Za jednu korunu se toho před rokem 1989 dala pořídit spousta. Korunu stál lístek na tramvaj. Koupili jste za ni tři rohlíky. Zavolali si z budky nebo nalepili známku na dopis…A tehdejší režim díky minci v hodnotě 1 Kčs v nejtemnějších padesátých letech navíc ještě „vystavěl“ všudypřítomný pomník jedné z perzekuovaných českých skautek.
Dívka sázející v pokleku lipovou ratolest, umístěná na rubové části mince, je totiž Bedřiška Synková. Neohrožená skautská vedoucí, která se nenechala zastrašit totalitním zákazem a i po 13. září 1950 vedla svůj oddíl Ostřížů. Dál jezdili do přírody tábořit, vydávali svůj vlastní časopis a vyznávali hodnoty, které se totalitě moc nehodily. Jen za to ji režim v roce 1954 poslal na 10 let do vězení. Bylo jí tenkrát pouhých 19 let. Když po pěti letech vyšla z vězení, mincí s jejím portrétem se už platilo.
A jak se Bedřiška vůbec na minci dostala? V době, kdy ji režim uvěznil, pracovala její matka jako sekretářka na umělecké škole. A tam vyučovala i sochařka Marie Uchytilová–Kučová. Když se dozvěděla, co se stalo, jako motiv pro soutěž o návrh podoby nové jednokoruny v roce 1957 zvolila právě Bedřiščin portrét. Chybělo jen málo, a ze soutěže vyšel vítězně úplně jiný návrh. Tehdejšímu ministru financí, zapálenému straníkovi, se ale víc zamlouvala právě dívka sázející lípu než původní návrh hutníka. Bylo rozhodnuto.
Mince s portrétem statečné skautky zůstala v oběhu až do pádu režimu v listopadu 1989. Historie jejího vzniku ale vyšla najevo až po sametové revoluci. Během totality bylo nutné identitu portrétované pečlivě tajit. V případě, že by došlo k prozrazení, kdo na minci opravdu je, hrozila perzekuce i sochařce.
Na místech spojených s jejím příběhem a se skautingem teď formou SMS poukazujeme na smutné výročí zákazu skautingu předlistopadovým režimem 13. září 1950. Připomeňte si spolu s námi, že #SvobodaNeniSamozřejmost
