Fotbalová rivalita mezi Slavií a Spartou se výrazně promítá i do mapy Prahy. Studie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy založená na anonymizovaných a agregovaných mobilních datech operátora O2 ukazuje, že Vltava stále funguje jako symbolická hranice mezi fanoušky obou klubů. Sparta má silnější pozici především na severu a západě města, Slavia na jihovýchodě Prahy a v okolí Edenu.
Unikátní výzkum, který vznikl v týmu Urbánní a regionální laboratoře, analyzoval anonymizovaná a agregovaná mobilní data návštěvníků zápasů v sezoně 2023/2024. Cílem bylo zjistit, odkud pocházejí aktivní fanoušci obou klubů a jaké geografické vzorce vytvářejí. Závěry výzkumu přitom mohou sloužit nejen pro další potřeby fotbalových klubů, ale také pro strategické plánování městské hromadné dopravy. Originální případová studie byla nyní publikována v mezinárodním vědeckém časopise Journal of Maps.
Srovnání Sparta Slavia. Barva na mapě ukazuje, který klub má v daném území převahu aktivních fanoušků – červená barva značí dominanci Slavie, žlutá barva převahu Sparty. Čím tmavší je odstín barvy, tím větší je rozdíl mezi oběma tábory v přepočtu na celkový počet obyvatel čtvrti. Samotné kruhové znaky pak vyjadřují absolutní rozdíl v počtech fanoušků.
Vltava jako fotbalová hranice
Výsledkem analýzy je unikátní mapa „fotbalové Prahy“, která potvrzuje některé tradiční stereotypy, ale zároveň přináší překvapivá zjištění. „U fotbalu je zajímavé, že se rivalita klubů velmi jasně promítá i do geografického rozložení fanoušků,“ říká autor studie Jiří Nemeškal, sociální geograf z Přírodovědecké fakulty UK. Sparta má silnější postavení na severu a západě Prahy, Slavia dominuje jihovýchodu města a okolí Edenu. Silný vliv podle studie stále hraje geografická blízkost stadionů. Fanouškovská identita se výrazně koncentruje v sousedních čtvrtích.
V případě Slavie jde například o Vršovice, Vinohrady, Žižkov nebo Strašnice. Sparta má nejsilnější základnu v okolí Letné, Holešovic, Bubenče, Břevnova nebo Kobylis.
Pražané tvoří jen polovinu fanoušků
Jedním z největších překvapení studie bylo, že méně než polovina aktivních fanoušků obou klubů pochází přímo z Prahy. Po započítání okresů Praha-Východ a Praha-Západ tvoří fanoušci z užší metropolitní oblasti přibližně 57 % návštěvníků Slavie a asi 50 % návštěvníků Sparty. Data tak potvrzují, že oba kluby mají výrazný celostátní dosah.
„Výsledky jasně ukazují, že síla obou značek už dávno přesáhla hranice hlavního města. Zápasy obou týmů reálně generují masivní mobilitu a lákají tisíce lidí z celé republiky,“ vysvětluje Jiří Nemeškal. Zatímco Sparta má podle analýzy převažující podporu na západě a severu země, konkrétně v Ústeckém, Karlovarském nebo Plzeňském kraji, aktivní fanoušci Slavie dominují na Vysočině nebo ve východnějších regionech Česka. Letenští mají zároveň geograficky rozptýlenější fanouškovskou základnu než jejich vršovický rival. Pro oba kluby platí, že zatímco v pražských čtvrtích se lidé na zápasech častěji střídají a generují vyšší počet návštěvníků, ze vzdálenějších menších obcí jezdí opakovaně stále stejné skupiny fanoušků.
Zajímavé je i to, že na analyzované zápasy Sparty dorazilo v průměru asi o dvě stě fanoušků soupeřů více než na utkání se Slavií. Výzkum to dává do souvislosti s historickým vnímáním Sparty jako nejatraktivnějšího českého soupeře.
Fotbal už není jen sport „dělnických čtvrtí“
Studie zároveň ukazuje, že se výrazně proměňuje sociální mapa fanoušků. Historicky byla Sparta spojována spíše s dělnickými čtvrtěmi a Slavia s intelektuálnějším prostředím. Dnešní data už ale tyto rozdíly příliš nepotvrzují.
Například dříve průmyslové části Prahy jako Libeň nebo Vysočany dnes vykazují mnohem silnější vazbu ke Slavii, než by tomu bylo v minulosti. Podle analýzy se zde výrazně projevuje zánik průmyslu v Praze, gentrifikace a s tím spojená změna sociální struktury čtvrtí. „Fotbal už dávno není pouze sportem nižších vrstev. Vidíme výraznější zastoupení střední a vyšší třídy v souvislosti s komercializací fotbalu a rostoucími náklady na návštěvu zápasů,“ doplňuje Jiří Nemeškal.
S touto ekonomickou proměnou publika souvisí i celková demografie fanouškovského jádra. Fotbal na českých stadionech stále zůstává dominantně mužskou záležitostí, když ženy tvoří jen kolem deseti procent pravidelných návštěvníků. Z hlediska věku pak na tribunách jednoznačně nejvíce převládají mladší a střední věkové skupiny.
Geolokační data mění pohled na město
Studie zároveň poukazuje na širší možnosti využití agregovaných a anonymizovaných mobilních dat. „Geolokační data umožňují zachytit nejen trendy v mobilitě obyvatel, ale i kulturní a sociální vazby ve městě. Díky nim je možné mnohem přesněji pochopit, jak lidé město skutečně používají,“ říká Petr Netolický, AI produktový manažer O2 Dataclair.ai. Mohou pomoct analyzovat například také každodenní dojížďku, dopravní zatížení, fungování městských čtvrtí nebo plánování dopravy a velkých akcí.
Geolokační analýzy jsou realizovány pomocí nástroje O2 Geodata na základě anonymizovaných a agregovaných dat z telekomunikační sítě O2 od účastníků, kteří ke zpracování udělili souhlas. Následně jsou modelována na celou populaci.
Autor studie:RNDr. Jiří Nemeškal, Ph.D. působí jako sociální geograf na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Ve svém výzkumu se dlouhodobě věnuje prostorové mobilitě obyvatel, vnitřní struktuře měst a praktickému využití geolokačních dat v územním a strategickém plánování. Jeho tvorba byla opakovaně oceněna v anketě Mapa roku. Je autorem případové studie o rozložení fotbalových fanoušků pražských „S“ publikované v časopise Journal of Maps.
