Totéž platí i o sousedním Jablonci. A ještě možná ve větší míře. Už minimálně od éry trenéra Komňackého se tým ze Střelnice prezentuje pohledným ofenzivním fotbalem, nemluvě o mistrovských a pohárových ambicích, které se pomalu začínají zabydlovat ve výrocích vedení klubu. To všechno jsou atributy divácké přitažlivosti, které by se měly projevit na návštěvách na stadionech.
Vyjma zápasů se Spartou či Viktorkou Plzeň můžeme ale sledovat jak v Jablonci, tak v Liberci spíše podprůměrná čísla návštěvnosti. Otázkou pak zůstává, co ještě více hráči na hřišti a především funkcionáři klubu mimo ně můžou dělat. Co odrazuje fanoušky od sledování zápasu přímo na tribuně? Přehnaně vysoká cena vstupenek to není, v porovnání s Anglií nebo třeba Německem jsou u nás vstupenky na jednotlivá utkání takřka za hubičku. Ani nepříjemná atmosféra v ochozech nemůže být důvodem nízké návštěvnost, vždyť jak Jablonec, tak Liberec jsou týmy s poklidnou fanouškovskou základnou.
Možná důvod tkví hlouběji v minulosti a je tradičního rázu. Možná fotbal prohrává v konkurenci s jinými sporty, ať už kolektivními nebo individuálními. V Liberci působí špičkový klub hokejový i volejbalový, navíc se zde často pořádají závody světového poháru v lyžařských sportech. Taky může být na škodu geografická blízkost obou ambiciozních klubů, které se logicky musí přetahovat o fanoušky ve spádových oblastech. A rovněž je pravděpodobné, že v případě Jablonce probouzí antipatie v řadách některých příznivců fotbalu osobnost majitele Miroslava Pelty. Zvláště od chvíle, kdy zároveň šéfuje i českému fotbalu.
Začala nám nová ligová sezóna a hned první domácí zápas Liberce potvrdil vleklý rozpor mezi kvalitou hry předváděné na hřišti a účastí na tribunách. Nedělní utkání mezi FC Slovanem Liberec a FK Mladá Boleslav mělo všechno, co si milovník fotbalu může přát. Střetávali se v něm dva naši zástupci ve fotbalové Evropě (i když Boleslav svou cestu kvalifikací už bohužel ukončila), oba týmy se před začátkem sezóny stihly posílit zvučnými jmény (Baroš, Rabušic), v průběhu hry padlo hodně branek, k vidění byly krásné fotbalové momenty a nefalšovaný boj o vítězství.
Na stadion si přitom v příjemném fotbalovém počasí našlo cestu jen 5 309 diváků, což odpovídá cca 54 % z celkové kapacity 9 000 míst. Alibi můžeme hledat v probíhajících prázdninách či v tropických vedrech, která zachvátila naši zemi ve dnech předcházejících, historická zkušenost nás však nutí zůstat spíše skeptickými. Ale kdo ví, třeba vítězstvím nad Mladou Boleslaví hráči Slovanu započali úspěšnou cestu do předních pater ligové tabulky, dalších kol evropského poháru, ale především do srdcí fanoušků, kteří jejich úspěchy odmění stadionem praskajícím ve švech.
