Podminky cookies

Cukrářka Kajula: Dorty mi „prodávají“ i sociální sítě

Cukrářka Kajula: Dorty mi „prodávají“ i sociální sítě

Cukrářka Kajula: Dorty mi „prodávají“ i sociální sítě

Karolína Veselá provozuje v severočeské metropoli dortové studio Kajula Cakes, které se pyšní podtitulem „Nejsladší místo v Liberci“. Podnikání vítězky Kampaně za milion v Libereckém kraji se zrodilo z potřeby mít časově flexibilní práci a lásky k poctivému pečení. A také díky moderním technologiím, ale ne těm gastronomickým.

 

Jak jste stala majitelkou dortového studia?

Založila jsem ho v roce 2016 na jiné adrese a v menším provozu. Před rokem a půl jsem se přestěhovala sem, do větších prostor a příjemnější lokality. Já jsem původním povoláním účetní, ale při dětech jsem potřebovala práci, která je časově flexibilní, a cukrařina mě začala bavit. Nejsem ani vyučená, ani nejedu podle žádných technologických postupů.

Čím se odlišujete od konkurence?

Všechno vyrábím z klasických a poctivých surovin, nepoužívám žádné polotovary. To, co tady vidíte, kromě zmrzliny a kávy, vyrábíme od A až do Z sami. Dokážeme tak zákazníkům říct, co přesně který zákusek obsahuje. Fungujeme hodně na přátelské bázi, zákazníky známe, víme, co mají a nemají rádi, umíme jim přesně poradit, co by jim mohlo chutnat.

Jak moc je těžké dostat se s dortovým studiem do povědomí zákazníků?

Já jsem využila od O2 reklamu pro lokální podnikatele, a to mi tenkrát hodně pomohlo. Protože spousta lidí se přišla jen tak podívat a mnoho z nich se dodnes rádo vrací. A pak sociální sítě. To rychlé sdílení a šíření v reálném čase. Nejvíc ze všeho ale fungují osobní doporučení spokojených zákazníků.

 

Jak to probíhá konkrétně?

Já mám internet v mobilu, takže cokoliv vyrobím, nafotím a vkládám na sociální sítě. Občas i na web. To jsou v podstatě, kromě doporučení, moje jediné marketingové nástroje. Podnikat jsem vlastně začala díky sociálním sítím, díky sdílení a komentářům. Bez nich bych určitě nedělala to, co dělám, nebo minimálně ne v takovém rozsahu. Na cokoliv zveřejním, dnes už lidé reagují, sdílí a objednávají si. V době koronakrize mě to vlastně zachránilo. Když jsem něco dala na internet, zákazníci si to rozebrali a poté přišli individuálně převzít. Díky tomu jsem rozběhla i charitu, kdy mi lidé posílali peníze a já za ně pekla dorty, pro ty, kteří potřebovali rozveselit nejvíce. Služby od O2 – internet, mobilní tarify, mi v mém podnikání obrovský pomáhají.

Ta charita mě zajímá. Pro koho konkrétně jste pekla?

Těžké dny jsme osladili spoustě lidem, kteří měli hodně na pilno ať už to byli lékaři, hasiči, záchranáři, lidé z univerzity či prodavačky. Navíc jsme rozjeli sladké okénko.

Pro co si k vám lidé chodí nejčastěji?

Hodně lidí pro klasické zákusky podle původních receptů. A ta druhá polovina naopak pro moderní a neokoukané zákusky. Cupcaky se slaným karamelem, arašídové máslo a podobně.

Existují v cukrařině nějaké trendy? A necháváte se jimi ovlivnit?

Trendů je strašně moc a hodně se mění. Začínala jsem na klasických surovinách jako je máslo, pudink apod. Nyní se hodně používá třeba mascarpone a vůbec odlehčenější věci. Dřív se dorty hodně potahovaly, dnes se stříkají třeba čokoládou. Celý ten obor jde hodně dopředu. Řekla bych, že za poslední dva až tři roky se vzhled dortů úplně proměnil.

 

Kam si chodíte pro inspiraci?

Nejvíc asi na Pinterest, kde hodně sleduju ruské, francouzské, anglické a občas americké cukráře.

Co je na podnikání ve vašem oboru to nejtěžší?

Zachovat si zdravý rozum.

A co vám naopak dělá největší radost?

Děti. Když přijdou a začnou tady tleskat a jásat. Stejně tak si vážím zákazníků, kteří nejen že si koupí dort, ale pak si ještě dají tu práci a napíšou mi, jak jim chutnal, jak probíhala oslava a jak byli spokojení. To samé platí i pro potencionální stížnosti. Když ti lidé kontaktují mě a řeknou mi, co mají za problém. Nejdou se vypsat na sociální sítě, jak to ta Kajula dělá hrozně.

Co podle vašeho názoru nesmí podnikateli chybět, aby měl vůbec šanci uspět?

Určitá dravost, klid a odhodlání. Bez toho by to určitě nešlo, protože někdy se vám prostě nechce vstávat. Ale pak přijde nějaká zpětná vazba a člověk už se zase do té práce těší.

Kam byste to ráda se svým podnikáním dotáhla?

Určitě bych ráda podnikala do důchodu, což nevím, jak moc je reálné (smích). Prostě chci vybudovat místo, kam se budou lidi rádi vracet a budou mít záruku toho, že cokoliv si koupí, bude chutnat stejně i za pět let. Že to tady bude pořád stejné.

 

Více informací o nabídkách pro podnikatele najdete zde.

 

 

Související článek Monika Horníková: Ze dne na den jsme v hospicu začali fungovat online
Nahoru