Letos oslaví moderní digitální mobilní sítě v Česku 30 let od spuštění. Operátor Eurotel (nyní O2) spustil svou GSM síť 1. Července 1996. A tehdy začal mobilní boom, který trvá dodnes. Přitom z tehdejších cen telefonů by se dnes kdekomu zamotala hlava.
Začněme v současnosti. Pokud chcete nový smartphone, tak si jen určíte cenovou hladinu. Pro nejnáročnější jsou na trhu top modely klidně za 30 tisíc, naopak úplně základní přístroje stojí dnes 2 000 korun a vlastně nemusí být úplně špatné. A pak tu jsou desítky nebo spíš stovky dalších modelů v cenovém rozpětí mezi oběma extrémy. Pokud bychom hledali nějaký zlatý průměr poměru výkonu a ceny, tak bychom se dostali na sumu okolo sedmi až deseti tisíc korun.
A ještě dodejme, že úplně obyčejné tlačítkové telefony ve většině případů stojí pod dva tisíce korun. Všechny uvedené základní ceny nejsou ničím podmíněné, ale u operátora můžete dostat zvýhodnění, pokud jste jeho zákazník, nebo vám telefon nabídne na bezúročné splátky. To je dnešní standard, lidé telefony mění obvykle v dvou či tříletém cyklu.
První mobily před 35 lety
A teď zpátky do minulosti. První mobilní veřejná síť byla v Česku spuštěna v roce 1991, tedy před 35 lety. Operátor se jmenoval Eurotel a síť to byla analogová standardu NMT. Nic modernějšího v té době na světě ani nebylo. Služba to byla drahá, prémiová, pro podnikatele a jiné majetné zákazníky. Přístroje stály desítky tisíc a měsíční paušál se blížil tehdejší průměrné mzdě. Navíc se platilo i za příchozí hovory, atd. Ale vysoké ceny nebyly specialitou tuzemského trhu, tehdy byly mobilní sítě i v zahraničí branné jako luxusní služba pro bohaté.
Změna přišla v roce 1996, kdy opět Eurotel (dnes operátor O2) spustil první tuzemskou GSM síť. Ta byla již digitální, moderní a předurčená k lidovosti, pokud to tak můžeme nazvat. Technologie byly o dva řády jinde než u analogové NMT sítě včetně kapacity a možnosti rozšiřování. Přestože první půlrok až rok se trh teprve formoval a ceny všeho se pomalu usazovaly, tak i přesto to byl značný rozdíl oproti síti NMT.
Místo desetitisíců tisíce
Nejlevnější tarif si už mohl dovolit leckdo, minutové sazby sice nelákaly na dlouhé hovory, ale pro běžnou rychlou konverzaci to už bylo snesitelné. I když absolutně levné to stále nebylo. Ale tím podstatným byla demokratizace mobilního zařízení. GSM slavilo úspěch na celém světě, takže mobilní přístroje se začaly vyrábět ve velkých objemech a především s globálním odbytištěm. Předchozí analogové sítě byly mnohem víc fragmentované a jednotlivé vyžadovaly specifické telefony.
V praxi tak ceny telefonů klesly až k hranici 10 000 korun a v rámci dotace byly ještě mnohem levnější. Dotovaná cena prvního telefonu u Eurotelu byla okolo čtyřech tisíc korun, později klesla k tisícikoruně. A to už bylo opravdu velké lákadlo. Ano, nebyly to tehdy jediné náklady na provoz, na první půl rok musel zájemce počítat celkově s prvotními náklady někde okolo 10 000 korun. Ale stále to bylo mnohem méně než do té doby.
Mobilní start za měsíční mzdu
Z dnešního pohledu ceny příliš lákavě nevypadají, při tehdejší průměrné mzdě zhruba 9 500 Kč tak mobilní start představoval v podstatě jeden průměrný plat. Takže ani tehdy to pro úplně každého nebylo, ale to byl začátek a ceny pak už jen klesaly. Vlastně tehdy nejlevnější mobily stály proti tehdejšímu platu přibližně stejně, jako dnes ty nejdražší. Dnes více než průměrná mzda stojí jen minimum přístrojů (iPhone 17 Pro Max 2 TB za 58 000 korun). Těch běžných obyčejných si teoreticky za průměrný plat může zákazník koupit pět až deset. Nemluvě o tom, že předplacenka stojí klidně jen desetikoruny a služby jsou mnohem levnější než tehdy.
Ten cenový nepoměr je však logický, tehdy v roce 1996 byly mobilní sítě GSM v plenkách globálně. První realizace sice byly dřív než v Česku, ale rozvoj už běžel po světě stejně jako v Česku. Byla to nová technologie a popravdě, většina uživatelů nevěřila, co vše tehdejší mobily dokázaly. To byl prostě jiný svět a to v roce 1996 třeba ještě nefungovaly SMS a hektický vývoj teprve začínal. V telefonech nebyly hry, foťáky, přehrávače. K fascinaci tehdy stačilo přesměrování hovorů, kalendář nebo budík.
Dnes nic tak obyčejného nekoupíte
Vlastně dnes tak slabý telefon, jakým byl ten první dotovaný u Eurotelu v polovině roku 1996, tedy Eurotel XL110, nekoupíte. I ty nejlevnější dnešní tlačítkové mobily s cenou i pod tisíc korun mají násobně lepší výbavu a barevný displej. O tom si tehdy lidé mohli nechat jen zdát. Připomeňme, že v roce 1996 byly standardem televize se skleněnou obrazovkou, analogové foťáky na kinofilm, audio a video kazety a CD stále nebylo úplným standardem, o DVD nemluvě. Internet měl doma málokdo a počítače měly z dnešního pohledu směšné parametry.
Když se podíváme do dobových ceníků, tak zjistíme, že slušný mobil velkých značek, jako byla tehdy Nokia, Ericsson nebo Motorola, stál spíš k dvaceti tisícům korun a lahůdky typu prvního véčka, kterým byla Motorola StarTac vyšly i přes 30 tisíc. Ceny se mezi prodejci lišily víc než dnes. Tehdy žádné internetové porovnávače cen neexistovaly, k internetu měl přístup málokdo a vlastně na něm nebyli ani prodejci. Takže pro srovnání sloužily inzeráty v odborném tisku (obvykle s docela dlouhou periodicitou), nebo si musel zákazník hezky obchody obejít. Prodejní síť operátorů se teprve tvořila, zpočátku sestávala především z prodejen licencovaných partnerů. Zajímavostí z dnešního pohledu bylo uvádění cen přístrojů i služeb bez DPH.
autor článku
