Zazářil hlavně Memphis Depay, nová posila z Eindhovenu. Tlak na něj se bude zvyšovat. Po skvělém výkonu proti Clubu Bruggy od něj teď všichni právem čekají další parádní kousky, které navíc celý tým potřebuje.
Za 21letého nizozemského reprezentanta krajan Louis van Gaal zaplatil 31 milionů liber. Pokud Depay dotáhne Rudé ďábly do základní skupiny Champions League, už bude moci říct, že se v podstatě vyplatil. Zhruba tolik peněz by totiž v tom případě klub inkasoval od UEFA za televizní práva a další bonusy.
Jedním povedeným vystoupením by to však skončit nemělo. Bronzový medailista z loňského světového šampionátu přišel na Old Trafford jako příští Cristiano Ronaldo a také si troufale vybral jeho bývalé číslo 7. Svůj nedozírný potenciál zatím spíše skrýval, ale proti belgickému vicemistrovi jej rozvinul v plné šíři.
Dal dva překrásné góly. Při prvním zažongloval s míčem a pohrál si s celou obranou soupeře.
https://youtu.be/hKDUerhVwYY
Při druhém ještě víc připomněl Ronalda. Naběhl si do volného prostoru, vytvořil si dobrou střeleckou pozici a precizní technickou ranou se trefil k tyči.
https://youtu.be/VYdnDGaQSM8
Své galapředstavení završil asistencí při nesmírně důležité brance na 3:1 v nastavení.
https://youtu.be/kWrMdfWokrg
Zdá se, že mu bude sedět role levého křídla, i když jej van Gaal vyzkoušel už i jako staženého útočníka. Takhle se ovšem častěji dostane k centrům i ke svým oblíbeným ranám z dálky.
Za poslední dvě sezony v dresu Eindhovenu dal 34 ligových gólů. V Premier League mu přesné zásahy asi takovým tempem naskakovat nebudou. Je to přece jenom náročnější soutěž a on si v ní teprve zvyká.
Dobrým znamením pro Manchester United však je, že už je ochoten a schopen obsadit se do hlavní role. Ostatní ofenzivní hráči totiž zatím zůstávají za očekáváním.
Po odchodu Robina van Persieho a Radamela Falcaa řady útočníků na Old Trafford povážlivě prořídly. Vrátil se sice Javier Hernández, ale s tím se zřejmě moc nepočítá a do médií prosakují zprávy o jeho zaječích úmyslech.
Ani na mladém Jamesi Wilsonovi se ještě nedá úplně stavět. A protože s barcelonským Pedrem Rodríguezem se van Gaal nedohodl a španělská hvězda zamířila do Chelsea, nevypadá to aktuálně ani na výrazné posílení kádru.
Zodpovědnost tedy na sebe musí vzít Wayne Rooney. Kapitán mužstva se ale nyní pere spíš sám se sebou. V červeném dresu se trefil naposledy začátkem dubna a na startu ligové soutěže neměl ani moc vyložených šancí.
Postrádám u něj jiskru, kterou měla jeho hra dřív. Pravda, nechával se tehdy často vylučovat a vůbec občas směřoval svou nezměrnou energii špatným směrem. Na druhou stranu z toho jeho tým mohl těžit. Rooney svou buldočí zavilostí uměl spoluhráče strhnout a čichem na góly rozhodovat zápasy.
Po převzetí kapitánské pásky se zklidnil, ale zároveň tak trochu vyhasl onen plamen, s nímž šel naplno do každé bitvy. S blížící se třicítkou na mě působí někdy letargickým, skoro až unaveným dojmem.
Pokud chce Manchester United získat první titul po ochodu Sira Alexe Fergusona, musí Rooneyho probudit a vrátit jej do staré herní a střelecké pohody. V opačném případě by se musel spoléhat na Depaye a obávám se, že by to pro tohoto talentovaného chlapce bylo ještě příliš velké sousto.
Ale třeba mě příjemně překvapí. Tak jako v úterý, kdy hrál, jako kdyby byl v klubu dlouhá léta.
