Menu Web O₂

Skoro zapomenutá zařízení: předinternetový posílač obrázků a textů

Skoro zapomenutá zařízení: předinternetový posílač obrázků a textů

Když dnes chcete poslat v podstatě jakýkoliv soubor: text, obrázky, fotky, videa, atd., tak je k dispozici množství různých možností. Ale jak se to dělalo před internetem? Tedy někdy do poloviny devadesátých let?

I tehdy bylo možností víc, ale ta nejběžnější se jmenovala fax, nebo telefax. To proto, že využívala telefonní linku. Tu obyčejnou analogovou. Ano, přes ní šlo posílat nejenom texty ale i obrázky. Videa ne, ta by ani nebyla kde přehrát. Na to bylo potřeba mít videokazetu a přehrávač.

Fax stále existuje a někde se z nejrůznějších specifických důvodů ještě může používat. Dokonce ještě lze koupit nemnoho ryzích faxových přístrojů a pozor, funkce faxu zvládá hodně multifunkčních tiskáren, jen se pak ovládá přes počítač. Ostatně, existuje ryze softwarový fax, nebo jako internetová služba. Všeobecně je však dnes fax spíš okrajová záležitost, kterou si představíme.

Brother FAX-1840C

V době faxové byl cloud jen mrak na obloze

V době internetu je to vše snadné, poslat můžeme cokoliv a dnes už ani není limitem velikost souboru. Cloudová úložiště (Vy to tam uložíte, příjemce si to stáhne) mají solidní kapacitu a datové připojení je dnes velmi rychlé. Ať už přes optickou síť nebo klidně i přes tu mobilní. Jenže do nástupu internetu to tak snadné nebylo. 

Jenže před internetem žádné messengery, emaily, cloudy a cokoliv dalšího neexistovalo. Když pomineme specializovaná pracoviště s dálnopisem, tak pro menší firmy nebo soukromé osoby zde byl telegram nebo právě fax, nebo dopis. Tedy v socialistickém Československu to byl jen ten telegram a dopis, ve světě to mohl být i fax. Dálnopis vyžadoval speciální linky a ústředny, takže v Československu sloužil jen úřadům a velkým firmám. Dálnopis spolu s telegramem přežil do roku 2008, faxy pak do dneška.

Když byl potřeba podpis

Nejslavnější období faxů byla osmdesátá a devadesátá léta, v Česku především ta devadesátá. Kdo chtěl podnikat a být in, tak musel mít v kanceláři fax a zásobě aspoň pět rolí termo papíru. V běžném kancelářském provozu vydržely faxy ještě první dekádu nového tisíciletí, kdy už existovala náhrada, ale fax byl prostě papír a ten mohl být podepsaný. Takže hodně firem se ho drželo i přes nástup internetu. 

To byl dálnopis: ▶ Utichlo „komunistické“ ICQ. Nahlédněte s námi do útrob dálnopisu - iDNES.cz

Jistě podotknete, že dnes není problém dokument podepsat elektronicky, třeba přes dotykový displej nebo pomocí pera a můžeme ho podepsat i digitálně. Ono to šlo už dřív, ale nebylo to tak snadné a nebylo to všeobecně přijímáno. To fax byl jiné kafe, prostě přišel papír s podpisem, jako kdyby přišla smlouva poštou.

Vytočit, naskenovat, poslat

Ale jak to vlastně fungovalo? Fax pracoval s tiskopisem obvykle ve formátu A4. Tedy s textem i s obrázky v černobílé formě. Na jedné straně bylo nutné papír vložit do přístroje a ten ho naskenoval a rozložil data na tóny (analogová verze) nebo na jedničky a nuly (digitální verze). A tyto informace se pak přenesly na faxový přístroj příjemce. Odesilatel i příjemce měli obvykle speciální faxová čísla, (zkuste si najít starý telefonní seznam nebo nějakou historickou vizitku).

Když zůstaneme i tuzemských reálií a devadesátých let minulého století, tak přenos jedné stránky trval zhruba 40 sekund, celkový proces byl tak na minutu. U příjemce se pak stránka vytiskla. V pozdějších dobách směřujících k současnosti to bylo na běžný kancelářský papír pomocí integrované inkoustové nebo laserové tiskárny. Dříve byla většina faxových přístrojů vybavená termotiskárnou, proto ty ruličky papíru.

Brother FAX-8070P

Ruličky papíru

Termotisk je rychlý, používají ho mnohé pokladní systémy v obchodech. Nevýhodou je, že životnost takového vytištěného materiálu není velká. Na světle může klidně v řádu měsíců degradovat do nečitelnosti. Samotný přístroj měl číselník, skener a tiskárnu. Celkově to vypadalo jako tiskárna s telefonem. Což si můžete prohlédnout i na obrázcích.

Do domácností se fax příliš nerozšířil, jeho využití bylo omezené a náklady na pořízení přístroje a připojení byly nemalé. Fax byl prostě firemní záležitost, ale je možné, že kdyby nebyl nástup počítačů tak rychlý, tak by se možná rozšířil víc. Vlastně se faxu podařilo na chvíli integrovat i do počítačů, nejprve pomocí přídavné karty nebo i virtuálně. Dnes se faxy používají z různých kulturních a právních důvodů lokálně, uvádí se Německo nebo Japonsko. 

autor článku