida Beauguela, který byl ale bez dostatečné podpory spoluhráčů příliš osamocený a o míče zase rychle přicházel. Pár šancí si přesto Dukla připravila, ale nebyla efektivní.
V defenzivě to však Dukle vůbec neklapalo. Bylo s podivem, kolik prostoru dostával krajní obránce Sparty Markus Steinhöfer. Především v prvním poločasu mohl centrovat, aniž by byl někým atakován. Přitom se nejedná o nejrychlejšího fotbalistu, a pokud by u něj byl hráč Dukly blíž, velmi pravděpodobně by byl jeho výkon poloviční.
Fotbalisté Dukly však nevycítili, odkud jim hrozí největší nebezpečí. Nakonec si Steinhöfer ve 41. minutě připsal asistenci na gól Ladislava Krejčího.
Konečný výsledek 2:0 pro Spartu byl zasloužený, Sparťané měli zápas až na několik okamžiků pod kontrolou.
Bude však zajímavé sledovat s jakou taktikou, sestavou a v jakém rozestavení nastoupí už ve čtvrtek do klíčového střetnutí proti Thunu v předkole Evropské ligy.
Doporučil bych neměnit vůbec nic.
